Hledání
Že dáme seriálu Vyprávěj, který už začal běžet před tolika lety, šanci, jsme se s manželem rozhodli až ve chvíli, kdy jej začali vysílat znovu od úplného začátku.
V dnešním článku nabízím k přečtení špetku reality, nemám však na mysli nějakou reality show, ale realitu současných dnů a pár vzpomínek a připomenutí k tomu navíc, a tak různě...
Srdce puberťákovo je plné všeho možného, obzvlášť zmatku, bolesti, kterou nechápe, snů, které ho pronásledují a lásky, na kterou není připraven...
Ne, nečekejte pojednání o těch či oněch demografických skupinách, jejich kladných či záporných hodnotových orientacích.
Jesenické nádraží v nedělním odpoledni. Zase mám pocit, že tam kam jedu, mě nic dobrého nečeká. Proto vytěsňuji negativní myšlenky tím, že prožívám přítomný okamžik. Tady a teď...
Zamilovanost, láska, sdílení, porozumění, starší tvorba.
Při překladu Malomocné jsem se snažila o co největší zachování stylu původního díla. Dokonce jsem nedala ani na doporučení korektorky Hanky a nevypustila některé, podle jejího názoru až příliš citově přebujelé, pasáže.
Tak jsem se já a věřím, že i další příznivci Tániných knížek, dočkala novinky a navíc letos i zajímavého přídavku v podobě překladu půvabné knihy.
Spousta lidí se s láskou a obětavostí stará o svý blízký, trpící nějakým postižením. Jde o lidi nepohyblivý, nebo až moc phyblivý a utíkající, o lidi, kterým už to moc nemyslí, o lidi se sklerózou, nebo fóbií. A já žiju s bordelářem.
A teď o jedné postavičce z našeho kolektivu. Je z Ukrajiny a narodila se ve stejným roce jako já. Jmenuje se Marina.
Tak takovou fotografii již nikdy nikdo nepořídí.
A důvod? Pojďte přečíst...
Jiřinko a Edith, zajímají Vás mé zážitky z putování, ale nevím, jestli splním Vaše očekávání. Když jsem tak uvažovala co napsat, zjistila jsem, že mám plnou hlavu obrazů krásné přírody, lidiček, hezkých věcí z různých zámků, ale žádné zvláštní zážitky mě tedy nenapadly. Zkusím tedy popsat svoje pocity, věci, které mě zaujaly, střípky vzpomínek, které jsme si s manželem uchovali. Kdo máte zájem dozvědět se, co nám připadalo zvláštní a co se nám líbilo, pojďte si přečíst můj článek.
"Hele, mě nepřesvědčíte, dejte pokoj se seznamkou," odrážím dobromyslný útoky svých kolegů v práci.
Chtěla bych se podělit se čtenáři o svý letitý zážitky ze svý profese servírky. Ukázat lidem pohled z druhý strany restaurace. Možná se jich tam spousta totiž najde a chytne se trochu za nos. Jenže jsem úplnej amatér, kterýmu psát spisovně jde vždycky tak první tři věty. Snažila jsem se, ale přijde mi to ode mě hrozně komický, takže jsem se usnesla, že budu čmárati, jak mi zobák narost.
povídka
Na scéně zpívala Veneta Iveljičová lady Macbeth a plné hlediště nadšených diváků zbožně sledovalo její pohybující se ústa.
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 28. 10. 2024