joudaweb - časopis Čekanka

Barvy podzimu

7. října 2011 19:00:00

Ač nejsem zrovna psavec, přesto sedím s okousanou tužkou nad dalším příspěvkem a dumám, o čem psát. Je mi moc líto, že se Čekanka nemůže dočkat dalších příspěvků a tak potím krev a doufám, že mě někdo bude následovat.

Jelikož i název časopisu je mírumilovný, botanicky směrovaný a modrý jako letošní krásné podzimní nebe, přímo se nabízí téma mého krátkého příspěvku.

"Jak jsem navštívila výstavu BARVY PODZIMU v arboretu v Brně"...

Někdy to tak prostě je, že se vám vše daří, aniž byste pohnuli prstem. Taková byla i naše neděle 25.9.2011 v arboretu, kam jsme se vypravily s dcerou. Pěkně jsme si zaplatily i průvodkyni, abychom to měly se vším všudy, a dobře jsme učinily. Ta znala! A když náhodou neznala, klidně to řekla. Nepřečíst si na vizitce, že je studentka, myslela bych, že na Mendelově univerzitě přednáší.

Postupně jsme proplouvali jednotlivými tematickými expozicemi a zahradami a přestože latina mému uchu lahodí a poctivě se vždy snažím u rostlin přelouskat i latinský název, tentokrát se mi z ní stal dravý proud a vždy o deset kroků dál už jsem si poctivě nic nepamatovala. O to krásnější vždy bylo, když se objevila nějaká obyčejná kytička nebo bylinka, kterou jsem identifikovala jako známou.

Tak jsme si v ukázkové zahradě pro nevidomé vyzkoušeli "prohlédnout" si se zavřenýma očima rostliny s ujištěním, že neobsahují ani jedovaté ani trnité exponáty. To sice ne, ale mně se podařilo hned u druhé plechové cedulky píchnout se o pěkně ostrou hranu, když jsem se snažila osahat si část s Brailovým písmem.

Myslím, že jsme byli docela ukázněná skupinka, jen nás musela slečna popohánět, všechno jsme si chtěli osahat, ochutnat, co jsme měli povoleno (s poznámkou, že až budeme volat, že jsme se přiotrávili, je třeba co nejlépe popsat pozřené plody, aby se lépe identifikovaly).

Samozřejmě se nemohu nezmínit o expozici orchidejí ve sklenících, kterou jsme procházeli hned na začátku. Krásné, barevné, pro mě snad až příliš složité a načančané květy. Tuším, že bude některý víkend v listopadu přímo výstava orchidejí ...http://arboretum.mendelu.cz/cz.

K vidění a poznávání toho bylo spousta. Pro mě jako milovníka přírody spíše té skutečně přírodní než organizovaně uspořádánané (jako aktivní zahradník jsem pro zahradu nebezpečnější než nálety molic, svilušek a kdoví čeho všeho) to mělo své kouzlo, brala jsem to jako krásnou procházku v nádherném teplém podzimním počasí. Ale je pravda, že mi v hlavě uvízlo i něco z nově slyšeného, např. výraz tranšeje - zapuštěné záhony kvůli přezimování choulostivých rostlin v našich mrazech, plody/semena keře klokoče zpeřeného - klokočí (a prý se z nich vyrábí růžence). Ještě bych možná vydolovala z paměti kanadský národní strom "šugr" javor - javorový sirup, strom (Sapindus mukorrosi), na kterém rostou mýdlové ořechy - pro ty, kdo je používá na praní.

Doufám, že jsem toho moc nezkomolila, třeba někoho i potěšila, někoho nalákala na výlet, ale hlavně udělala radost sama sobě a vzpomínáním jsem si prodloužila pěkné zážitky i do dnešních deštivých dnů.

Symbolickou tečkou za celým dnem byly okamžiky, kdy jsem seděla ve vlaku a kousíček za Brnem mě zdravily kolem kolejí krásně žlutě kvetoucí slunečnice - topinambury, roustoucí na těch nejobyčejnějších rumištích po celém Brně, a říkaly: "Vidíš, to z nás měli naaranžovánu tu krásnou žlutou kytici v hale v arboretu..." Vždyť vlastně příroda je jedno velké arboretum.

 


Paní Jiřino, teď je řada na Vás...

Autor: Dáša Zichová


přečteno: 5618x   komentářů: 6

Komentáře

Všem pisatelkám... (Dáša)    vloženo: 14. 10. 2011, 12:33:51

Děkuji za krásné komentáře, jsem ráda, že se líbilo...vidím, že ta okousaná tužka stála zato, že se nám to trošku rozproudilo. Já bych psala, což o to, ale mám omezený okruh témat, protože mám zakázáno od paní šéfredaktorky psát o jejích knížkách (ale pšššt,ať se to nedozví), aby to nevypadalo, že si objednává opěvné ódy. Jenže ať dělám, co dělám, mně se prostě ty její hrdinky pletou do života na každém kroku. A pak mám vymyslet článek, kde nebude ani zmínka...

