joudaweb - časopis Čekanka

Mladá Boleslav ve víru třicetileté války

3. února 2019 19:22:00

Boleslavský hrad, pohled z Ptáku

Čtenáři mého seriálu o Boleslavi si jistě vzpomenou, že jsem majitele města opustila v okamžiku, kdy se svého majetku ujal Bohuslav Jáchym Hasištejnský z Lobkovic. Nebyl dobrým hospodářem, jeho dluhy narůstaly a musel postupně odprodávat majetek. Nakonec městu nabídl možnost vykoupit se z poddanství. Měšťané byli bohatí, jak víme z předchozích dílů, dosud nemuseli robotovat, ale posílali vrchnosti peníze. Vykoupením z poddanství chtěli získat samostatnost a doufali, že tím získají i svobodu v oblasti náboženské.

Boleslav byla „skoupena“ v roce 1595, smlouva o trh a město byla vložena 3. května do zemských desek. Zápis o této významné události je v knize Urburni registra, současně jsou zde udávány všechny povinnosti poplatníků. Bohuslav prodal obci město Boleslav Mladý s předměstími a mlýny za 30 000 českých grošů. Hrad zůstal Bohuslavovi, po jeho smrti měl být prodán za 1000 kop českých grošů.

 

Problém byl se sháněním peněz. Měšťané půjčovat nechtěli. Bratři doufali, že budou moci zůstat ve městě, pokud seženou dostatek peněz. Sami poskytli půjčky, dokázali přesvědčit příznivce, aby přispěli svými penězi. Na svou stranu získali i kališníky, s kterými uzavřeli dohodu, která měla oběma stranám zajistit svobodnou víru a stejné právo při řízení města. K finančním problémům se přidaly další neblahé události. Veliký požár zničil 29 domů na velkém území. Popelem lehly všechny domy stojící na náměstí Komenského, Mírovém a Michalovickém, v ulici Klaudiánově a Lukášově. Morová nákaza ohromných rozměrů ztížila nelehkou situaci lidí. Vážnost doby dokresluje i nařízení, že u potvrzení poslední vůle nemusel být přítomen zástupce úřadu, stačili dva sousedi. A úředníci zvýšili poplatky za pohřební služby…

 

Listina Rudolfa II., Boleslav patří mezi královská města

Nyní bylo město svobodné, mělo své zboží, osm vesnic s lesy, rybníky a  lidi, kteří měli své povinnosti, jak bylo určeno ve smlouvách. Měšťané si nyní přáli, aby Boleslav patřila mezi královská města. Chtěli sedět na zemském sněmu jako příslušníci třetího stavu. Dosáhli toho po zaplacení 2 500 kop českých grošů a další peníze spotřebovali na úplatky. Císař Rudolf II. královským majestátem vydaným 3. 7. 1600 oznámil, že na přání měšťanů města Boleslava Mladého nad Jizerou připojuje Boleslav k městům královským. Povolil městu provozování živností i s vařením piva a šenkování vín. Povinností bylo platit královské komoře ročně 100 kop českých grošů.

Boleslavská delegace poté předstoupila před zástupce královských měst a žádala je o přijetí mezi sebe. Přijati byli, slíbili věrnost českému králi, prokazování uctivosti ostatním městům a dodržování povinností královských měst. Nyní mohlo mít město svou samosprávu, podřízenou pouze nejvyššímu zemskému podkomořímu, jenž dohlížel na složení městské rady. V této době to Humprecht Černín, který byl současně hejtmanem Pražského hradu.

 

Znění listiny o připojení Boleslavi mezi královská města

V roce 1609 podepsal císař Rudolf II. pod nátlakem stavů majestát, v němž zabezpečil náboženskou svobodu. Čeští bratři žádali o opětovné otevření sboru a o vrácení majetku. Pomohl jim Petr Vok z Rožmberka, majetek vykoupil a vložil do městských knih. Nesváry mezi stavy, vládou a církvemi a hlavně porušování Rudolfova majestátu vyvrcholilo povstáním českých stavů vedených Jindřichem Matyášem Thurnem. Na květen 1618 byl svolán stavovský sjezd, jehož se zúčastnili i boleslavští zástupci. Při něm byli svrženi z okna Pražského hradu královští místodržící Vilém Slavata z Chlumu a Jaroslav Bořita z Martinic a písař Filip Fabricius. Boleslavští se podíleli i na volbě krále Bedřicha Falckého.

 

Začátkem srpna 1620 se ve městě objevilo asi 2000 anglických pěšáků, jakási předzvěst dní příštích. Pobývali zde čtvrt roku, zvlášť se jim líbil komplex na Karmeli. Roztrhali mnoho bratrských knih a z dalšího majetku si ukradli vše, co se jim líbilo. Většinu věcí ale zničili. Z kdysi slavné knihovny se zachovalo jen torzo. Co nezlikvidovali vojáci, o to se postaralo nové vedení města. Jen část zachránil bratr Jan Brož se svou čeládkou.

