joudaweb - časopis Čekanka

Jiřinka doplnila mé údaje z článku o putování, ještě mě napadly další lokality, které by stálo za to uvést. Zmínila bych se také o Brnu, většina postav zde bydlí nebo do něj jezdí či zde studuje a pracuje.

Nejdříve chci pozdravit všechny čtenářky a čtenáře Čekanky. Toto je můj první článek, který jako autorka zde píši. Vím, že příspěvků jsem napsala již poměrně dost, ale toto je něco jiného, cítím větší odpovědnost a tak si moc přeji, aby se vám mé psaní líbilo.

Něco málo o přátelství..

"za dveřmi či přede dveřmi"? :) Tak či onak, v posledních letech mi připadají ony pověstné dveře spíš jako turniket. :D Tam a zpátky, člověk si nikdy není jist, zda se příslušné roční období definitivně rozhodllo...

Přečtěte "záznam" tři léta starý (podzim 2011) -

Podzim je již za dveřmi... nebo přede dveřmí? Vždy si říkám, jak je to vlastně správně?

Tato fotografie mluví za vše...

Ne že bych neměla témátko, o kterém bych ráda jednou napsala, ale nějak mi teď chybí schopnost vyslovit byť první slovo. Ne že bych pár poetických slůvek v poslední době nezaznamenala, ale přijdou mi víc osobní, než zajímavé.

Sahám pro vás do kapsáře z předminulého roku; tato slova mě ovanula klidným dechem nadcházejícího podzimu a vnitřního porozumění...

Léto budiž pochváleno!

Tak nevím - i to letošní?!

... nic nového pod sluncem;

a stručně, a jasně... ?

Voda a vítr - když se sejdou v jediném okamžiku a v příhodném čase na témže místě, výsledek může pak být docela zajímavý a pohled na něj pěkný. Co říkáte?

A pokud by si tam někdo v té chvíli stoupl, nemusel by ani na sebe vylévat kbelík studené vody - příroda by to zařídila sama...

Přátelé a přítelkyně poezie;

tahle není sic od "Záchranných lan" jediná, ba co dím, mám jich v mezičase v šuplíčku třináct. Čímž se nechlubím, ale vysvětluji, proč jsem právě tuto vybrala - je snad maličko méně obvyklá oproti... a to jsem se zapletla - tu máte:

Zkusíte uhodnout, co nadpis článku znamená?

Pojďte přečíst...

prázdninová Pohodka...

Desatero lučních květů...

Možná si někdo vzpomene i na píseň se stejným názvem.

aneb

Jak malý František u oltáře sloužil.

Do Vlčnova na proslulou Jízdu králů mě zval spolužák z újezdské základní školy Michal S. již čtyři roky.

letošní léto;

nahlédneme-li o rok zpět, jeho průběh není zdaleka tak dramatický, jako loni...

Z fotografie je zřejmé, o kom dnešní článek je, možná i verš v nadpisu si někteří z vás ze školních lavic při přečtení vybavili.

V osmdesátých letech koupili moji rodiče v malé vesničce na Vysočině chalupu se zahrádkou. Obojí bylo už několik let neobývané a neudržované a první rok na jaře vypadala zahrádka jako pampelišková plantáž. Jenže švagr, pod jehož vedením jsme zahájili rekonstrukci, nás popoháněl, že další zimu by už dům nemusel přečkat, a tak jsem mezi prosíváním písku a krmením míchačky jenom popadla srp a pampelišky posekala, když už nám drze koukaly do oken.

Dnes vám nabídnu malý češtinářský kvíz. Vykoukl na mě na internetu a několik lidí ho tam řešilo. Možná ho znáte, není to žádná novinka, možná ne a zabavíte se s ním. Přeju všem kdo zkusíte štěstí - úspěšnou opdověď. (Ale bude fajn, budete-li třeba i jen tipovat, pokud si nebudete zcela jistí...)

Jubilea a výročí jsou různá. Představují významné mezníky v dějinách lidstva, osudech a životech jednotlivců a stojí za to si je připomínat. Je to proto také mé oblíbené téma - několik mých článků na stránkách Čekanky jsem jim věnovala.

O jednom životním jubileu píši v dnešním článku - pojďte si přečíst, máte-li zájem...

- tak já to zkusím.

Okurková sezóna zřejmě v plném proudu, ani já se nechvěji nedočkavostí vkládat článek. Tak aspoň trochu legrácky;