joudaweb - časopis Čekanka

HOBBY HORSES podruhé;

30. prosince 2013 16:20:00

Pastva pro oči aneb záliba nikoliv obvyklá.

Za blízkou příbuznou tohoto druhu zájmu lze považovat filatelistiku. Poštovní známky jsou skutečně ceniny hodné pozornosti. Autory této drobné až miniaturní grafiky jsou praví umělci.

Setkáváme se zde tedy s činností sběratelskou.

 

Málo známé, protože víc jak polovinu 20. století víceméně "tabu" jsou tzv. "svaté" obrázky, vyskytující se dlouhá desetiletí pouze v modlitebních knížkách v kostelích a v rukách starší generace.

Podívejte se, jaké skvosty drobné grafiky zde najdete, v mnoha případech originály ruční práce a tisky ručně kolorované. Potěší oko i ty, kdo nejsou zvyklí modlit se slovy.

 

Svaté obrázky, aneb s lidmi od kolébky ke hrobu.

 

Svaté obrázky jsou s námi v našem evropském prostoru již zhruba 700 let. První z nich vznikaly v klášterních iluminátorských dílnách, byly ručně malovány a díky své ceně je získávali do vlastnictví bohatí zástupci šlechty a vyššího duchovenstva. Ještě během 14. století se objevují svaté obrázky vytvořené první technikou umělecké grafiky - dřevořezem. Po vynálezu knihtisku se stává drobná devoční grafika dostupnější již i pro střední a chudší vrstvy obyvatelstva. Obrázky vznikají i mimo kláštery, v dílnách mistrů knihtiskařů. V další historii svatých obrázků mají své místo těstový tisk - v 15. století a v začátku 16. století a také další tiskařské techniky: mědirytina - ta od konce 15. století, lept a později ocelorytina. Po tridentském koncilu, kde je zdůrazněn význam umění pro pastoraci je rozvoj devoční grafiky již velmi masivní. Vedle biblických a kristologických jsou hojněji využívány náměty s Pannou Marií a s rozličnými světci a světicemi a vznikají také obrázky vážící se k poutním místům.

Centra tvorby devoční grafiky jsou v Antverpách a v německém Augsburgu. Od 18. století nabývá na významu výroba těchto drobných artefaktů ve Vídni a v Praze. Barokní rytci využívají předloh slavných malířů, u nás například P. Brandla a V. V. Reinera. Během 17. a 18. století dochází i k jakémusi návratu k prvním malovaným obrázkům. Ponejvíce v klášterech vznikají dílka malovaná na papíře, či na pergamenu většinou technikou akvarelu. Tyto obrázky vytvářené řeholnicemi jsou často zdobeny prořezáváním či propichováním a vznikají tak známé krajkové obrázky. Od začátku 19. století se při výrobě obrázků využívá nová technika - litografie.Krajkové obrázky jsou od poloviny 19. století vyráběny strojově - pomocí ostrých hřebenů a to zásluhou českého tiskaře J. Pachmayera. V té době dosahuje výroba sv. obrázků v Čechách svého druhého vrcholu, hned po období baroka. Svaté obrázky, ať již vytvářené různými technikami jsou často kolorovány a dobarvovány ručně. Ve 20. století zasahuje do výroby sv. obrázků ještě ofset a fototisk.

Drobná devoční grafika slouží od svých počátků jako: krásný artefakt, drobné umělecké dílko, předmět zvláštní úcty, připomínka na pouť a putování, vzpomínka na křest, či na biřmování... Na rubu sv. obrázků bývají různé modlitby, úryvky z bible, texty zbožných písní, oznámení o křtech, primicích, svěceních kostelů či zvonů a také o úmrtích známých i prostých lidí. Dá se říci, že svaté obrázky doprovázely člověka od kolébky do hrobu. Dávaly se novorozencům do povijanu, děti je dostávaly při 1.svatém přijímání i při odchodu ze základní školy, poutníci je přinášeli svým rodičům z poutí a nakonec se vkládaly do rakví zesnulým.