 

Nyní se město připravovalo na válku, hlavně se snažilo zajistit dostatek potravin. V rozpočtu města se našly peníze na vyzbrojení krajské pohotovosti. Pod vedením boleslavského šlechtice Jana Vyšemíra Rodovského z Hustiřan se tak mohli zúčastnit bitvy na Bílé hoře. Jak vše dopadlo nejen v bitvě, ale následně po ní, víme jistě všichni. Bratři odešli, z Moravy i jejich poslední biskup J. A. Komenský. Všichni lidé museli přestoupit na katolickou víru. Prázdné statky po emigrantech byly prodávány za nízké ceny a placeny „dlouhými mincemi“. Na podvodném ražení znehodnocených mincí se podíleli Albrecht z Valdštejna, Karel z Lichtejnštejna a Žid Jakub Baševi z Treuenburka, který po Valdštejnově smrti žil v Boleslavi a byl zde pochován. Oba šlechtici získali jmění nejen peněžními machinacemi, ale zejména nákupem konfiskátů po uprchlících. Albrecht z Valdštejna se stal vlastníkem mnoha měst a vesnic v okolí Boleslavi. Další majetek měl po celých Čechách.

 

Bitva, která se konala 8. 11. 1620, znamenala naprostou zkázu pro celou zemi. Nejen hospodářskou, ale i kulturní. Dá se říct, že 300 let trvalo porobení národa, kdysi, a to především v našem městě, vzdělaného, česky mluvícího, vykonávajícího své živnosti pro svou obživu a pro rozvoj města.

 

Hned druhý den po bitvě se do Boleslavi vracely skupiny našich vojáků, městem procházeli lidé hledající úkryt před vojáky i prchající šlechtičtí emigranti. Výsledek bitvy vyvolal paniku a zděšení, kterou umocňovali loupeživí vojáci. Pořádek do města přijel udělat císařský generál, který zrekvíroval zásoby uskladněné na hradě a nechal je převézt k vojákům ležícím u Brandýsa. Boleslav vyslala do Prahy poselstvo, které vyjádřilo kapitulaci a žádalo ochranu před drancujícími vojáky. Za ochranu před nimi muselo město zaplatit 2000 kop míšeňských grošů.

 

Město bylo od této doby neustále okupováno vojenskou posádkou, a to až do odchodu ruských vojáků v roce 1991. Během třicetileté války se útvary střídaly, jejich pobyt stálo město i obyvatele obrovské finanční částky. Navíc byl městu za účast na povstání zkonfiskován veškerý majetek a Ferdinand II. si vyžádal od města půjčku 2300 kop grošů a od 12 nejbohatších rodin další kopy grošů.

 

A tak není divu, že hospodářská situace města byla zoufalá. Boleslav byla úplně bez peněz, dokonce byl stav tak špatný, že město dostalo zpátky majetek, který mu byl zabaven za účast na povstání. Ale situace byla špatná v celých Čechách, machinace s penězi, s tzv. „dlouhými mincemi“ zapříčinily státní bankrot.

V roce 1623 byla rozpuštěna kališnická městská rada. Do čela byl postaven císařský hejtman Václav Bechyně. Dosazení úředníci neměli zájem spravovat město, své postavení využívali k osobnímu zbohatnutí. Bezostyšně požadovali úplatky a po necelém roce a mnoha stížnostech byli hejtman i radní odvoláni. Na jejich místa ale usedli podobně smýšlející lidé.

 

V pobělohorské době na nekatolíky dolehla náboženská perzekuce. Přední měšťané měli jít příkladem a přestoupit na katolickou víru. Odpůrcům změny hrozila ztráta městských práv, nemožnost pohřbít sebe i své děti na městském hřbitově, zákaz provozování živnosti. K nátlaku se využívali i vojáci, byli v těchto rodinách ubytováváni a totálně dům vyjedli, vykradli a zničili. Nekatolíci byli vyháněni z města za hojné účasti lidí, někteří pokřikovali nenávistná hesla, jiní dávali vyhnancům peníze na cestu a doprovázeli je za městské brány. Před reformační komisí, které pomáhali dragouni, uteklo hodně boleslavských lidí, převážně do Saska, Polska a Uher.

 

V roce 1631 Sasové, pod vedením polního maršála Jana Jiřího z Arnimu, porazili v bitvě u Nymburka císařské vojsko. To pak následně prchalo do Boleslavi. Zdálo se jim, že nebyli rychle vpuštěni do města, vypálili proto na Podolci, který nebyl chráněný hradbami, kostel sv. Víta a dalších 12 domů, na Ptáku Podstupenský mlýn, další domy a hlavně vodárnu, aby ztížili hašení ohně. Po deseti dnech se vřítilo císařské vojsko, které mělo občany chránit, na Nové Město, zde drancovalo a přitom zabilo mnoho lidí.

