joudaweb - časopis Čekanka

Je od vás pěkné, že jste paní spisovatelku vzpomněla. Myslím že její osud zatřásl všemi lidmi, kteří se o něm doslechli.

Často slýchávám o příbězích týraných žen, které se bojí o svých trablech svěřit. Kryjí tak tyrana, ať už manžela nebo třeba přítele. Člověka napadne - PROČ? Každý asi máme jinou povahu, jedni se se svými starostmi svěřují "na potkání" a snaží se tak vypovídat a ulehčit si - alespoň z části. Pak taky takoví lidé čekají rady a pomoc od okolí. Druhá skupina snad ze strachu vše tají a dusí v sobě s nadějí, že se všechno zvládne a nebo snad časem zlepší, jak taky spousta zmíněných tyranů po svých výbojích slibuje.

Otázka zda měli známí, kterým se paní Simona svěřila, jednat je taky těžká. Pokud trvala na mlčenlivosti nechtěli ji zradit, to je jasné a nikoho jistě nenapadlo že to skončí tak jak skončilo. Je asi těžké rozeznat, že bychom už ´zasáhnout´měli, že už to dotyčná osoba sama nezvládá. O to horší je to v případech, kdy napadený (napadená) ujišťuje své okolí, že to vše zvládne sama a tváří se hrdinně.

Opravdu už nemá cenu řešit co by, kdyby, ale možná si z tohoto příběhu můžou vzít ponaučení jiné týrané ženy a jejich okolí......