joudaweb - časopis Čekanka

Veselo s Renčínem

1. listopadu 2011 17:50:00

Dlabáček, Rambousek a Marie. Pokud vám tato jména něco připomínají a neběžíte se honem podívat sousedům na vizitky, pak také dozajista patříte mezi ctitele báječného kresleného humoru Vladimíra Renčína. A musím hned dodat – Medailí Za zásluhy čerstvě vyznamenaného Vladimíra Renčína.

Tento skvělý kreslíř a originální ironický filozof mě před lety nevědomky poprvé přiměl k něčemu, co by se dalo pojmenovat jako verbální seskok padákem. No schválně, jen zkuste převyprávět kreslený vtip natolik věrně, aby se posluchač, který kresbu nikdy nespatřil, popadal smíchy za břicho. A když jinak nedáte, tak já vám ho taky povím a uvidíme, za co se budete popadat vy.

Představte si malebnou venkovskou krajinu, malý domeček, plaňkový plot, hospodyni v zástěře a mladého chasníka, který jí podává nočník a říká: „Vyšel jsem mezi lidi se srdcem na dlani, maminko, a podívej, za co mi ho vyměnili.“

A jiný kreslený vtip téhož autora mě taktéž poprvé přiměl zapamatovat si dlouhý text dopisu, který u kuchyňského stolu psala paní Marie: „Vážený populární umělče, chtěla bych Vám touto cestou poděkovat. Víte, jak to v životě chodí. Občas jsme nervózní, manžel mi nadává a já nadávám jemu. Potom ale zapneme rádio nebo televizi a tam zpíváte Vy. My hned zapomeneme, že jsme se hádali a svorně nadáváme na Vás a ty Vaše přihlouplé písničky. Takže díky...“

No je to kláda, uznejte. Mnohem kratší, ale stejně skvělý, je text k vtipu, v němž matka budí spáče na peci: „Vstávej, synku, je čas začít nadávat.“

A Vladimír Renčín zapříčinil i to, že jsem někdy kolem roku 1987 poprvé slyšela ve výstavní galerii salvy smíchu. Bylo to ve Vrchlabí. Před pokladnou se spořádaně linula dlouhatánská fronta čekajících na kreslířský zážitek a ten se dostavil v tuplované míře. To bylo totiž tak. Výstava se konala v propojených prostorách několika místností a kreslené vtipy byly instalovány na velkých panelech. A když jste se trpělivými krok sun kroky konečně přesunuli z venkovních prostor do interiéru a spočinuli pohledem na první kresbě, okamžitě jste zaslechli detonaci smíchu jiného návštěvníka kousek před vámi. A zatímco jste se zpočátku decentně chichotali jen tak pro sebe, jakmile jste doputovali o pár kroků dál, pochopili jste, kterému vtipu se pán tak srdečně smál a zařičeli jste taky.

A tak to šlo celou půlhodinu, po kterou jste expozici prohlíželi. Vždycky se někdo hurónsky odboural, a jak špalír postupoval, každý z návštěvníků se smíchy sesypal právě u té samé kresby. A tak jste se stále těšili na to, co vás čeká za dalším rohem a zároveň jste naprosto přesně věděli, čemu se právě teď smějí ti za vámi.

S tvorbou Vladimíra Renčína je vždycky veselo. A tak si i vy můžete - třeba až si příště budete kupovat denní tisk - připomenout, jak kupuje noviny jeho kreslený hrdina Dlabáček a říká trafikantce: „Já jsem masochista, dejte mi dva výtisky.“

Autor: Zdeňka Ortová


přečteno: 7057x   komentářů: 3

Komentáře

Jan Dlabáček (Jiřina Pellarová)    vloženo: 11. 09. 2013, 23:14:42

Málokdo tuší, že jméno Dlabáček skutečně náleželo jednomu z kamarádů pana Renčína. K použití svého jména do vtipů dal osobně souhlas. Měl rád život a legraci. Když se ženil, nakreslil mu pan Renčín svatební oznámení s postavou onoho Dlabáčka a švarné ženušky se slovy:... napříště budeme chodit na houby pod společným jménem Dlabáčkovi. - Tedy ten skutečný Honza Dlabáček žil dost rychle- a prohlašoval,že nikdy nechce zestárnout. Jakoby ho nebesa vyslyšela. Zemřel, když mu bylo teprve padesát let.

Svět na výstavě (Blanka)    vloženo: 03. 11. 2011, 12:49:54

Děkuju Zdení za pěkné ´psaní´. Přečetla jsem si v velkou chutí, celé..

Napadlo mě, že by bylo fajn takové vtipné kresbičky umístit po celém světě, jen tak mimoděk - kolem chodníků a cest, aby se lidi mohli všude rozesmívat. Představa smějící se zeměkoule je úžasná, možná by pak ubylo násilí a jiných nešvarů. :D

:-D (Edith)    vloženo: 02. 11. 2011, 19:29:14


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
třista třicet sedm:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 94x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 04. 2021, 18:32:42
přečteno: 748x   komentářů: 4, nejnovější: 02. 01. 2021, 08:07:18
přečteno: 6704x   komentářů: 6, nejnovější: 31. 12. 2020, 18:45:26
přečteno: 848x   komentářů: 3, nejnovější: 17. 12. 2020, 10:58:08
přečteno: 1539x   komentářů: 1, nejnovější: 24. 11. 2020, 22:33:50
přečteno: 1370x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 10. 2020, 23:06:08
přečteno: 1195x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10
přečteno: 1450x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Nejčtenější

přečteno: 13607x   
přečteno: 12043x   
přečteno: 11078x   
přečteno: 10998x   
přečteno: 10349x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
třista třicet sedm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 18. 4. 2021