Jak mě naštval seriál Vyprávěj
24. října 2014 17:08:34
Že dáme seriálu Vyprávěj, který už začal běžet před tolika lety, šanci, jsme se s manželem rozhodli až ve chvíli, kdy jej začali vysílat znovu od úplného začátku.
Od té doby poctivě koukáme, někdy chválíme ztvárnění doby, kterou pamatujeme, někdy se smějeme něčemu, co do té doby rozhodně nepatří. Třeba když Milena neustále říká "ty jo", což slýcháme od mladých až v posledních pár letech. A jindy si říkáme, že lidé jsou v podstatě pořád stejní bez ohledu na režim. Spoustu dnešních mladých si dovedeme krásně představit v roli svazáckých funkcionářů, jen kdyby se narodili o nějakých třicet let dříve. To funkcionářské z nich totiž tak čiší, že se vsadím o cokoli, že v době socialismu by těmi svazáky určitě byli, protože jiná alternativa neexistovala a ta touha po angažovanosti za každou cenu v nich zkrátka je.
Tolik jen na úvod a teď bych měla konečně vysvětlit, proč jsem se do tohoto vyprávění vlastně pustila.
Třetí řada Vyprávěj, kterou právě dávají, byla jako premiérová vysílána od podzimu 2011, jak jsem vyčetla na webu České televize. Jak jsem uvedla, seriál sledujeme až nyní. A úplně jsem zkoprněla, když se hrdinka Vyprávěj Eva Dvořáková při nucené zahálce na rizikovém těhotenství pustila do šití. Začalo ji to bavit, začala v tom být dobrá a kdosi z hrdinů seriálu o ní dokonce prohlásil, že by klidně mohla sama navrhovat oblečení. V komentáři je posléze naznačeno, že se tímhle směrem bude ubírat Evina porevoluční profesní budoucnost...
A co mě na tom tak šokovalo?
Někteří z vás vědí, že píši Bukůvky. Je to román v dopisech a denících a jejich hlavní postavou je bývalá továrnická dcerka Karla, narozená v roce 1936, která byla po osmačtyřicátém coby dítě špatného původu nejprve vyšoupnuta z gymnázia a posléze skončila v dělnickém povolání. Má kniha mapuje celý její život a dojde tedy i do šedesátých let, kdy se Káje povede dostat se na večerní průmyslovku. Textilní průmyslovku, obor oděvní tvorba. Naučí se šít, baví ji to a najde si práci v krejčovství v komunálních službách. Jde jí nejen šití, ale také navrhování vlastních střihů. K revoluci jsem se ještě zdaleka nedostala (právě jsem v roce 1982), ale měla jsem v úmyslu, že bude Kája v tomhle oboru nějak podnikat...
A teď jsme u toho. Jestli jednou Bukůvky vyjdou, mohou být hravě osočeny z toho, že tuhle Karlinu životní náplň drze "obšlehly" z Vyprávěj.
Co já teď s tím? Jak Bukůvky přepsat, aby Kája měla jinou životní náplň? V době, kdy už má rodinu, šije pro komunál doma a v omezené míře, což jí umožňuje starat se o invalidní mámu. Do práce ji tedy poslat nechci a nemohu. Její nová profese je navíc "prorostlá" už hezkými pár lety, která bych musela přepisovat.
Mám tedy dvě možnosti: buď nějaké totální překopání celé koncepce Bukůvek, nebo pokračování v ději tak, jak jsem si ho předem vymyslela, s tím rizikem, že mě jednou někdo osočí z plagiátorství.
Anebo požádat chytré čtenáře Čekanky o tip na povolání, které mohla Karla analogicky vykonávat za socialismu doma a odevzdávat práci komunálu. Ale musela by k němu existovat nějaká příbuzná průmyslovka či jiná střední škola, kterou mohla večerně studovat. Nechci, aby to bylo něco kolem krášlení jako kadeřnictví, kosmetika či masáže, chci spíš nějaké řemeslo. Ani ne nijak moc umělecké, protože k tomu by musela vykazovat výrazný talent už od dětství, a tedy bych musela zase přepisovat, i když tuto variantu úplně nezavrhuji. Také to nemůže být něco, co by vyžadovalo mít doma nějaké velké a složité stroje.
Pomůže mi někdo?
Anebo si s tím nemám dělat hlavu a jet si Bukůvky tak, jak jsem si je vymyslela, bez ohledu na analogii s Vyprávěj? A pak tenhle článek někdy v budoucnosti použít jako svědectví, že jsem nic neopsala?
Tak co si myslíte, potenciální budoucí čtenáři Bukůvek?
Autor: Táňa Kubátová
komentářů: 8
Nejnovější
Nejnověji komentované
Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Galerie, které se nevešly do článků
Rubriky
Seriály
Pozvání na blog
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
Autoři
Napište nám
Archiv
Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.
Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.
Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.