joudaweb - časopis Čekanka

dcera se úspěšně obhájila proti nadměrnému krácení článku, který byl věcně zajímavý a o nějž byl čtenářský zájem), a prosadila jeho nezkrácené publikování na webu :-).

Takto u adeptů profesionálů.

byla bych velmi nerada, kdybychom se uchylovali k nekritickým chválám, a případnou nelibost či nesouhlas a jak se to vlastně všechno dá nazvat, bychom si nechali pro sebe pod pokličkou (přetlak musí ven, ale to odbočuji). Doma mám možnost nahlédnout do kuchyně adeptů žurnalistiky: střídají se ve vzájemné editaci článků, nezřídka slyším připomínku ZKRAŤ TO, mimo všech možných stylistických aj. chyb (v tištěné podobě školního časopisu mají navíc hodně omezený prostor...).

Takže, tvůrčí kritice nazdar! :-) (snad to nezní ironicky, tak to nemyslím! ;-)))

Pepo, fotky nejsou povinné. Znám na internetu jednu databázi, kde jsou zdarma, a když potřebuji nějakou ilustrační, sáhnu tam. Někdy si jdu i na Wikipedii, kde by měly být fotky také volně ke stažení. Jiné zdroje nepoužívám, protože bych se nerada dostala do rozporu s autorskými právy. Kdybyste chtěl, a pochopitelně to platí pro všechny autory, můžete si vhodné ilustrační fotky vyhledávat sám. Ta databáze je zde: http://www.imageafter.com

Jenom připomínám nutnost obrázek před nahráním do Čekanky zmenšit. Ideální je tak, aby byl delší rozměr 700px. Tak je totiž nastavena velikost obrázku v Čekance a každý jen o trochu větší obrázek se na tuhle velikost zmenšuje.

Táňo, vážím si vašeho přístupu a jsem rád součástí tohoto projektu. Do budoucna se snad odhodlám i k vložení nějaké své fotografie:)

Leono, nesouhlasím. Máme snad každého bez výhrad chválit, nebo se chceme snažit držet jistou obsahovou a jazykovou úroveň? Jakmile Čekanka získá pověst časopisu, který snese vše bez výjimky, nahrnou se sem všemožní grafomani, kteří ji natolik zamoří svými díly, že tím odradí jak čtenáře, tak i ostatní autory. A to si doufám nikdo nepřejeme. Proto si myslím, že je zcela v pořádku autorovi vytknout, když se nám na jeho díle něco nelíbí, ať už obsahově, nebo jazykově, a riskovat tím, že kritiku neustojí a uteče.

A že jsem verše uveřejnila i s chybami a případnou výtku nechala až na vás? Protože Čekanku beru jako kolektivní dílo. Nevydělávám na ní, pouze dávám prostor autorům, aby se s ostatními podělili o své myšlenky, a čtenářům, aby k nim dle svého zvážení cokoli dodali. Spíše než za šéfredaktorku se považuji za tu, kdo má v ruce technický nástroj pro zveřejnění příspěvků a kdo sem tam opraví nějakou gramatickou chybu (když není ve verších, do nichž si sahat netroufá) či dodá chybějící obrázek. Jinak jsem jen autorka a čtenářka se stejným právem mít něčí příspěvky ve větší oblibě a něčí zase v menší jako všichni ostatní. K posouzení, co zveřejnit a co ne, se necítím povolána. Jsou literární oblasti, kterým nerozumím, a kdybych jen kvůli tomu některé články zavrhla, nedostaly by se k těm, koho naopak schopnost oslovit mají.

A tak se prosím dál podílejme na společném díle, k čemuž zcela samozřejmě patří i kritický hlas. Nemysleme si, že musíme být nutně jen „sluníčkově“ pozitivní. Jak je vidět na případu Pepy, kritika může naopak být velice užitečná a rozumný autor ji nebere jako facku, kterou mu ti zlí lidé uštědřují neprávem, ale jako podnět k zamyšlení a poučení.

Mno, ale já bych se na místě Pepy důkladně lekla a propadla hódně, hoodně hlubokoo.......

A visel by nade mnou hodně velký otazník, jak to nakonec dopadne... velké štěstí, že P. je na případné úleky patrně lépe stavěný ;))

Dopadlo to moc moc dobře, ale trošínku na hraně jsme se ocitli, pravda? :-/

Dovolím si trochu oponovat.

Přechodníkovou sprchou bych rozhodně nenazvala reakci na první literární počin nového člena našeho redaktorského týmu, považuji to za kladnou tvůrčí diskusi.

Ostatně - ukázalo se, že jednak dopadla na úrodnou půdu a oprava veršů se povedla a v žádném případě neměla žádný vliv na jeho další literární činnost a neodradila jej. Spíš bych to tipovala na kladný vliv, který jej vyhecoval k dalšímu psaní.

A koneckonců, protože autor mimo jiné poznamenal, že netuší, co to přechodníky jsou, tak aspoň jakési povědomí zde mohl získat.

I když nevěřím, že by netušil…!

Je to mimo mnoho jiných dalších jedna z věcí, které, když se s nimi člověk v první polovině života setká a případně také naučí, nemusí se je pak odnaučovat, ale – v některých případech – dokonce účinně používat. Člověk nikdy neví, s čím se v životě může setkat a co se mu někdy může hodit, ovšem samozřejmě jen v kladném slova smyslu…!

Taky ráda propadám úvahám, takže mě se Váš článeček zase moc líbí:-)

za přijetí, hodně to pro mě znamená;)

Jsem moc ráda, že přechodníková sprcha nespláchla Vaši odvahu zveřejnit další příspěvky. Vítejte na Čekance.

Přidávám svůj pomyslný podpis k Vašemu článku a souhlasím, že třeba i probuzení do deštivého pracovního rána je krásné už jenom tím, že je. Zítra už totiž žádné být nemusí.

Těším se na další články a básničky.

:)