joudaweb - časopis Čekanka

.

 

Pomazaná hlava Radnice jednou řekla:

"Máme pramen, vykopeme jámu a napustíme jezero. Zaplatí to ÉÚ."

Tak se i stalo.

 

A přírodou bylo přijato.

 

Příroda mocná, byť těsně obklopena městem, vyslala první žáby.

Kde se vzaly tu se vzaly - žába Matka vejce nakladla hned pod přítokem z pramene.

Jezero se zaradovalo a rozkvetlo pulci k radosti celé své vody, od vlnky k vlnce; líbá se s větrem a chtělo by se vylít z břehů.

Ale není oceánem. Je moc malé.

A už jsou tu nožky, mizí ocásek - žabkám tahle voda stačí. Spoustám žabek - .

 

Běhala kolem holčička Káťa a brala žabky do ručky. Zkusila jsem totéž, podebrat žabičku pod hladinou – vždycky mi uplavala. Bála jsem se, že ji zamáčknu zavřenou dlaní.

Káťa běhala po břehu sem tam a po chvíli ručku tak pětkrát menší než já otevřela – měla v dlani žabiček čtyři nebo šest, živých a zdravých.

Jen byly tak zpitomělé, že je ani nenapadlo odskočit; Káťa musela dlaň až obrátit naruby, pak teprve sklouzly dolů...

 

Přijít k nám v půlce léta večer... jdete na kouzelný žabí koncert v doprovodu cvrčků; ti mají ovšem vyhrazeno své separé, omylem by je žabáci při zvlášť vydařené árii mohli spolknout...

 

Napříště se jistě dočkáme vodních květů, třeba i leknínů -

Vždyť Radnice

kázala vysadit sazenice

a navzdory lidem civilizace

se mnohé snad ujaly...

 

Moje zlaté stříbrné jezero...

Z téhle strany je rozlehlé dost.

 

Tak akorát na objetí

s několika stromy

 

ZRCADLENÍM -