joudaweb - časopis Čekanka

To je krásný příběh, který musel řídit přímo osud. :-) Určitě, protože vám dobře rozumím, taky bych se obávala seznamky (potencionálně) - a vidíte, jaké to nakonec dostalo obrátky a šťastný konec. :-)

Toť pravda pravdoucí. A s tou hubou jste mě pobavila, prachobyčejný rčení a už tolikrát osvědčený :-)

ne ne, nitky ne, až tak to nevidím, spíš jako podanou ruku. A já si můžu vybrat, kolik dobrého si vezmu, a kolik dám dál, a ono se mi to zas vrací - i s úroky...

Každopádně - líná huba, holé neštěstí - lidová moudra jsou trefná. A jak vidno, podaná ruka je i pouhé koukání ;). ...

Bylo to tolik "nahod" dohromady, ze to tak vypada. Treba jsme jenom malinky loutky a nekdo nas taha za nitky :-) Vzdyt ten zivot je vlastne takovy divadlo,ne? Preju vsem na Cekance kraaaasnej den :-)

Krásný, zkrátka mělo se stát a stalo se.

Že by naše kroky přece jenom někdo řídil?

Danko, ale kdyby on neklikal, nebylo by nic. Z mého pohledu je odvážný, já bych určitě na seznamku nešla, natož ještě abych na někoho klikala. To si vůbec neumím představit.Ale jak je vidět, jste odvážní a je vám přáno osudem i já vám přeji krásná spokojená léta.

Děkuju i Vám Alenko za milý komentář. Dodnes mi to moje zvíře říká: "Ještě, že si tenkrát napsala." A pro sebe si doříkává něco o srabíkovi :-)

Krása, hezké počteníčko, jako z pohádky. Já věřím na osud, tak to mělo být. A v dnešní době, když počítače jsou všude, pak stačí jen kliknout a je to. Kdyby se on tolikrát nekoukal, vy byste mazala. A vy byste přišla o pěkný vztah a my o příběh.

Děkuju moc Vám oběma, ani nevíte, jakou mám radost, že se to mý čmárání někomu líbí :-) A pro někoho může být i impulzem pro"utržení se z řetězu" a k udělání něčeho neobvyklýho. A kéž by to každýmu přineslo jen a jen pozitivní věci :-)Můj inzerát byl úplně nenápadnej, skoro až neviditelnej, ale ta fotka to zařídila :-)Sedím tam na lavičce, na nožkách kolečkáče, opírám se o boxerku Agnesku a mám ulízaný vlasy v čelence. Žádná princezna. Sama to nechápu. Takže zbejvá domněnka o inteligenci při vysokým čelíčku :-) :-)

Milá Danko, velice inspirativní článek!

Nejsem si však jistá, jestli bych já našla odvahu – spíš určitě ne.

Měla jste štěstí, ale je pravda, že je někdy třeba mu jít naproti a popostrčit kapánek. Ještě, že to za Vás vyřešily ty Vaše prsty spolu s klávesnicí Vašeho počítače.

Moc pěkné!

Ježišmarjá, to je pěkný. A ještě ke všemu ze života. Kdepak, na osud zkrátka nevyzrajeme, ten si na nás počíhá a klávesu delete ignoruje. Ale co by mě zajímalo, jak ten inzerát zněl, že nápadníka 25x uhranul???