joudaweb - časopis Čekanka

O štěstí

22. října 2015 20:46:00

Kolikrát za život si umíte říct „jsem šťastná, jsem šťastný!“? A co vlastně štěstí je? Je to jen chvilkový pocit náhlé radosti, nebo je to dlouhodobí stav, kdy se cítíte po všech stránkách spokojeně?

Někomu z nás postačí k tomu, aby si řekl, že je šťastný třeba to, že každý den může chodit do práce. Znám spousty lidí, kteří jsou šťastný proto, že jsou zdraví. Jenže, stačí ke štěstí pouze to, že jsme zdraví, nebo že každý den chodíme do práce? Upřímně si myslím, že to tak není. Člověk je totiž tvor, který stále za něčím jde, a za něčím se honí a chce neustále víc a víc k tomu, aby se cítil dobře. Několikrát jsem slyšela výrok: kdybych dostal tuhle vysněnou pozici v zaměstnání, nebo kdybych si mohl koupit tohle nádherné auto, kdybych vyhrál na los, co jsem si koupil, tak budu ten nejšťastnějším na celém světě! Jenže pak se to splní (přání jsou přece od toho, aby se splnila) a zase začneme toužit po něčem jiném, abychom ukojili svůj pocit štěstí.

Jednou jsem stála vedle nějakého pána, který zrovna vyhrál ve sportce, ne žádnou velkou sumu jen pár stovek, ale bylo na něm vidět, že je šťastný. Paní, co mu vyplácela peníze, se ho ptala, jak to dělá, že to už je po třetí. On odpověděl: mám na tohle prostě štěstí! Okamžitě jsem si pro sebe řekla, proč já nemám takové štěstí?! Kdybych vyhrála, asi bych na nějaký čas ten slastný pocit štěstí pocítila.

Schválně jsem se zeptala několika mých kamarádek a kamarádů jestli jsou opravdu a dlouhodobě šťastní. A víte, jak mi odpověděli? Ani jeden z nich mi neřekl, že je opravdu šťastný! Několik mi jich řeklo, že jsou spokojení s tím, co mají a jak se jim teď daří, ať už v lásce, zaměstnání nebo finančně, ale ani od jednoho jsem neslyšela, že je dlouhodobě šťastný. Já osobně nikdy neříkám, že jsem šťastná, několikrát se mi to totiž vymstilo. Možná je to jen v mé hlavě, a je to jakási sugesce, ale zkrátka to už neříkám. Ano, jsou dny, kdy jsem spokojená, ale nevím, jestli šťastná (možná někde v hloubi sebe jsem šťastná, ale bojím si to přiznat).

Vzpomínám si, že jako puberťačka, jsem se svými kamarádkami byla šťastná jen za to, že se na mě usmál kluk, kterého jsem tajně milovala. Když si na to vzpomenu, usmívám se u toho a pocit náhlého štěstí mě ještě při takovýchto vzpomínkách maličko zaplavuje. Možná to je tím, že tenkrát jsem nic neřešila a hodně věcí jsem viděla v růžových barvách. To ale byla krásná léta!

Hrozně se mi líbí citát od Eliota Spitzera - štěstí je mozaika složená z nepatrných částí radostí.

Když se nad ním člověk zamyslí, tak zjistí, že to tak opravdu je, jen si to málokdo uvědomuje. Jeden můj kolega, mimochodem hodně pozitivně naladěný kolega, mi jednou říkal, že musím být šťastná z maličkostí, a pak ty maličkosti přerostou ve velký pocit štěstí. Šťastným se prý člověk nenarodí, ale musí se to každým dnem učit. Možná má v něčem pravdu a faktem je, že jemu se takové ty špatné věci vyhýbají, proto to jeho pozitivum. Prostě si umí z každého dne vzít něco hezkého a večer usíná s pocitem naprostého štěstí. Aspoň, tak mi to říkal. Párkrát jsem to vyzkoušela a musím říct, že asi lépe mi na duši bylo (zřejmě opět zafungovala sugesce), ovšem jen do té doby, než jsem zažila den, že i kdybych se rozkrájela, tak bych na něm nic pozitivního nenašla. Vlastně možná našla, že mi neujel autobus, když jsem běžela městem, zrovna příšerně pršelo a já neměla deštník. Tenkrát jsem asi měla pocítit štěstí, že jsem ho na poslední chvíli stihla.

 

Jako malá jsem strašně ráda hledala čtyřlístky. Myslela jsem si totiž, že čím víc jich najdu, tím větší budu mít štěstí. Dávala jsem si je vylisovat do knih a několik jich tam ještě zůstalo do dnes, zbytek se rozdrolil. Čtyřlístek je totiž od pradávna symbolem štěstí. V jedné knize jsem si přečetla, co jednotlivé lístky znamenají. První je Víra, druhý značí Naději, třetí Lásku a ten čtvrtý Štěstí. Znám mnoho lidí, co mají symbol čtyřlístku, ať už jako přívěsek na klíče, na krk, nebo si ho prostě nechávají vytetovat třeba na rameno, jako svůj osobní talisman štěstí. Já svůj osobní čtyřlístek nemám, jen ty usušené, ale v práci mám od kamarádky malou podkovičku, která by mi také měla přinést nějaké to štěstíčko.

