joudaweb - časopis Čekanka

...přicházejí? Ba ne, už jsou tady - se vší parádou, jen na zásadní atribut, patřící k jejich koloritu, jaksi letos opět pozapomněly a nepřinesly jej. A ani zatím v nejbližších dnech nepřinesou.

A je to tu zase! Shánění dárků, pečení, velký úklid, zkrátka takový ten předvánoční shon. Já osobně mám tohle ráda! Ráda se procházím městem, když už je skoro tma a všechny žárovky a světýlka svítí, do toho hrají koledy a na každém kroku je cítit vánoční atmosféra. A pak Silvestr a vítání Nového roku. Jediné co mně vadí, jsou petardy, co tak trápí všechna zvířátka.

psaní míň a míň

listím spadaným.

Dál archem bílým

vystříhaným

jdu vyhlížejíc sníh

Letos jsem toho moc nenapsal. Pokud tedy nepočítám elektronickou korespondenci s přáteli. A právě tak vznikly mé letošní verše. A některé se ani nerýmují. Blíží se konec roku, takové bilancování za letošek není od věci. Přeji hezké počtení;)

Nejen silvestrovské a novoroční, ale také mikulášské oslavy jsou někdy důvodem k ohňostrojové show.

To je však pouze fotografie na úvod, s dnešním mým článkem ji toho spojuje opravdu jen velmi málo a pouze okrajově.

A ten nadpis článku? Zdá se vám podivný? Věřím, že vůbec ne! Už jste se jistě dovtípili, takže - pojďte si přečíst...

Byla tu s námi.

Pouhý letmý pohled na obrázek stačí a je vše zřejmé.

Máte zájem podívat se i na další zajímavé dominanty a panoramata typické pro známá světová města a podle nich je odhalit a obrázky správně přiřadit?

Pokud ano, zvu vás nahlédnout do galerie.

Již v pohanských dobách lidé v tomto období prováděli řadu rituálů a oslav, které se ale nelíbily církvi. A tak zařazovala své vlastní svátky do období pohanských kultovních obřadů ve snaze zrušit ty původní. Došlo k tomu, že se původní sloučilo s novým a dnešní adventní zvyky a tradice se prolínají s pohanskými. Do církevního kalendáře byly Vánoce zapsány v Římě v roce 336.

...jen tak.

A ta fotografie? V lednu 2013 jsem se zamyslila, možná si někdo vzpomíná. Pokud ne, v dnešním článku připomenu.

aneb

pohled z druhé strany - od léta 2015 zpět se vzpomínkou na léto 2009 v článku Broumovsko a genius loci I

&

Rok smíření 2015

Už to tak prostě je. Muži jsou úplný opak žen. Aspoň my ženy to tak vnímáme a naopak muži zase nedokáží pochopit ženy. Proč to tak ale je? Řekla bych, že kdyby tomu tak nebylo, tak by si neměly kamarádky u skleničky vína o čem povídat, stejně tak, jako kamarádi u piva.

Je to celostátní soutěž pro studenty středních škol o bezpečnosti, Evropské unii a Severoatlantické alianci.

Podívat se do Bruselu a nahlédnout do prostor Evropského parlamentu a Evropské komise? Není problém! Stačí být ve finále této celostátní soutěže úspěšný!

...opět - tentokrát s podtitulem "Kam kráčíš, Ostravo?". A konkrétně zase očima mého vnuka.

Zvu vás na setkání s velkým moravským velmožem, Vilémem z Pernštejna. Velmi se zasloužil o dnešní podobu Pardubic a lidé jsou mu vděčni za jeho působení v tomto městě.

Kolikrát za život si umíte říct „jsem šťastná, jsem šťastný!“? A co vlastně štěstí je? Je to jen chvilkový pocit náhlé radosti, nebo je to dlouhodobí stav, kdy se cítíte po všech stránkách spokojeně?

A také závěr mého vzpomínání, které se nevešlo do předcházejícího článku, a které snad, doufám, zaujme.

Zvu vás na výpravu za poslední členkou slavného pernštejnského rodu. Já se s ní setkala při čtení Tániny knihy Co je v domě, pátrala jsem po její existenci, zda vůbec žila, kdo to byl. Kdo máte zájem, pojďte se začíst.

Nevím, jestli ho znáte, ale pro název článku jsem zvolila heslo jednoho z nejvlivnějších rodů naší historie - Pernštejnů. Kdo máte zájem se snimi seznámit a být překvapen jejich počínáním jako já, začtěte se do mých řádků.

Vzpomínky! Těch má každý z nás plno.

Tak to je on - krvavý Měsíc - zatmění - a zářijový superúplněk, jak jsem pořídila jeho fotografii dnes - 28. 9. - okolo páté hodiny ranní.

Nenechte se však zmást rozdílem mezi nadpisem a úvodní fotografií. Téma článku bude opravdu pokračovat, jak avizuje jeho nadpis. A ještě něco aktualit přidám...