Já sám jsem se s nimi seznámil na třikrát. Poprvé v sedmi letech, když zemřel můj vysočinský děd. Babička Marie obsypala jeho mrtvé tělo, spočívající v rakvi snad desítkami těchto obrázků. Podruhé ve čtrnácti, když jsme se starším kamarádem dělali pořádek ve farní knihovně a od pana faráře jsme měli povoleno za odměnu odnést si několik knih a svatých obrázků. Obrázky z fary a od babičky, nalezené po její smrti v malé dřevěné truhličce staly se jakýmsi základem mé dnešní sbírky. Třetí setkání bylo po letech. To už jsem byl několik let ženatý, po pokoji se nám batolila maličká třetí dcera a já jednoho dne zabrousil do dnes již neexistujícího bazaru v Brně na Vídeňské ulici. Chvíli jsem koukal napravo a chvíli zase nalevo a v tom jsem je uviděl – v krabici od bot obrázky za korunu kus. Pamatuji si, že jsem se asi hodinu probíral těmito drobnými artefakty a když mi pak majitel bazaru ukázal vzácnější kousky, pečlivě naaranžované v hnědém albu, to jsem teprve žasl. Neodolal jsem a uhranut jejich krásou, hned jsem několik zakoupil. A byl jsem chycen a lapen a nebylo mi pomoci.

Dnes mám něco přes 2000 sv. obrázků, z toho je asi 150 - jak říkám - historických, a tudíž i sběratelsky cenných. Pocházejí zhruba z let 1850 – 1920 a jsou to ponejvíce litografie a rytiny a mám i několik sličných krajkových obrázků. Neohrnuji nos ani nad novodobou produkcí. Z té mám rád věci od soudobých výtvarníků - například od J.Jirousové či od již zesnulého M.Floriana. Obecně mám nejvíce oblíbené náměty z poutních míst. V této oblasti mám již pěkný výběr od moravských Křtin až po francouzské Lurdy. Obrázky nakupuji v bazarech, ale ještě více jich dostávám od dobrých lidí.

Z mého pohledu je kultivované sběratelství ušlechtilá záliba a připadá mi, že i když člověk sám při něm nic konkrétního netvoří, že je to činnost přesto tvůrčí, protože jen takové budování sbírky do smysluplného celku je tvorbou.

Přeji všem čtenářům a čtenářkám Čekanky, aby i oni našli ve svém životě nějakou zálibu, koníčka, činnost, která je bude naplňovat a učiní je, alespoň v krátkých chvílích blaženými.

Nebudu vás již bavit a zdržovat od prohlédnutí několika vybraných obrázků v galerii. Časem přidáme i další zajímavé, víc se nám zatím nepodařilo dostatečně kvalitně nafotit. Přikládám i tři obrázky svatých, focené večer a proto nadměrně žluté, pro tematickou odlišnost. Příště budou další a lepší, totiž budou-li vás ještě zajímat ;).

Jen dodávám: můj úmysl seznámit vás s touto málo obvyklou zálibou jsem měl záhy po uveřejnění předchozího článku Leony Má hobby... "nebyl čas"; pak se mi opět připomněl článkem Blanky o kolorovaných fotografiích - také něco o podobných technikách.

Teď konečně - zde ho máte...



Podívejte se do galerie

Autor: František Čáp


komentářů: 16

Nejnovější

06. 06. 2024
Bylo to dávno
15. 05. 2024
Tak se chvíli dívej
28. 02. 2024
U doubku.

Nejnověji komentované

komentářů: 1, nejnovější: 24. 06. 2024, 10:00:15
komentářů: 1, nejnovější: 15. 05. 2024, 21:03:19
komentářů: 1, nejnovější: 11. 01. 2024, 18:39:17
komentářů: 1, nejnovější: 05. 01. 2024, 17:32:32
komentářů: 5, nejnovější: 29. 12. 2023, 17:44:54
komentářů: 1, nejnovější: 01. 12. 2023, 21:35:52
komentářů: 6, nejnovější: 05. 11. 2023, 12:43:46
komentářů: 1, nejnovější: 09. 10. 2023, 19:45:39

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
sedmset čtyřicet pět:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 24. 6. 2024