Jsem capart.
Totiž... v létě 1989 jsem napsala Pohádku, a oprášila ji po dvaceti letech, před Vánoci 2009.
To je všechno. Až v březnu 2011 mi to začalo veršovat, a kupodivu tu více, tu méně to trvá dosud. A tento proces můžete sledovat i zde - na Čekance.
Pro jednoduchost jsem se začala podepisovat "cap" - ve smyslu "mezinárodní podoby příjmení", tj. bez diakritiky a přechylovací přípony.
A hele - on je to úplně malinkatý krůček, mnohdy nepovedený - no to sedí.
Stejně jako značka cap-art, tedy capart: pokus a omyl, něco radosti i něco malinko odhodlání...
chcete-li zastavit se a nahlédnout... tady to je ;-):
Hledání
aneb - Když prší listy
Dnešní příspěvek se skládá ze dvou samostatných celků: První sloka s názvem Podzimní cingilinki byla napsána letos, v polovině října 2013. Zato sloka druhá je datována o dva roky dříve: na podzim 2011!
a příslib jarní naděje.
Jarmila Dušková.
Dobrý den. Dovolte, abych nás představil: V naší rodině žijeme čtyři čtvernožci spolu s dvounožci pěti. Ještě v první polovině minulého roku (2012) jsme tu ale byli jenom 3. Moje maličkost černý labrador Bady, ze všech největší a nejstarší (10). A kocouří sourozenci Hary a Ron, (5, teď 6 let).
/ zvolený výraz "hobby" je moje "z nouze ctnost". Český "koníček" se mi nelíbí a skončit u "zájmové činnosti" pro změnu nechci. Ze zájmové činnosti na mě dýchá socialismus. Ať už je ten dojem důvodný nebo pouhé zdání, tuhle minulost naše generace prostě "nemusí".
na události nedávno uplynulé
/ příroda neživá - to slovo se mi tak trochu příčí
Jsou to ty osiky bílostříbrné na rubu listů. Při soustavném třepotání se blýskají stříbrem. Za něj si ale potřebný, ba nezbytný dech nekoupí...
Na vysoké noze / zde
(... Nevěděla jsem, jak statné a vysoké nožky ježci mají. ...)
Mysl plná naděje
/ s plnou pusou nevědí co Je /
/ Prvosenka Petrklíč a Andělská křídla /
(nejen) pro Alenu.
Úplně obyčejný brambořík. Dostala jsem ho k narozeninám, je to tak dva roky.
Jak už jsem na těchto stránkách zmínila v souvislosti s Dorůstáním a jeho Pokračováním z pera Dáši Zichové, mám se slunci a měsíci nejednu příjemnou zkušenost.
(na obrázku sic není babočka, ale patrně perleťovec stříbropásek).
(babočka bodláková v přátelství s čekankou - zde ;-)) )
- nádherná fotka z RAJČEte
Nalezla jsem Rybí šupiny, které vyschly a které se leskly na ploském kameni v Čajovně Suzanne Renaud. Našla jsem ho v Čekance.
/ na téma Bohuslav Reynek v doprovodu Josefa Čapka /
Sluníčko jakoby předčasně vyčerpalo svou energii žhavým létem, i když slunečnice sotva dozrály.
A máme tu léčivky stále živé.
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 22. 11. 2023