joudaweb - časopis Čekanka

Milí čtenáři, v minulém díle jsme prošli Železnou ulicí po pravé straně směrem od náměstí, dnes se vypravíme po protější. Projdeme i jednou z nejstarších městských ulic a dokončíme prohlídku Hudcova domu, o němž už mnohé víte.

Dnešní článek bude úplně o něčem jiném, než jste ode mě zvyklí. Říkala jsem si, že by bylo fajn, občas se zaměřit i na vážnější témata. Doufám, že se vám to bude líbit. Budu moc ráda, když mi hodíte do komentáře zpětnou vazbu.

Soutěží jako naseto

Už řadu let se u nás koná řada soutěží, v nichž hraje roli vzhled: Miss České republiky, Miss Junior, Miss Princess v kategorii 4—7 a 8—11 let, Miss natura (neboli nudistek), Miss hasiček, Miss Universe (nejkrásnější dívka vesmíru), Miss farmacie či Muž roku.

Milí čtenáři, v dnešním díle projdeme nejdůležitější ulicí Starého Města. Železná, jak se jí říká od počátku, spojovala dvě části města. Starou, vzniklou po roce 1334, a novou, ustanovenou Kunrátem v roce 1528. Jméno ulice se mohlo změnit v roce 1884, kdy zastupitelstvo řešilo různé podněty na přejmenování ulic, ale navrhovaný název “Ulice Palackého” nebyl schválen.

Přesně na Valentýna, 14. února 2019, měla premiéru písnička Sestra od české zpěvačky Moniky Bagárové. Kdo jste ji ještě vůbec nezaznamenal, nebo jste na ni narazil jako já, až v roce 2020, tak vřele doporučuji. Je prostě skvělá! Nazpívala ji společně se svou sestrou Natálií Bagárovou.

V tomto povídání nepůjde o výtky adresované lidem od filmu za to, že jim ve středověkém filmu přelétlo v levém rohu plátna či obrazovky letadlo či že v antickém dramatu kamera švenkla přes dráty vysokého napětí. Chce připomenout chybky jiného rázu, které vadí pokaždé minimálně mně, psavci, snažícímu se o maximální pravdivost až do nejmenších detailů.

Milí čtenáři, můj letošní vánoční příspěvek bude vánočkový. Právě v těchto dnech čeká cukroví pečlivě srovnané v krabicích a je čas na tradiční pečivo, bez kterého by nebyly ty pravé Vánoce. Je plno lidových názvů - calta, calda, caletka, caltlík, calapina, houska, pletenice, štědrovnice, húsce, štědrovka - pro sladký kynutý symbol, patřící od pradávna k zimním svátkům.

Milí čtenáři, máme advent! Období příprav a úklidu. Chystáme se na sváteční dny podle svého naturelu. Někdo změnil svoje bydlení ve válečnou zónu a bojuje s každým zrníčkem prachu, někdo pojal úklid volněji a spíše se zaměří na jinou činnost. Je to vcelku jedno, důležité je, abychom ve své dušičce byli se svým počínáním spokojeni.

Milí čtenáři, v dnešním díle dokončíme procházku po Staroměstském náměstí. Celý díl jsem věnovala staré radnici, protože s touto významnou stavbou je spojeno mnoho zajímavého. Od práce radních, soudců a policistů, až po její nádhernou výzdobu. Mnohé jsem o radnici již napsala v předchozích dílech, protože je s ní spojeno dění ve městech ve všech historických etapách. A tak pojďme na radnici..

Chcete ušetřit za dárky? Pokud ano, inspirujte se níže

Ve čtvrtek 5. listopadu jsem v doprovodu svého milujícího taťky vyrazila na takový menší výlet do Prahy. Účel cesty byl jasný – podepsat osmnáct výtisků mojí knížky, nafotit nějaké promo fotog...

Milí čtenáři, v minulém díle jsme došli až k domu U Zlatého čápa. Další zástavba již patří do Železné ulice, a tak odbočíme doleva, a vydáme se cestou, kterou můžeme vidět jen na starých fotografiích a kresbách. Severní část náměstí je dnes úplně jiná. Budova hejtmanství, která jej uzavírala, byla zničena při bombardování Rudou armádou 9. května 1945. Blok domů už nebyl obnoven, a tak dnes končí náměstí ulicí Kateřiny Militké, před níž se rozkládá parčík.

Jistě jste něco podobného zažili sami. Šli jste po ulici a za vámi se odvíjel monolog na téma „poslouchat se musí“, obsahující výčet všeho, co by se mohlo neposluchovi stát. Ohlédnete se po způsobně neodmlouvajícím dítku – a on si tam klidně ťape pes. V duchu se usmějete, ale podvědomě cítíte, že z hlasu oné paničky zněla opravdová úzkost, starost, strach o čísi život. Určitě příliš nepřeháním, že z něj přímo čišela láska.

Vím, že jsem už o říjnových událostech v Mladé Boleslavi psala, ale dostala se mi do rukou publikace, kde jsou nové informace, a tak přidám další článek k tomuto významnému dni. Tentokrát se zaměřím pouze na místní poměry, ty národní jsem popsala v minulé stati, můžete si připomenout, jsou v ní i některé události mladoboleslavské. A tak se vydejme do víru historických okamžiků. Pro přehlednost se mnohde uchýlím k jednoduchému výčtu, tak jak šel čas...

Inspirací pro napsání tohoto článku mi bylo zkouškové období, květen-červen 2020.

U babičky se smí všechno

Autoři knihy: Stanislava Jarolímková, Jan Rosák. Kniha vyšla 3. září 2020

V této knížce nabízíme sto vstupů vybraných z těch, které jsme během šesti let odvysílali v páteční Šťastné cestě Jana Rosáka, jednom z pořadů Českého rozhlasu Dvojka. Vsadili jsme v nich na „neučebnicový“ pohled na historii, takže jsme se snažili přinášet především méně známé zajímavosti, které často nebývá snadné nalistovat nejen v učebnicích, ale ani v encyklopediích. Těšilo a těší nás, že tato setkávání před mikrofonem byla a jsou pro nás příjemně prožitým časem, kdy si povídáme o tom, co nás zajímá. A dvojnásob nás těší, že – soudě podle ohlasu – naše vstupy zajímají často i ty posluchače, kteří ve škole neměli dějepis rádi, a „vycházkám“ do minulosti se obvykle vyhýbají.

Knižní podoba vybraných rozhovorů obsahuje – ve srovnání s odvysílanou verzí – v řadě případů delší a podrobnější texty, neboť v rozhlase jsme museli respektovat danou stopáž. Navíc nabízí řadu ilustrací Jiřího Filípka, při jejichž zadávání jsme se řídili – stejně jako u textů – zásadou: čím méně známé, tím zajímavější.

Pokud vás kniha zaujme, pak vám přeji v její společnosti příjemné chvíle.

Letos to bude poprvé, co si budu přát, aby rok 2021 byl lepší než předchozí. Nikdy jsem takové přání neměla. Ani jsem nemusela. Žádný rok pro mě nebyl ničím výjimečný, nedařilo se mi tak moc, že bych si přála zůstat navždy v tomto roce, zároveň nebyl ani tak katastrofální, aby se to nedalo vyřešit, přežít nebo vydržet. Ale rok 2020 je pro mě hodně zvláštní.