Momentálně se cítím spokojeně, ať už proto, že mě rozbolel zub moudrosti a hodný pan zubař mi pomohl, aby mě té bolesti zbavil. Nebo proto, že je podzim a já podzim miluju. Určitě i také proto, že můj syn konečně začal chodit na doučování z matematiky (doufám, že mu to vydrží co nejdéle) a vlastně i proto, že mi vyšla druhá kniha a na třetí, která má vyjít, už netrpělivě čekám. Jsou to malé radosti, ale každopádně přispívají k tomu, jak se cítím. Možná že i šťastně.

 

 

 

 

Autor: Monika Knápková


přečteno: 6450x   komentářů: 8

Komentáře

Leono, Moniko (kamil dobrotivy)    vloženo: 03. 11. 2015, 21:17:02

dekuji mile damy. Jak se rika, za hrubou slupkou se vetsinou skryva jemna spriznena dusicka. Takovy jsou vetsinou chlapi - prerostle deti. Nejsem knihomol, nemam trpelivost cist knihy, preci jen v dnesni uspechane dobe zalozene na materialnich statcich, je to tezke si na takovy konicek vysetrit cas. Ale kratke povidky, u nichz si kazdy clovek muze vybavit sve vzpominky, zamysleni atd. jsou pro me a i urcite pro mnohe ctenare hebke pohlazeni po dusi.

Moniko, co se tyce dnu "blbec", uz maminka mi rikala, ze u jedne katastrofy nezustava. Vzdy jdou ve trech. Rano prijdete do prace, zjistite, ze vas propustili za prispeni "vaseho dobreho kamarada". Jdete tedy domu v osklivem pocasi, po ceste vas ohodi autobus az jste od hlavy k pate zmacena a kdyz prijdete domu, tak vam vase ditko oznami, ze se mate dostavit do skoly za pani ucitelkou v horsim pripade, ze se k vam domu stavi rovnou socialka:-) a to potom je clovek trenovany proti katastrofam vseho druhu. V klidu se uvelebi do sveho sofa v obyvacim pokoji otevre knihu a jen se usmeje, ze ty rozbite konvice, televize a mobily jsou jen takove prkotiny:-) Preju silu lva, trpelivost lovce a nadhled lenochoda:-) Zatim.

(Monika)    vloženo: 28. 10. 2015, 18:57:35

Souhlasím s Leonou, moc půvabně napsané. Kamil je na chlapa velmi citlivá dušička.. :)Děkuji!

Moc (Leona)    vloženo: 28. 10. 2015, 15:59:32

krásná vzpomínka Kamile, je fajn, že jste se o ni dík Moničině úvaze podělil..

(Monika)    vloženo: 28. 10. 2015, 06:21:20

Alenko také děkuji za komentář, já momentálně mám pocit, že se mi lepí smůla na paty :), rozbil se mi mobil, rychlovarná konvice a ještě televize :))), tak si říkám, že třeba trocha štěstí zase příjde!

(Monika)    vloženo: 28. 10. 2015, 06:19:06

Jiřinko, děkuji za komentář! Moc hezky jste to napsala, určitě s Vámi souhlasím a hodněkrát se nad "štěstím" zamýšlím, hlavně, když se mi nedaří. Taky mám v plánu si koupit čtečku, protože e-knihy v poslední době hýbou světem :).

ctyrlistek, muska, podkovicka (Kamil Dobrotivy)    vloženo: 23. 10. 2015, 08:30:13

Dobre rano pani Moniko a vsichni, kdoz radi ctou Vase povidky.

Jako maly kluk jsem s dvema devcatky hledal na louce ctyrlistky, ja jsem zadny nenasel a oni nachazeli jeden za druhym, rikal jsem si, ze nemam stesti a snad ho ani uz mit nebudu. Kristynka, tak se jedna z tech devcatek jmenovala, mela behem chvile plnou hrst ctyrlistku. Byl jsem z toho smutny, ze ja porad nic, uz jsem ani nehladal a byl jsem nastvany na cely svet. A jak to tak byva, tak stesti bylo blizko a ja jsem ho nevidel. Kristynka se mi podivala do oci a pak mi polovinu spise jeste vice nez polovinu ctyrlistku dala:-) A pro me to bylo hezke obdobi detske lasky. A ja byl tak stastny. Uz tolik vody uplynulo a kdyz se mi vybavi tato vzpominka, hezky me to zahreje u srdicka, ale i zaboli. Ona mi tech ctyrlistku dala vic, bohuzel zivot je nekdy krutejsi nez bychom si prali.

