joudaweb - časopis Čekanka

Některý kůl je prostě cool, zejména je-li Plíhalův

10. listopadu 2014 14:15:00

S jednou či více kamarádkami, s nimiž nás spojuje kromě literárního tvoření ještě spousta dalších věcí, se občas sejdeme na babinec. Potrefeny příchylností k literatuře si dáváme sraz v kavárničce, která je buď přímo na půdě knihkupectví (jako třeba v Luxoru na Václaváku) nebo se nachází alespoň poblíž (v Palladiu "u koně" - nezaměňovat za Václava na Václaváku).

Součástí takového setkání bývá bloumání po přilehlém knihkupectví. Kontrolujeme například, jestli jsou naše knihy na viditelných místech. A testujeme, za jak dlouho je dokážeme vypátrat, ač o jejich existenci víme a také je nám známo, po jaké barvě máme koukat. Nevěřili byste, jak lehce v tom davu přehlédnete i svou vlastní knihu, ač pátráte v zóně, kde určitě někde je. Člověku to přivodí lehkou depresi, když uváží, jakou asi má kniha šanci přilákat pozornost nahodilého zákazníka. Další depresi vám přivodí vůbec to množství knih, které vám tak drze konkuruje.

Ale nechodíme tam jen proto, abychom si čechraly ego pohledem na vlastní díla. Obhlížíme mnoho jiných titulů, občas některá z nás doporučí ostatním knihu, která se jí líbila, a občas se Zdeňka vytasí se seznamem, který je třeba zakoupit pro knihovnu. Nutno říci, že většinou neuspěje. Neshání totiž novinky - ty nakupují u svého "dvorního" knihkupce - , nýbrž shání knihy, které byly na trhu už před časem a čtenáři je "ztratili". Schválně ono slovo píši do uvozovek, protože z pár historek, které mi líčila, jasně vyplývalo, že dotyčný čtenář se zkrátka rozhodl, že onu nesehnatelnou knihu chce jen a jen pro sebe a do knihovny si ji přišel takto opatřit.

Minule dvě z naší čtveřice poté, co jsme se dostatečně vypovídaly a vypily náležité množství kávy, chvátaly domů, zatímco my se Zdeňkou jsme ještě společně pokračovaly v bloumání knihkupectvím. Dostaly jsme se do oddílu Humor, kde nám padla do oka malá knížka Karla Plíhala "Jako cool v plotě". Plíhala jako zpěváka, skladatele i textaře mám moc ráda a z internetu mám sesbíránu také spoustu jeho pověstných veršovánek, proto jsem byla zvědavá a knížku jsem otevřela. Zdeňka si vzala z regálu druhou a rovněž ji otevřela. V příští půlhodině bylo možné v tom koutku pozorovat zajímavý výjev, jak dvě obstarožní dámy nahodile nalistují nějakou stránku, začtou se, rozchechtají se a posléze to, čemu se řehtaly, ocitují té druhé.

Ač spousta z oněch veršovánek, nebo snad dokonce drtivá většina, mi byla již důvěrně známá, považovala jsem za fér autora za tu veselou půlhodinku, jakož i mnoho dřívějších příjemných chvil strávených s jeho písničkami, náležitě odměnit a knížku jsem si zakoupila. Stejně tak i Zdeňka.

Od té doby mám knížku po ruce a kdykoli na mě jdou chmury, namátkou otevřu.

Vzhledem k tomu, že autorský zákon citace z díla povoluje, dovolím si předestřít Vám malou ochutnávku:

 

Láska je prý jen chemie

 

Šeptám ti do ucha horce

rozkošné chemické vzorce

 

U zrcadla

 

Dívám se na svůj obličej.

Co všecko dnes lidi nezničej...

 

...

 

V deset třicet devět

sed si na mě medvěd.

A v jedenáct deset

zase ze mě sesed.

Původně jsem chtěla výše napsané pojmout jako lehký úvod k vyprávění, že síla Plíhalovy schopnosti hrát si se slovíčky mě natolik inspirovala, že jsem hned po přečtení jeho knížky vymyslela pár veršovaných blbůstek taky. A mínila jsem ty blbůstky přidat za text. Jenže nemám ráda dlouhé články, proto Vám je předestřu někdy příště. Možná.