Hlavně pište, pište, ať je co číst, klidně desetkrát na stejné téma.

Těším se.

Snad nebude vadit.. (Blanka Tauerová)    vloženo: 14. 10. 2011, 11:05:26

Paní Dášo, s chutí jsem si přečetla svůj článek, ale zároveň jsem byla tak trošku zaskočena, protože mám připravený svůj na stejné téma. Myslím, že to snad ale nebude vadit, vždyď je podzim v plném proudu..

Děkuju za vaše přínosné postřehy, napsala jste to celé moc pěkně.

:-)

Příjemná pozvánka! (Nancy)    vloženo: 11. 10. 2011, 12:18:00

Nejvíce mě zaujala myšlenka "zahrady pro nevidomé". Myslím, že bych se zachovala úplně stejně, vše bych si chtěla "osahat" a zdržovala tak celou skupinu. Ani jsem nevěděla, že něco takového existuje. Děkuji!

Podzim (Jiřina)    vloženo: 11. 10. 2011, 10:30:58

Paní Dášo, přijímám Vaši výzvu a reaguji na Vaše povídání o podzimu. Tentokrát to ale nebude se stejnými počátečními písmeny, tolik bych nezvládla.

Stále jsem čekala, kdy se v Čekance objeví nějaký další příspěvek a potěšilo mě, když jsem objevila ten Váš. Svým článkem jste mi promluvila přímo z duše. Ze všech ročních období miluji právě podzim nejvíce. Mám ráda všechny různé barvy podzimní přírody, jasně modré nebe, jehož barva se jeví trochu tmavší, stromy s listy zbarvenými od zelené přes žlutou, červenohnědou a hnědou i listí spadané na zem, padající zralé kaštany, vítr, zkrátka vše, co k podzimu patří. Nevadí mi ani, když "v říjnu déšť pleská po střeše", jak to říká Václav Čtvrtek v textu jedné písničky pro děti.

V pozdnějším podzimním období pak mám ráda mrazivá rána s jasnou oblohou a když se podaří, že se modrá obloha udrží po celý den, tak mě to doslova nabíjí a vůbec mi nevadí, že už je chladno a musím se přiobléknout. Nejsem žádná turistka, ale lehké procházky právě v podzimním období mám ráda a užívám si je moc.

Příroda je opravdu jedno velké arboretum. Přesně jste to vystihla poslední větou ve Vašem článku. Moje pocity zcela jistě ovlivňuje i to, že jsem vyrůstala pod horami, kde jsem si všechno to, o čem píši, velice užívala. Líbí se mi naše moravské hory Beskydy a Jeseníky. Zatímco beskydské hory se mi jeví takové lehčí a průhlednější, tak lesy jesenické mi přijdou takové hluboké, černé, tajemné, a to se mi snad líbí ještě více. Často jsem tam jezdívala služebně a na trase jsem měla zvláště oblíbené jedno místo, kde se mi okolní hory a lesy jevily, a to zejména na podzim, jako nejkrásnější, nejhlubší. Vždy jsem se těšívala, že Jeseníky zase uvidím. Můj vztah k horám obou těchto pohoří nejspíš pramení i z toho, že v jedněch z nich jsem vznikla a ve druhých prožila dětství a kus svého mládí.

Zatímco Váš článek je zaměřen konkétněji a odborněji, já jsem svoji reakci na něj pojala z trochu širšího hlediska. Líbí se mi Vaše povídání a také jsem si z něj vzala ponaučení - například jsem opravdu nevěděla, že topinambury jsou kořeny určitého druhu slunečnice, o souvislosti klokočí a růžence jsem slyšela. A pokud jde o ten javorový sirup, měla jsem přímo možnost vidět, jak vypadá jeho získávání ze stromů do nádob.

Co říci na závěr - po podzimu z dalších ročních období upřednostňuji zimu - krásně padající sníh, mráz, jiskřivá sněhová pokrývka - nádhera. Ale o tom si snad budeme povídat později.

Milá Edith, (Táňa)    vloženo: 10. 10. 2011, 18:08:46

stručné, jasné, výstižné :-)

Pěkné :-) (Edith)    vloženo: 09. 10. 2011, 20:02:35


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
osmset čtrnáct:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 429x   komentářů: 4, nejnovější: 02. 01. 2021, 08:07:18
přečteno: 6480x   komentářů: 6, nejnovější: 31. 12. 2020, 18:45:26
přečteno: 603x   komentářů: 3, nejnovější: 17. 12. 2020, 10:58:08
přečteno: 1276x   komentářů: 1, nejnovější: 24. 11. 2020, 22:33:50
přečteno: 1112x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 10. 2020, 23:06:08
přečteno: 947x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10
přečteno: 1187x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26
přečteno: 1876x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Nejčtenější

přečteno: 13429x   
přečteno: 11830x   
přečteno: 10900x   
přečteno: 10822x   
přečteno: 10140x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
osmset čtrnáct:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 16. 2. 2021