joudaweb - časopis Čekanka

Vyšehradský hřbitov není Slavín

10. října 2019 17:22:31

V souvislosti s odchodem Karla Gotta se rozvířily debaty o tom, zda bude uložen na Vyšehradský hřbitov. O tom samozřejmě má právo rozhodovat výhradně jeho rodina, ale já chci opravit léta tradovaný omyl, neboli chci ukázat, že Vyšehradský hřbitov není Slavín ani se nenazývá Slavínský hřbitov. Slavín je ve skutečnosti velmi malá část zdejšího hřbitova, nacházející se na jeho východní straně, a tvoří ho 11 metrů dlouhá krypta s ostatky významných českých osobností, a malé návrší se širokým schodištěm a sochami. Nabízím proto mírně upravený text z druhého dílu své knihy „Co v průvodcích o Praze nebývá“, kde se této části Vyšehradského hřbitova věnuji.

Slavína má za „otce“ dva vlastence

 

Pohled do interiéru 11 m dlouhé náherně zdobené krypty

O vybudování této krypty se zasloužili dva muži: Mikuláš Karlach a Petr Matěj Fischer, byť každý jiným způsobem. Všechno začalo tím, že vlastenecký kněz, kanovník Královské kolegiální kapituly sv. Petra a Pavla na Vyšehradě PhDr. Mikuláš Karlach (1831—1911) viděl v Římě společný hrob významných Italů zv. Campo Santo (Svaté pole) a navrhl, aby něco podobného vzniklo i v Praze. Na to zareagoval smíchovský starosta a obchodník Petr Matěj Fischer (1809—1892) a na projekt daroval 30 000 zlatých s tím, že budoucí kryptu věnoval listinou z 6. června roku 1889 pražskému spolku Svatobor.

Bohužel jejího dokončení roku 1893 se P. M. Fischer nedočkal a nebylo ho tedy možno požádat o zvýšení darované částky. Slavín měl proto sice venkovní široké schodiště vedoucí k návrší nad kryptou, kde je alegorická okřídlená postava Génia vlasti, po levé straně (stojíme-li k návrší čelem) je socha Vlasti truchlící a po pravé straně Vlasti jásající, ale podzemní krypta, 11 metrů dlouhá – a veřejnosti pouze výjimečně přístupná – chodba se zaklenutým stropem a 44 pohřebními výklenky zůstala zpočátku pouze bíle omítnuta. (Výklenky jsou po levé straně ve třech řadách nad sebou, zatímco po pravé straně, nad níž vede zmíněné schodiště, jsou pouze ve dvou řadách.)

 

Politikům a ženám „vstup“ zakázán

 

Jak je vidět z této jednoduché mapky, Slavín tvoří jen velmi malou část Vyšehradského hřbitova

Slavín byl určen pro významné české osobnosti působící v různých oborech, s výjimkou politiky, a zpočátku muselo jít pouze o muže katolického vyznání. Roku 1901 sem byl jako první uložen Julius Zeyer, ovšem úplného dokončení se krypta dočkala teprve v roce 1929 díky 500 000 korunám, které darovala pojišťovací banka Slavia. Vznikl mozaikový strop, byla položena podlaha, stěny byly obloženy mramorem, bylo proraženo okno v plné zdi proti dveřím, aby se zajistila přirozená cirkulace vzduchu, a původní dubové plné dveře byly nahrazeny dveřmi s výplní. Krypta byla vybavena i lampičkami na věčné světlo a umístěn sem byl pás s epitafem, který napsal spisovatel Fr. Táborský (učitel češtiny Evy Vrchlické): „Svědomí ustlalo nám tu klidně, ač chtěli jsme víc, než jsme zmohli. Kéž tak i vám, co přijdete po nás a lidskosti chrám vystavíte výš!“

Zpočátku byly do výklenků ukládány výhradně rakve. Urny bylo možno umísťovat do výklenků teprve od 60. let minulého století, což pochopitelně zvýšilo kapacitu Slavína, neboť se jich tam vešlo několik najednou. Jména všech 55 osobností uložených v kryptě Slavína najdete napsaná na deskách rozmístěných nad schodištěm. Úsměvnou zajímavostí je, že příjmení Emy Destinnové vytesal kameník na venkovní desce s jedním „n“, protože by se na ni jinak nevešlo.

 

O Slavín pečuje spolek Svatobor

 

S návrhem na založení tohoto spolku, jehož cílem byla péče o Slavín, přišel roku 1861 František Palacký, který sepsal žádost určenou c. k. místodržitelství, v níž označil za jeho cíl „sbírati a upotřebovati vlastenecké dárky ku prospěchu spisovatelstva českého vůbec“. Svoji činnost zahájil oficiálně spolek – vybavený znakem v podobě tří rukou svírajících železný kruh a symbolizujících pomoc, osvětu a paměť – 17. května roku 1862. Do roku 1875 byl jeho předsedou Fr. Palacký, jehož pak v této čestné, nehonorované funkci vystřídal F. L. Rieger, v letech 1903—1905 MUDr. J. Thomayer, A. Jirásek 1905—1910 apod. Ve výboru postupně působila řada dodnes známých osobností jako K. J. Erben, J. V. Sládek, J. Vrchlický, I. Herrmann, J. Grégr, V. Náprstek, K. Sladkovský, V. V. Tomek, V. Štech (otec V. V. Štecha), J. Gebauer, J. Hlávka, F. A. Šubert, pražští primátoři František Pštross a Václav Bělský, architekti Jos. Fanta a B. Kozák apod.

Bylo jistě dobře, že tento spolek měl řadu štědrých dárců. Např. F. L. Rieger mu věnoval 150 000 korun, a po 100 000 korunách daroval prezident T. G. Masaryk (který byl jeho členem od roku 1885) a básník Otokar Březina; v jeho případě šlo o peníze, které obdržel roku 1928 při udělení Státní ceny za literaturu.

Svatobor pečoval o Slavín do roku 1970, kdy byl spolek nucen ukončit svoji činnost, a hrobka přešla do majetku Prahy. Zatímco původně rozhodovalo o tom, kdo bude na Slavíně pohřben, předsednictvo Svatoboru v souladu s vyjádřením Vyšehradské kapituly, po této změně mělo hlavní slovo oddělení státní propagace ministerstva kultury. Roku 1997 znovuobnovený Svatobor převzal Slavín do své správy, i když vlastníkem zůstalo nadále město.

Autor: Stanislava Jarolímková


přečteno: 1336x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 57x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26
přečteno: 580x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47
přečteno: 1151x   komentářů: 8, nejnovější: 30. 06. 2020, 19:40:23
přečteno: 811x   komentářů: 2, nejnovější: 21. 06. 2020, 07:17:02
přečteno: 1012x   komentářů: 2, nejnovější: 14. 05. 2020, 13:15:09
přečteno: 815x   komentářů: 4, nejnovější: 12. 05. 2020, 19:41:06
přečteno: 1475x   komentářů: 14, nejnovější: 12. 05. 2020, 16:12:24
přečteno: 2095x   komentářů: 1, nejnovější: 05. 05. 2020, 18:02:22

Nejčtenější

přečteno: 12584x   
přečteno: 11066x   
přečteno: 10150x   
přečteno: 10091x   
přečteno: 9308x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
sedmset třicet šest:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 11. 8. 2020