joudaweb - časopis Čekanka

Vedle 70. výročí konce 2. světové války slaví letos Brno ještě jedno kulaté válečné výročí: přesně o 300 let dříve, v roce 1645, odolalo více než tříměsíčnímu švédskému obléhání. A to i přesto, že to předem vypadalo jako naprosto ztracený podnik a nikdo by na obránce nevsadil ani zlámanou grešli.

Švédské vojsko pod velením zkušeného generála Torstensona rozprášilo v březnu u Jankova císařskou armádu a vpadlo na Moravu. Jejich cílem byla Vídeň, ale nechtěli mít v zádech brněnskou posádku. Pro jistotu to tedy vzali oklikou s tím, že to bude jen takové krátké, nanejvýš týdenní zdržení. Jenže…

V osmdesátých letech koupili moji rodiče v malé vesničce na Vysočině chalupu se zahrádkou. Obojí bylo už několik let neobývané a neudržované a první rok na jaře vypadala zahrádka jako pampelišková plantáž. Jenže švagr, pod jehož vedením jsme zahájili rekonstrukci, nás popoháněl, že další zimu by už dům nemusel přečkat, a tak jsem mezi prosíváním písku a krmením míchačky jenom popadla srp a pampelišky posekala, když už nám drze koukaly do oken.

Poslední dobou jsem občas jezdím kolem velikého poutače na jakýsi bulvární týdeník. Napřed ho párkrát autobus minul tak rychle, že ve mně zůstal jen nejasný pocit, že tam něco nebylo v pořádku. Jednou jsme ale v ranní špičce projížděli pomalu, takže jsem to stihla vstřebat.

Levá polovina hlásá: TÝDENÍK, který vás naladí DO POHODY! V pravé části je titulní stránka patrně prvního čísla. Na ní neveselé tváře manželského páru X (asi jako by je bolely zuby) a pod nimi výrazné nápisy: Krize vztahu. Drama u X vrcholí! Přichází krach?

Do prvního zaměstnání jsem chodívala přes vnitroblok ve starší zástavbě. Byly tam kovové konstrukce na sušení prádla a jiné na klepání koberců, dětské pískoviště se dvěma lavičkami a kus trávníku, na němž rostl strom. Přes zimu na něm nebylo nic zajímavého. Během jednoho jarního víkendu však rozkvetl a já jsem v pondělí žasla nad tou krásou. Květenství sice připomínala kaštan, ovšem jednotlivé květy měly jiný tvar a hlavně – nezaměnitelnou světle fialovou barvu.

Asi už jste některý z těch zvláštních billboardů zahlédli. Jsou velmi jednoduché, jen černý text na bílém pozadí. Krátká, trochu provokativní věta velkými písmeny a pod ní malými písmeny dovětek. Dole webový odkaz a jednoduché logo.

Používáte někdy přechodníky? Já tu a tam ano – umožňují příhodně nahradit vedlejší větu a taky trochu ozvláštnit text. Ostatně překlady z některých cizích jazyků k tomu přímo svádějí…

26. srpen je den svatého Rufa. O tom světci jsem nezjistila nic zajímavého, jen to, že měl ochraňovat před morem. Jeho svátek je ovšem pro české země velmi neblahým dnem – vzal nám totiž (samozřejmě nikoliv naráz) tři krále.

Mám takovou úchylku: vnímám, jak se lidé vyjadřují. A protože pocházím z Brna a na prázdniny jsem jezdívala k babičce do středních Čech, všimla jsem si už jako dítě rozdílů mezi „češtinou“ a „moravštinou“.