Verim, ze stesti mame vsichni, jen nekdo vice nekdo mene. Ale zalezi jak je clovek v zivote se sebou spokojeny. Jsou lidi, kteri maji stesti porad, ale spokojeni nikdy nejsou. Ja sam se radim do kategorie stastlivcu (tedy snad), ikdyz mam chvilky, kdy mam pocit, ze stesti me opousti nebo uz opustilo, ale kdyz se zamyslim, tak musim rici, ze stesti mam tolik kolik unesu a i nekdy si ho nedokazu vazit :-)

Moniko jako vzdy hezky napsane, matematika je dulezita, bolest zubu prejde a stesti urcite mate tak blizko, mozna blize nez si myslite. Preji hezky den.

P.S. vsichni mame sny a i ja mam jeden velky...

(Alena)    vloženo: 23. 10. 2015, 06:42:10

Hezký článek k zamyšlení. Já rozlišuji dva pojmy - být šťastný a mít štěstí. Být šťastný, to je pro mě moc veliký pojem, který snad vůbec nepoužívám nebo si to nikdy neříkám. Šťastný pocit je pro mě jen okamžik velkého citového vzplanutí, spíše se uchyluji k výrazu - jsem spokojená. Nemusím jásat, stačí když v poklidu žiji a nic velkého, většinou to bývají ošklivé věci, se neděje. U štěstí má pocit delšího trvání, kdy se některá situace vyřeší k mé spokojenosti a běh života se otočí tím správným směrem.

(Jiřina)    vloženo: 22. 10. 2015, 23:03:41

Milá Moniko,

po přečtení Vašeho dnešního článku na Vaši otázku z jeho úvodu Co je štěstí? připomínám dvě asi nejznámější odpovědi, které se většinou každému možná vybaví v okamžiku, položí-li někdo takovou otázku - tak jako se vybavily okamžitě také mně.

První z nich jsou verše Adolfa Heyduka z poemy Dědův odkaz, které asi nezná pouze málokdo. Jsou to ty, které recituje Ladislav Pešek ve filmu Škola základ života, v nichž se říká, že "štěstí je muška jenom zlatá". A druhou odpověď, že "štěstí je tak krásná, přepychová věc", tu známe z Horáčkovy a Hapkovy písně v provedení Richarda Müllera.

Mám takový pocit, že tímto slovem i ostatními jeho odvozeninami doslova plýtváme. Používáme je i v případech, pro které je to výraz příliš expresivní a mohli bychom použít nějaké adekvátnější slovo. Těch příkladů jste v článku uvedla hodně, a když se nad tím zamyslíme, klidně bychom mohli použít ve většině případů jednodušší výrazy, i když máme pocit, že zrovna v tomto okamžiku jsme šťastni.

Jenže štěstí, to je opravdu neuchopitelná věc, stejně jako ta muška zlatá, a máte pravdu, já také šetřím tímto slovem a pokaždé v okamžiku, když už jsem je vyslovila, mi okamžitě naskočila někde vzadu v hlavě myšlenka - jen aby se nic nepokazilo. Je pravda, že když je člověk mladý, tak si to neuvědomuje a nemyslí na takové věci a má jiná měřítka a ani si nepřipouští nějaké obavy. To až později, když získává životní zkušenosti a případně se mu nevyhnou nějaké nástrahy osudu, si uvědomí ten pravý význam slova, když se - a pokud vůbec - vše v dobré obrátí a dobře dopadne.

Jako malá holka jsem též běhala po louce a hledala čtyřlístky, také jsem jich pár našla, ale neschovávala jsem je. Mám však schovanou malou podkovičku z moduritu, kterou jsem před pár lety darovala v naději, že přinese štěstí, ale bohužel...

Pěkný článek, Moniko, široké téma k zamyšlení!

A zřejmě si tu čtečku budu muset pořídit, abych si mohla Vaše knihy přečíst!


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
pětset dvacet tři:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 94x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 04. 2021, 18:32:42
přečteno: 747x   komentářů: 4, nejnovější: 02. 01. 2021, 08:07:18
přečteno: 6704x   komentářů: 6, nejnovější: 31. 12. 2020, 18:45:26
přečteno: 848x   komentářů: 3, nejnovější: 17. 12. 2020, 10:58:08
přečteno: 1539x   komentářů: 1, nejnovější: 24. 11. 2020, 22:33:50
přečteno: 1370x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 10. 2020, 23:06:08
přečteno: 1193x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10
přečteno: 1449x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Nejčtenější

přečteno: 13607x   
přečteno: 12043x   
přečteno: 11078x   
přečteno: 10998x   
přečteno: 10349x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
pětset dvacet tři:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 18. 4. 2021