 

V roce 1638 vtrhli do Kosmonos Švédové v čele s Johanem Banérem a rozložili si na zámku hlavní stan. Ani bych tuto událost nezmiňovala, ale jejich pluk zabral Podolec a zničil vše, co ještě přečkalo minulý pád Sasů a císařských. Dokonce prokopali hráze rybníků a všechny ryby vylovili. Při přesunu z města za sebou zničili mosty přes Jizeru. O pár let později vtrhl do města nástupce Banéra, Lennart Torstenson, ubytoval se se svým štábem na hradě, ale protože neměli vojáci co jíst a vše už bylo zničené, odtáhli směrem na Mělník.

 

Poslední švédští vojáci opustili město v říjnu 1649. Skončila třicetiletá válka, město bylo totálně zničeno a vyjedeno, navíc bylo velmi zadluženo. Někteří měšťané neměli ani tolik peněz, aby mohli nadále bydlet ve svém domě. Přibylo hodně chudých a žebráků. Z kdysi bohatého a slavného města se během válečného a katolického šílenství stalo město zbídačené, s lidmi na pokraji smrti, obávajících se dnů příštích.

 

Nádvoří boleslavského hradu

Na konci války chtěla císařská armáda přeměnit boleslavský hrad v pevnost, ale zástupci města prosazovali demolici, aby ve městě nemohla být znovu usazena vojenská posádka. Komandující generál v Čechách Rudolf Colloredo vydal 15. 7. 1648 povolení ke zbourání hradu. Okamžitě se lidé vrhli do odstraňování kamenů, pomáhali i dělníci z okolních vsí. O týden později přišel dopis, jímž se bourání zakazovalo. Ale to byl již hrad v troskách. Kámen lidé použili na stavbu domů zničených během války.

 

Majitelka hradu Anna Marie z Valdštejna žádala o obnovu, nakonec ho prodala i s domy kolem něj Humprechtu Janu Černínovi, jenž ho vlastnil do roku 1678. Protože Boleslav dostala zpátky peníze, které za hrad zaplatila, a byly jí zabaveny pro vojáky, mohla je vyplatit Černínovi a hrad tak získala. Ale o trosky se nestarala, ono také nebylo za co. Celé století ležel hrad pobořený, pouze ve spodní místnosti měla francouzská rodina Pricguey zvonařskou dílnu.

 

Marně jsem přemýšlela, jakou událostí zakončit tento truchlivý díl. Ale nenalezla jsem vůbec nic pozitivního. Bylo to období, které poznamenalo celou zemi. Byla zničena města, celé vesnice vypáleny, zabaven obecní majetek, ukradeny umělecké památky literární a výtvarné, začalo poněmčování národa. Muži byli násilně odváděni do války, s tím souvisí zanedbaná pole a málo potravin. Morové epidemie a časté požáry jen podtrhují bídu a zoufalost tohoto století. Nejvíce na boj evropských zemí o nadvládu a na prosazování se římskokatolické církve doplatili lidé. Mnoho jich nepřežilo, další byli nuceni žít v bídě a bolestech. Národ zchudl nejen materiálně, dařilo se jen vyvrhelům a cizincům v rolích zabijáků a těm, kteří dokázali využít nastolené pořádky Habsburky a katolickou církví, ale ztratili jsme spoustu vzdělaných a slušných lidí, kteří byli z vlasti vyhnáni nebo zabiti. Exodus velmi poškodil celý náš národ a nebylo to bohužel naposledy...

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

 

Boleslavští autoři - Mladá Boleslav od minulosti k dnešku

 

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

 

Karel Herčík – radniční měsíčník Boleslavan - Kapitoly z historie

 

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

 

Stránky paní Bedřišky Jonášové

 

Wikipedie

 

Fotografie – staré fotografie jsem dostala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji. Nové jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem a s Jiřinkou v mysli…

 

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 852x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 78x   komentářů: 7, nejnovější: 12. 09. 2019, 09:09:51
přečteno: 178x   komentářů: 2, nejnovější: 05. 09. 2019, 12:44:24
přečteno: 156x   komentářů: 3, nejnovější: 02. 09. 2019, 21:08:50
přečteno: 264x   komentářů: 3, nejnovější: 26. 08. 2019, 12:37:48
přečteno: 244x   komentářů: 6, nejnovější: 24. 08. 2019, 20:31:20
přečteno: 1569x   komentářů: 4, nejnovější: 27. 06. 2019, 09:52:08
přečteno: 808x   komentářů: 2, nejnovější: 28. 05. 2019, 22:28:55
přečteno: 822x   komentářů: 2, nejnovější: 15. 05. 2019, 22:31:36

Nejčtenější

přečteno: 11121x   
přečteno: 9544x   
přečteno: 8665x   
přečteno: 8625x   
přečteno: 7513x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
devětset devadesát osm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 15. 9. 2019