"Touha někam zapadnout, či někam patřit nám často zabraňuje být tím, kým doopravdy jsme."
Jsem obyčejná žena, která velice ráda píše knížky. Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomila, že psaní je to, co mi dává energii do života. Miluji fantazii, protože nemá žádné hranice a nic se nevyrovná pocitu, kdy všechny své sny a nápady vložím do příběhů a románů. V roce 2014 mi vyšel první román "Ztracená", který jsem věnovala své zemřelé sestře. Velmi mě tato tragédie zasáhla a mým lékem na bolest bylo právě psaní. Jsem velice ráda, že patřím mezi tak výjimečné lidi, jaké, jsou zde, na Čekance.
Zde se můžete podívat na mou tvorbu.
Hledání
Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Jsou o tom natočené různé filmy, napsané knížky a znám lidi, co si o psech dokáží povídat celé hodiny. I já mezi ně patřím. Mám osmým rokem fenku Sáru a zažila jsem s ní spoustu zážitků, jak ty úsměvné tak i ty smutné. Když byla nemocná, nebo když ji napadl vlčák, nebo když jsme přišli na to, že má epilepsii. Když poprvé zaštěkala, byla hrozně roztomilá a divila se, co to z ní vychází za zvuky. Prostě to je člen naší rodiny a patří k nám. Teprve, až když jsem si ji pořídila, tak jsem zjistila, že to rčení je opravdu pravdivé.
Nedávno jsem seděla v jedné kavárně a čekala na kamarádku, až přijde. Vedle u stolu seděly dvě holky a povídaly si. Zaslechla jsem jejich rozhovor, jak jedna druhé říkala, že se dnes příšerně ztrapnila. Přemýšlela jsem, kolikrát za život jsem se ztrapnila já. Přišla jsem na to, že nespočetněkrát!
Častokrát jsem přemýšlela, proč se tak bojíme smrti. Bojíme se, že zemřeme my, nebo že nás opustí někdo blízký? Vždycky, když jsem slyšela, nebo jsem četla parte, že někdo někomu zemřel, litovala jsem pozůstalé, ale svým způsobem, jsem jejich bolest nechápala. Když mi pak zemřela sestra, pochopila jsem tu ohromnou ztrátu a pocit nenávratna.
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 18. 4. 2021