joudaweb - časopis Čekanka

V další části mého pojednání o lidské výživě se podíváme do starověku. Je to doba rozvoje velkých civilizací na Středním východě, starověkého Řecka a Říma. Doba, ve které se objevilo písmo, mnoho krásných staveb a uměleckých předmětů, vzniklo a zaniklo mnoho říší. Období starověku se udává v rozmezí 4500 let př. n. l. až do roku 700 našeho letopočtu. Protože považuji římskou a řeckou kulturu za kolébku té naší, budu se věnovat většinou středomořské oblasti, ale také rozdílnému způsobu obživy i samotného žití antických lidí a „barbarů“.

V druhé části o pravěké kuchyni se podíváme, jak lidé využívali přírodní zdroje ke své výživě. V první části jsem popsala hlavně mužský příspěvek k obživě, tedy lovení zvěře, dnešní díl bude o sběru, hledání a zpracování rostlin, což byla hlavně ženská doména.

Upad jsem s ní na ledu?

V posledních letech čtu více historických knih. V každé z nich je vždy zmínka o jídle, postavy z knížek něco nakupují, vaří, pečou nebo alespoň o jídle hovoří. A napadlo mě, že nemám velké znalosti o tom, co lidé v různých etapách civilizace jedli, jak si jídlo připravovali a jaký vztah k němu měli. A protože jídlo a jeho příprava mě velice zajímá, vždyť celý můj profesní život se kolem potravin točil, vymyslela jsem seriál, v němž se pokusím shrnout, jak probíhala výživa lidí. Zvu každého, koho dané téma zajímá, budu moc ráda, když v mých článcích naleznete něco nového.

…ten adventní a předvánoční čas.

(cože? kdože? mrzne na pólu? Jenom aby!)

Letošní podzim už byl mrazíky zkoušen jednou a teď přituhuje podruhé; právem už, soudím. Advent je advent, a prosinec si zimu zaslouží..

ale do hloubky to dosud nešlo.

Klobouky pro mě vždycky byly ukázkou elegance, ať už u mužů či žen. Já ve svém šatníku žádný nemám a musím se přiznat, že hlavním důvodem, proč mě tento doplněk chybí je ten, že mně nesluší. Možná na to nemám obličej anebo mám křivou hlavu, nebo si zkrátka neumím vybrat správný typ. A věřte, že není jednoduché si vybrat klobouk, který vám sedne. Několikrát jsem si je v obchodech jen tak z legrace zkoušela. A jak to dopadlo? Uslzená smíchy jsem odcházela domů. A bez klobouku!

Existuje mnoho diet, snad by je člověk ani nespočítal. Banánová, 9 denní, dieta pomocí dělené stravy, jogurtová dieta, krabičková, francouzská, mléčná, rýžová, pomerančová, nebo dokonce existuje dieta podle krevní skupiny.

Dieta je z řeckého slova diaita – strava, a je to řízený příjem pokrmů a tekutin za účelem dosažení specifického cíle. Držet dietu určitě zkusil v životě každý z nás. Ať už po vánocích, s příchodem léta, kvůli nějaké nemoci, anebo zkrátka jen tak, ze zvědavosti.

V dnešní procházce kolem mého bydliště se podíváme na stavební unikát, kterým se může pyšnit Krnsko. Na jeho pozemku je postaven železniční most, který se řadí mezi technické památky naší vlasti. Je zajímavý svou historií, velikostí i tím, kdo jej postavil a za jak dlouho. Je to první železniční betonový most u nás, jeden z nejmohutnějších viaduktů, významné dílo meziválečného mostního stavitelství. V odborné literatuře mu říkají Stránovský viadukt, asi proto, že je umístěn přímo pod zámkem Stránov.

Když se vydáme ze Zámostí přes Jizeru, na první pohled nás zaujme vysoký a krásný železniční most, národní kulturní památka. Před mostem je Krnsko, za ním Jizerní Vtelno. Tam jsme již byli, navštívíme nyní Krnsko, které je rozděleno do několika částí – Dolní, Horní, Vystrkov a Řehnice. Ty byly dříve samostatnou obcí.

A jak jsem slíbila, dnes se přesuneme přes Jizeru a navštívíme obec Jizerní Vtelno. A hlavně si prohlídneme krásný, i když poněkud pošmourný zámek Nový Stránov. Minulá léta k němu nebyla laskavá, věřím, že v příštích letech bude jeho osud příznivější.

Nevím, jak je to možné, ale až po přečtení krásného Jiřinčina článku o pětiletém výročí Čekanky jsem si uvědomila, že čekanka není pouze ta krásná modrá květina, ale i zelenina, kterou si sice nepravidelně, ale přesto poměrně často kupuji.

Vraťme se o několik dnů zpět a připomeňme si současně s touto fotografií, že v pátek 16. září jsme na bezoblačné noční obloze mohli vidět tento úplněk, který má podle tradice přezdívku "sklizňový".

V dnešní procházce navštívíme obec Pískovou Lhotu, pod kterou spadá Zámostí. Žije v ní kolem 600 obyvatel, průměrný věk je 39 let. Obec leží asi 10 km za Mladou Boleslaví směrem k Praze.

Zvu vás na procházku okolím mého bydliště. A nejenom že vás seznámím se současnou podobou, ale hlavně se podíváme do minulosti. Bydlím kousek od Mladé Boleslavi, kde jsem prožila prvních dvacet let. Pak jsem se z města přestěhovala o sedm kilometrů dál do klidnějšího prostředí, bydliště mého manžela. Za námi lesík, před námi lesík, opodál dálnice, ale ta nás neruší. Naše sousedka z Prahy, která zde tráví s rodinou víkendy, říkala, že ani nevíme, co máme. Já si to ale uvědomuji, líbí se mi tu, je tu i nějaké jiné povětří. Kdysi dávno jsem se tu učila na zkoušky a vždy dopadly dobře. A tak se pojďte projít zdejším krajem, možná vás bude inspirovat k procházce i tím vaším, protože je mi jasné, že každému se líbí hlavně ten kraj, kde vyrostl nebo žije. Protože co si budeme povídat, všude je krásně…

Zdá se, že sice dohořívá, ale pomaloučku, ještě několik dnů to potrvá...

Tropy ráda nemám, spíše ty chvíle prokládaného letního osvěžení. Přesto je mi příjemné loučení s létem v jeho plné podobě; ostatně rána a večery jsou i tak s dostatek svěží.

Pět let s Čekankou za námi! Jedeme dál?

Přidávám k seriálu Karel IV. pár svých osobních názorů, zamyšlení, úvah, informací, vzpomínek...

V posledním díle mého seriálu se pokusím lehce shrnout jeho život, postoje a myšlenky. Věřím, že naši politici zařadí den jeho narození mezi Významné dny naší republiky. Měli by si život Karla IV. dobře prostudovat a jít v jeho stopách, nestarat se většinou jen o své posty, ale v prvé řadě o rozvoj republiky. Karel sice spravoval království, ne republiku, ale na rozdíl od našich dnešních politiků velice úspěšně.