Autor: Táňa Kubátová


přečteno: 5412x   komentářů: 6

Komentáře

(Alena)    vloženo: 29. 01. 2015, 19:38:39

Táňo, vzpomněla jsem při čtení dnešního Jiřinčina hezkého článku, že jsem byla v minulém týdnu v knihkupectví. U nás máme dvě, jedno takové normální, myslím velikostí, druhé obrovské. Byla jsem v tom větším, brzy po otevření a čekala na dceru. Vzpomněla jsem si na tento článek a zkusila, jestli najdu nějakou vaši knihu. Ale nenašla jsem žádnou. Vzhledem k tomu, že slečna u pokladny neměla nic na práci, v obchodě bylo prázdno, tak jsem se jí zeptala, jestli v počítači nějakou knihu najde. Byla velice ochotná, ale poslední, kterou měli, byla Léta s Hubertem a pak už nic. Ptala jsem, jestli můžou některou objednat, ale prý ne, protože jejich dodavatelé nemají žádnou skladem. Připadalo mi to zvláštní, že v tak velkém městě s nadprůměrnými příjmy, přece jenom Škodovka to jistí, nemají lidé možnost si knihu koupit. Jistě by se našlo mnoho žen, které by po některé knize sáhly, jak píše Jiřinka, obálky jsou moc krásné a touto větou mi připomněla můj průzkum:-)

Nevím, jestli můžete ovlivnit distribuci, ale je škoda, že se tak krásné knížky nemohou dostat k čtenářkám.

Prostě jsem neodolala (Dáša)    vloženo: 12. 12. 2014, 22:42:36

a koupila knížku jako jeden z dárečků na vánoce.

Výše zmíněný medvěd v 10:39 mi připomněl CD Karla Plíhala "Takhle nějak to bylo", kde pár jeho veršovánek také je, např. ta moje:

Dáša

Jede Dáša na svém skútru

hledat kluky něžný,

pod paží má Kámasútru,

ten skútr je sněžný.

Odvážně se řítí z kopce,

opět ztrácí hlavu,

takto buďto skončí v hrobce,

nebo v jiném stavu.

... tuhle jsem ještě neznala:

Nudistická

Vůbec se netěším na léto,

to bude na pláži řečí,

neboť mám poněkud malé to,

co jiní mívají větší...

Díky za inspiraci, doufám, že nevadí, že jsem na ukázku vybrala trošku lechtivější, ale od Plíhala to prostě nemá chybu.

opakuji - (Leona)    vloženo: 11. 11. 2014, 10:03:39

už aby tu byly!

Pravda pravdoucí (Zdeňka)    vloženo: 11. 11. 2014, 09:50:33

Potvrzuji zde Táňou skvěle napsané. Byl to po všech stránkách krásný den a završení Plíhalem báječně odzbrojující. A máme se všichni na co těšit, protože když mi Táňa do telefonu citovala verše vlastní, s chutí jsem se nechala pohlavkovat vlnobitím smíchu. Tak, Táňo, šup sem s tím, vím, že se budu bavit jako poprvé.

Rozhlížím se (Pepa Matulka)    vloženo: 10. 11. 2014, 15:10:09

po kraji, kde Elišky dávají...dobrou noc;)Karel Plíhal je v mém srdci od dětských let, hezký článek, děkuji.

Samostatně (Leona)    vloženo: 10. 11. 2014, 14:38:38

budou rozhodně lepší. Už aby tu byly! (básnění není nikdy dost). Z výše zmíněných mě velmi oslovil ten u zrcadla (co všechno lidi nezničej, ten mě rozesmál k slzám - :?)

Kocour z titulní strany je zase boží...;-)


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
šestset devadesát sedm:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 536x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47
přečteno: 1121x   komentářů: 8, nejnovější: 30. 06. 2020, 19:40:23
přečteno: 782x   komentářů: 2, nejnovější: 21. 06. 2020, 07:17:02
přečteno: 983x   komentářů: 2, nejnovější: 14. 05. 2020, 13:15:09
přečteno: 793x   komentářů: 4, nejnovější: 12. 05. 2020, 19:41:06
přečteno: 1448x   komentářů: 14, nejnovější: 12. 05. 2020, 16:12:24
přečteno: 2072x   komentářů: 1, nejnovější: 05. 05. 2020, 18:02:22
přečteno: 889x   komentářů: 4, nejnovější: 03. 05. 2020, 20:52:20

Nejčtenější

přečteno: 12566x   
přečteno: 11042x   
přečteno: 10141x   
přečteno: 10078x   
přečteno: 9290x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
šestset devadesát sedm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 7. 8. 2020