Jsem capart.
Totiž... v létě 1989 jsem napsala Pohádku, a oprášila ji po dvaceti letech, před Vánoci 2009.
To je všechno. Až v březnu 2011 mi to začalo veršovat, a kupodivu tu více, tu méně to trvá dosud. A tento proces můžete sledovat i zde - na Čekance.
Pro jednoduchost jsem se začala podepisovat "cap" - ve smyslu "mezinárodní podoby příjmení", tj. bez diakritiky a přechylovací přípony.
A hele - on je to úplně malinkatý krůček, mnohdy nepovedený - no to sedí.
Stejně jako značka cap-art, tedy capart: pokus a omyl, něco radosti i něco malinko odhodlání...
chcete-li zastavit se a nahlédnout... tady to je ;-):
Hledání
Souvislosti.
.. mám ve zvyku držet se souslednosti. Tu jsem ji vzdala a nedokládám, co vzniklo kterého data, po kterém - anebo před kterým dějem..
citlivosti a kráse...
Tento letošní příběh začal u sedmikrásek; nenápadné hlavičky rostly, bylo jich více a více a byly véliké.. a mnohé růžové..
- ať už se momentálně tváří jakkoliv...
konkrétně 31.3. se holedbalo nefalšovanými letními teplotami. Následovaly doslovné mrazíky; a tak dále...
a jaro nejaro 1.4.
aneb
někdy kreslím, někdy píšu...
Svět přes
muší křídla.
Zpráva
na přetřes.
Blíží se ke konci. Jaký byl?
Hned první den napadl sníh, vystřídal se mráz i oteplení...
a jaké stopy zanechal ve verších?
psaní míň a míň
tak se vracím po paměti
listím spadaným.
Dál archem bílým
vystříhaným
jdu vyhlížejíc sníh
aneb
pohled z druhé strany - od léta 2015 zpět se vzpomínkou na léto 2009 v článku Broumovsko a genius loci I
&
Rok smíření 2015
Prázdniny a Babí podzim
/ zajisté nevyžadují dalších průvodních komentářů -
Pod hedvábem
propletené bytí
smotek dvou těl.
Bourec morušový
KOUZLIT SE DÁ KDYKOLIV
AČ O úplňku NEVÍŠ
Současné klima mi nemohlo nepřipomenout předminulé léto.
S čím že jsem to "debutovala" v Čekance právě v létě 2013? ;)
To léto loňské patrně tolik dramatické nebylo...
Pořád jsem si říkala, že teď pro Čekanku nic nemám.
A tak jsem se podívala a přece jen by tu něco bylo...
a co víc: jako bych ladila s některými z posledních článků či komentářů - posuďte sami: snění - smrt a věčnost...
Zima? Léto?
aneb
vrtkavé jaro-nejaro...
a genius loci
Je léto 2009. Ach, jak já potřebuji vyvětrat; hlavně tu hlavu. Vybrali jsme si tentokrát Broumovsko, ubytování v Křinicích, od Broumova co by kamenem dohodil.
a stmívání
- temný měsíc zháší slunce; to couvá, propadá se, a nakonec slavně dorůstá.
Je jasno.
Nejkrásnější clona na světě je slunce ve vlastní kolébce
Jsem zimní zrozenec.
Takto vypadal den mých narozenin letos.
A ještě pár dalších momentek -
Obdobně výstižná česká slova jsem nenalezla;
snad bych mohla vyslovit další - podobnosti, vztahy, vazby, stopy. Stopy psí, ptačí, stopy ve sněhu... stopy sněhu na zemi. Posuďte sami -
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 6. 12. 2024