joudaweb - časopis Čekanka

V jednom starém domě, pod starou vanou, v dřevěné podlaze, byla díra. Obyčejná díra, kterou vlastnozubně vykousal táta myšák, který zde žil s mámou myšicí. Za jedné velmi hluboké noci, kdy lampy musely opravdu hodně svítit, aby bylo aspoň trochu vidět, se těm dvěma narodila myš Lenka. Myšička úplně ze všech nejmenší, malilinkatá, s pidičumáčkem a očičkama černýma, jako ta tma tmoucí, která trápila tu noc všechny lampy na nočním světě. Myší rodiče se o myš Lenku starali, ochraňovali ji, krmili a hráli si s ní. Myš Lenka byla šťastná, aniž by to tušila.

Nevěděla, že existuje neštěstí. Starý dům byl již dlouho určen k demolici a to se obvykle myším, ani jiným ilegálním a někdy i legálním zvířecím nájemníkům, nesděluje. Jednoho krásného dne, zrovna, když se myš Lenka dala do zkoumání v okolí vany, začalo bourání. Netrvalo to dlouho a myš Lenka ztratila rodný pelech pod vanou, maminku i tatínka, zůstala úplně sama. Zachránila ji právě ta stará vana, která se na ni převrátila. Celý den hledala rodiče. I druhý a třetí...Měla hlad, žízeň, byla zoufalá. Navíc se tam objevil hladový kocour. Myš Lenka pochopila, že musí zmizet.