Hledání
Inspirací pro následující verše byla moje vlastní cesta jarním polem a odtud do zahrady a skutečný je i zážitek s mateřídouškou. Následně jsem chtěla načerpat něco více o Getsemanské zahradě, a odtud a odtud mě to přivedlo zase k dalším třem slokám.
Rok se s rokem sešel, i když o pár dnů později, než v loňském roce, a máme je tady zase...
/ tato je loňská.
Barokní mraky jsou notoricky známé, barokní balustrády znáte taky, tj. barokní sloupkové zábradlí. U balkónů, teras, anebo schodiště...
Nenechte se zmást obrázkem rozkvetlé louky, o jaru v dnešním článku sice bude také zmínka, ale z poněkud jiného hlediska.
Život je většinou tvrdá realita proložená pouze občas špetkou poezie. Ostatně - posuďte sami...
Zpětně po Dášinu komentáři "vzducholodě" mě napadlo: Ano ano, je dobré chodit s hlavou vzhůru, nacházíme nekončící a krásné divadlo. Nezbytnou přestávku je nutno vkládat při přechodu silnice, při řízení vozidla je divadlo mimo provoz, pochopitelně. Následující "obrázky" jsou pořízeny na stejném místě a přibližně oba ve stejnou dobu - v březnu, první 2013, druhý letos.
/ má malá ranní dávka /
konkrétně loňská
Jinou fotografii bych snad do úvodu dnešního článku ani nemohla dát...
...pro ty, co už mají básničky rádi, ale i pro ty, kteří o tom ještě nevědí a kouzelné chvilky s poezií na ně teprve čekají.
Není Škoda jako Škoda!
Je to škoda, že se mi nepodařilo pořídit fotografii, na níž by byla dnes již legendární Škoda. Tak jsem přemýšlela, jak to vyřešit a řekla jsem si, že nebude možná na škodu nabídnout k nahlédnutí jinou Škodu.
Ta naše čeština..., že?
Byl okouzlující. Napřed ten zpěv, potom sám pěvec, na nejvyšší větévce stromu. Byl snad větší, než by měl být, ale štíhlounký, rozhodně ne kos, kosice ani drozd... ani barvou, natož zpěvem se žádnému z nich nepodobal.
Asi už jste některý z těch zvláštních billboardů zahlédli. Jsou velmi jednoduché, jen černý text na bílém pozadí. Krátká, trochu provokativní věta velkými písmeny a pod ní malými písmeny dovětek. Dole webový odkaz a jednoduché logo.
Nadpis dnešního článku předznamenává jeho obsah. Všehochuť - zajímavosti, zamyšlení, zavzpomínání...
A o té fotografii v něm bude také zmínka.
Zvu Vás, pojďte přečíst...
Film, který se skutečně odehrával na obloze,
zaznamenat obrazem nešel...
Takhle to dopadá, když člověk s sebou nenosí foťák…
Tahle slova se nevymýšlejí, netvoří ani nehledají,
ta se nalézají.
A to jsem se ještě nezmínila o Veličenstvu Katovi!
Snad ten ponurý úvod trochu vylepší alespoň fotografie. I o tulipánech v mém dnešním článku si budete moci přečíst... Pokud budete mít zájem.
Čím jsem to v předcházejícím článku skončila? Možná si vzpomínáte...
Pokusím se navázat pár připomenutími z oblasti literatury, a navíc ještě něco možná i přidám...
aneb
Třetí část trilogie čtyřverší
prvního čtvrtletí 2012
v Místodržitelském paláci.
Po delší době jsem se rozhodl navštívit vybranou výstavu. Na výstavy chodím teď již řídce, frekvence bývá zhruba jednou za rok. Poslední mé aktivity v tomto směru jsou spojeny se jmény Jana Švankmajera, Františka Skály a Olbrama Zoubka.
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 6. 12. 2024