joudaweb - časopis Čekanka

Nevím, jak dalece je následující historka jednak známá a jednak pravdivá. Myslím ale a zároveň doufám, že při jejím přečtení se přesto pobavíte.

Taky rádi houbaříte? Já se přiznám, že ano. Dokonce často mívám sny, ve kterých chodím po krásném provoněném lese a sbírám různé hřibovité houby, jednu za druhou. Říká se, že sny o houbách znamenají nemoc, tak jen doufám, že se to nezakládá na pravdě… Jiná věc je, když vyrážím na houby doopravdy a urodilo se jich. Pak když zavřu oči, vidím samovolně les, plný hub. Houbaření je radost i když následné čištění a zpracovávání je celkem makačka. Z hub lze připravit celou řadu chutných pokrmů. I když je fakt, že znám i řadu houbařů, kteří houby sice sbírají, ale nejedí je. Je to podobné, jako s některými rybáři, kteří nejedí ryby. Je to prostě koníček.

Pan malíř Antonín Vojtek měl v lednu narozeniny a při té příležitosti se na Pozitivních novinách objevil moc hezký článek o něm. Ten článek mě ponoukl k napsání vzpomínky na naše první setkání. Podotýkám, že pan Vojtek historku zná a osobně si ji vyslechl na besedě v břeclavské knihovně. Historka patří k mým oblíbeným a vyprávěla jsem ji už na jedné či dvou besedách, proto ji možná někdo z vás budete znát také.

Ájurvéda - nový úspěšný životní styl, nebo jen utopie?

Byla krásná, až to k víře není,

prameny nocí z vlasů jí tryskaly,

a ty oči uhrančivé,

ach, ty oči uhrančivé,

zeleň moří a dva křišťály.

Vánoce - tak už jsou minulostí. Nejočekávanější svátky roku všemi - především sice dětmi, ale ani dospělí nezůstávají za nimi moc pozadu. Doba, kdy bilancujeme uplynulý rok, říkáme si, co se nám povedlo, co jsme udělali dobře a naopak - co jsme mohli udělat jinak, doba, která v nás všech vzbuzuje takové zvláštní pocity, kdy se nám zdá, že máme k sobě navzájem blíž.

Je mi jasné, že každý zná stále dokola omílané klišé, že Vánoce jsou svátky klidu a míru. Asi téměř každá žena stočí oči v sloup, jen co tato slova uslyší, nebo si je někde přečte. „To určitě,“ pomyslí si a při další představě, co vše musí ještě stihnout a zařídit, se jí podlamují vyčerpaná kolena. Každoročně kolem konce roku statisticky přibývá sebevražd a nárůst v čekárnách a ordinacích psychologů a psychiatrů.

Každý z nás má tisíce nesplněných přání a čeká na zázrak. Doufáme, prosíme a modlíme se za to, abychom v sobě našli sílu, to věčné čekání vydržet. Některé sny se vyplní a jiné budou navždy jen povrchním bohatstvím uvnitř Vaší mysli. Zřejmě tak to ale má být.

Nebojte se, nebudu se poeticky zamýšlet nad nostalgickým obdobím blížících se svátků klidu a míru. Jen se s Vámi podělím o drobný zážitek z jednoho malého města, které jsem navštívila v rámci besedy se čtenáři.

Jste zvědaví, o čem příspěvek bude? Hm, to já taky. Mám jakous takous představu, ale znám se. Myšlenky začnou přeskakovat hned sem hned tam a původní plán je fuč. Necháme se překvapit a jen doufám, že ti nejstatečnější, kteří dočtou do konce, neprohlásí, že to byla ztráta času.

V dnešní době se už jen málokdo obejde bez používání počítače. Internet se stal naší nedílnou součástí. Můžeme se propojit s kýmkoli, v podstatě kdekoli na světě. V každém případě nám tato možnost přináší velké ulehčení nejrůznějších situací.

Palindromy - všichni je známe, jen možná někdo nezná toto odborné označení.

Podzim jak ho vnímám...

Velká pardubická proběhla předevčírem a ponoukla mě ke vzpomínce na mou osobní účast na této akci. Jak lze vyčíst z jisté mé povídky, ke koním jsem nikdy žádný zvláštní vztah neměla. Přesto jsem se před třemi lety onoho nejslavnějšího koňského dostihu zúčastnila. Pochopitelně v roli diváka. Vtípek o tom, že jsem na Taxisu ztratila podkůvku, přenechám klasikům :-)

Těhotenství jako jedno z nejdůležitějších období v životě (nejen) ženy.

Ač nejsem zrovna psavec, přesto sedím s okousanou tužkou nad dalším příspěvkem a dumám, o čem psát. Je mi moc líto, že se Čekanka nemůže dočkat dalších příspěvků a tak potím krev a doufám, že mě někdo bude následovat.

Dračice, nebo anděl?

Dnes má pohřeb Simona Monyová, spisovatelka, kterou paradoxně proslavil až její tragický osud.