joudaweb - časopis Čekanka

Pes, nejlepší přítel člověka...

4. června 2015 09:07:00

Říká se, že pes je nejlepší přítel člověka. Jsou o tom natočené různé filmy, napsané knížky a znám lidi, co si o psech dokáží povídat celé hodiny. I já mezi ně patřím. Mám osmým rokem fenku Sáru a zažila jsem s ní spoustu zážitků, jak ty úsměvné tak i ty smutné. Když byla nemocná, nebo když ji napadl vlčák, nebo když jsme přišli na to, že má epilepsii. Když poprvé zaštěkala, byla hrozně roztomilá a divila se, co to z ní vychází za zvuky. Prostě to je člen naší rodiny a patří k nám. Teprve, až když jsem si ji pořídila, tak jsem zjistila, že to rčení je opravdu pravdivé.

Když jsem byla malá, strašně jsem si přála želvu (mám ji už od svých deseti let). Nikdy jsem netíhla k pejskovi. Možná proto, že jsem se jich vždy bála. Jenže, člověk se mění a já jsem si jeden den z nudy sedla k internetu a začala si prohlížet inzeráty na pejsky. Doslova mě dostaly fotky malých štěňátek, že jsem se rozhodla, že si také jedno pořídím.

Vůbec jsem nevěděla, jaké plemeno si mám vybrat. Všechny ty nádherné kukuče štěňátek mně přišly naprosto kouzelné! Moje mamka mi tehdy poradila, ať si pořídím Jorkšíra. Upřímně, vadilo mi, že tyhle pejsky má skoro každý, ale nakonec jsem si řekla, že můj bude stejně originál. Vždycky mě dostalo, jaké měli mašličky, oblečky a různé doplňky. Dokonce jsem jednou byla ve zverimexu a dívala se, jak tam jedna pyšná majitelka Jorkšírka kupovala boty! Chudák pejsek! Nemohl v nich udělat ani krok, a když už se o to pokusil, tak se mu ty jeho malé nožky rozjely a on tam stál a vyděšeně se díval na svou paničku. Odešla jsem pryč, takže ani nevím, jestli mu ty boty nakonec koupila. Doufám, že ne.

Opsala jsem si pár telefonních čísel a začala obvolávat inzeráty. Jaké bylo mé překvapení, když mi asi třikrát bylo řečeno, že jsem z daleka a že nevědí, jestli by štěňátko bylo u mě v dobrých rukou! Trošku mě to odradilo, a tak jsem zavolala už jen na jeden inzerát. Sdělili mi, že mají pouze pejsky a já jsem chtěla fenku. Takže to tak nějak osud rozhodl za mě. Říkala jsem si, když jsem šla s nepořízenou spát. Jenže hned druhý den ráno mi volalo cizí číslo. Zvedla jsem to a bylo mi oznámeno, že se včera spletli a že fenku mají a mohu si pro ni přijet. Váhala jsem. Včera jsem si řekla, že to asi tak má být, a víc jsem už o tom nepřemýšlela. Jenže znovu jsem se podívala na fotky těch drobečků a bylo vyhráno! Odpoledne jsem si pro jedno rozkošné štěňátko jela.

Starší pán mě zavedl do pokoje, kde pobíhala fenka-maminka a za ní tři malá štěňátka! Úplně jsem se rozplývala! O kousek dál leželo na zemi něco, co jen vzdáleně připomínalo psa. V duchu jsem si říkala, hlavně ať „to“, co leží na zemi, není moje fenka! A co myslíte? Byla! Opatrně jsem si ji vzala do ruky a různě ji otáčela, abych si ji prohlédla. Vypadala spíš jako krtek, než štěně! Pak jsem si ji k sobě přitiskla, ona zakňučela a už jsem věděla, že si ji nechám. Zaplatila jsem osm tisíc s tím, že pokud to nebude Jorkšír, tak budu mít nejdražšího oříška v republice! Se smíšenými pocity jsem odjela domů, kde jsem zjistila, že moje malá Sárinka neměla v tlamičce jediný zub! Okamžitě jsem s ní jela k veterináři a ten mi nařídil, ať ji vrátím k matce, že víc jak tři týdny jí nebudou a ona potřebuje mateřské mléko. Jenže jsem se nějak nemohla smířit s tím, že bych ji na měsíc dala lidem, co jí pro osm tisíc klidně takhle maličkou prodali. Takže mně nic jiného nezbylo než objednat psí mateřské mlíčko a po čtyřech hodinách ji krmit a zahřívat. Bylo to hodně únavné, ale když jsem viděla, jak moje Sára přibývá, těšilo mě to a rozhodně jsem nelitovala těch probdělých nocí.

Teď už je z ní dospělá fenka a i když mě několikrát hodně pozlobila, je totiž hodně tvrdohlavý pejsek, za nic na světě bych ji nedala! Nic totiž nemůže nahradit ten pocit, když je vám mizerně a ona k vám přiběhne, vyskočí na klín a packami vás obejme, a psí řečí vás uklidňuje. Okamžitě zapomenete na všechny starosti a hlavně máte pocit, že nejste na tom světě tak sami.

Psí srdce je veliké a vejde se do něho spousta lásky a hlavně jejich věrnost je opravdová. Všem pejskům přeji jen samé hodné "páničky" a pejskařům mnoho krásných zážitků s jejich mazlíčky :).

Autor: Monika Knápková


přečteno: 3209x   komentářů: 9

Nejnověji komentované

přečteno: 98x   komentářů: 1, nejnovější: 22. 02. 2019, 10:27:00
přečteno: 258x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 01. 2019, 20:15:39
přečteno: 1046x   komentářů: 9, nejnovější: 08. 01. 2019, 10:13:50
přečteno: 310x   komentářů: 2, nejnovější: 05. 01. 2019, 12:42:39
přečteno: 394x   komentářů: 5, nejnovější: 25. 12. 2018, 13:05:38
přečteno: 361x   komentářů: 2, nejnovější: 25. 12. 2018, 08:56:56
přečteno: 432x   komentářů: 2, nejnovější: 09. 12. 2018, 18:27:43
přečteno: 527x   komentářů: 2, nejnovější: 13. 11. 2018, 15:29:44

Nejčtenější

přečteno: 10238x   
přečteno: 8636x   
přečteno: 7860x   
přečteno: 7752x   
přečteno: 6317x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
sedmset šedesát devět:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 21. 2. 2019