joudaweb - časopis Čekanka

Slávek Janoušek v jesenickém Blue-s baru. Vstup kilo, čas mám, tak neváhám. Jeho jméno mě provází už od dětství, kdy se jeho písně linuly z reproduktorů na pařbách a večírcích přátel mých rodičů. Přelom roku 88'-89', ve vzduchu bylo cítit zvláštní napětí a jeho písně dokázaly vyvolat přesně ty nálady, otázky a odpovědi, které se honily hlavou většině lidí se srdcem a rozumem. Alespoň tak jsem to vždycky z jeho textů cítil.

aneb i tichá radost s divadlem

Kostel svatého Jiljí je vpodvečer čtvrté adventní neděle studený, ponořený do tajemného pološera. S režisérkou Petrou pilujeme mé dva výstupy v Betlémské hře.

„Setkání s nepoznaným“, tak by se dala nazvat tato povídka o cestě domů z Prahy. Komunikace a vztahy se tvoří převážně v situacích, kdy je nečekáme, kdy chceme být sami, bráníme se jim, racionalizujeme své důvody ke svému přístupu a jednání druhých. Nakonec se situace vyvine jinak, než si člověk na počátku myslel. Text vznikal jednoho pátečního večera po novém roce přes textové zprávy od kamarádky, která toto právě prožívala. Text jsem upravil jen nepatrně a se souhlasem autorky si jej dovoluji zveřejnit.

Dnes bez fotek. Bez zbytečných okras. Sama pomoc bližním a potřebným by měla být dostačující pro vcítění se do tématu. Ano, někteří lidé v této zemi jsou v situaci, kdy se jim nedostává prostředků na uspokojení základních lidských potřeb. Dnes jsem se zúčastnil jako dobrovolník této akce v Olomouckém nákupním centru.

Leží tady vedle mě.

Hovory s babičkou.

/ K nedožitým sto pátým narozeninám /