joudaweb - časopis Čekanka

Začíná advent!

30. listopadu 2015 10:12:00

Již v pohanských dobách lidé v tomto období prováděli řadu rituálů a oslav, které se ale nelíbily církvi. A tak zařazovala své vlastní svátky do období pohanských kultovních obřadů ve snaze zrušit ty původní. Došlo k tomu, že se původní sloučilo s novým a dnešní adventní zvyky a tradice se prolínají s pohanskými. Do církevního kalendáře byly Vánoce zapsány v Římě v roce 336.

Koncem listopadu, většinou v neděli po svátku svaté Kateřiny, začíná období čtyř neděl před Štědrým dnem, kterému říkáme adventní. Jméno je převzato z latinského adventus, což znamená příchod. Je to období příprav na příchod Spasitele, narození Ježíše Krista.

Toto období se vyznačuje přípravami na vánoční svátky. Ve zvýšené míře se věnujeme úklidu ve svých domovech, ale také jeho výzdobě. Vytváříme ozdoby na stromeček nebo zdobíme vázy se zelenými větvičkami. Také dveře i truhlíky zdobí naše výrobky. Zelené věnce vítají návštěvníky a použité chvojí symbolizuje pokračování života a nezničitelnost. A dáváme tak najevo, že se na nadcházející svátky těšíme a připravujeme se na ně.

 

 

V mnoha domácnostech se vyrábí jeden ze symbolů adventu, zelený adventní věnec. Měl by mít tvar kruhu. V poslední době se prosazují i jiná uspořádání, ale to není správné. Právě věnec symbolizuje sluneční cestu a věčnost. Důležité je zelené chvojí a čtyři svíce, které by měly být podle katolické církve fialové, ale dle jiných církví mohou mít i jinou barvu, nejčastěji červenou nebo bílou. Původní věnec byl dřevěný, přizdobený zelenými větvičkami. Věnec se objevil někdy v polovině 19. století v Německu, ale již v pohanských dobách si lidé nosili zelené větve do svých domů, aby je ochránily před zlými silami. Dříve si lidé zavěšovali věnec pomocí stuh nad stůl, ostatně v chudých malých chaloupkách byl ve vzduchu i vánoční stromeček. Ušetřili tak místo, kterého nebylo nazbyt. V současnosti věnec většinou klademe na stůl nebo stolek.

Smyslem adventního věnce je, ostatně jako celého adventu, zklidnění a zamyšlení. Měli bychom se každou adventní neděli sejít se svými blízkými, zapálit jednu svíčku, dle tradice proti směru hodinových ručiček, posedět a rozprávět. Je to pěkný rituál, který přispívá k rozvíjení rodinných vazeb a tak tento sváteční čas můžeme využít k zamyšlení nejen nad svým životem, ale i těch, co žijí poblíž nás.

 

V adventní době je několik svátečních dní, které zkracovaly čekání dětí na příchod Ježíška. Vyznačovaly se tím, že v tyto dny chodily různé postavy a měly dvě role. Především obdarovávaly děti, ale mohly také trestat.

 

Poslední listopadový den má svátek Ondřej, ten se dvojí roli vymyká, ale na tento den se těšily hlavně svobodné dívky. Svatý Ondřej byl velkým ochráncem zamilovaných a snoubenců a také chránil před zlými mocnostmi. V tento den se věštilo a hádalo, hlavním tématem byli mládenci a svatby.

Čtvrtý prosinec je dnem svaté Barbory. V předvečer jejího svátku obcházejí mladé dívky oblečené v bílém, se závojem nebo zeleným věnečkem a košíčkem plným sladkostí a ovoce, ale také s metličkou, zlobivé děti. Přijít mezi děti jim umožnil svatý Petr, který spustil z nebe žebřík a Barborky po něm slezly na zem.

U nás na vsi děvčata stále chodívají a pamatuji si, že u nás byly hned druhý den, co jsme se nastěhovali do nového domu. Nebylo v něm ještě skoro nic, pouze postýlky a válenda, a tak když se Barborky objevily, zazpívaly jakýsi popěvek a snažily se s dětmi promluvit, jejich řeč se strašně rozléhala a tak vše bylo daleko hlučnější než bývá obvyklé. Já jsem pak děti nemohla utěšit, hlavně dcera, které byly tenkrát dva roky, nebyla k uklidnění. A tak když jsem další rok viděla obavy z příchodu bílých postav, zavedla jsem zvyk, který byl v mé rodině. V předvečer příchodu Barborek si dávaly děti za okno ponožky a přes noc jim je Barborka naplnila. Toto se zalíbilo i mému manželovi, ten si ale dával podkolenku, která je přece jenom větší. A i když jsou již všichni dospělí, naplněné ponožky na ně čekávají každý rok. A to nejenom se sladkostmi, ale často i knížkami nebo nějakým tučňákem do sbírky.

 

Čtvrtého prosince dodržuji ještě jeden zvyk. Nastříhám na zahradě několik třešňových větviček, celé je ponořím do vlažné vody a asi za půl dne vložím do vázy s vodou. Obden je rosím a ony opravdu rozkvetou, ne vždy na Štědrý den, tak jak by podle tradice měly, kdybych toužila po svatbě. Ale to není mé přání, mě těší rozkvetlé nebo jen zelené větvičky ve váze.

 

5.prosince, v předvečer svátku svatého Mikuláše, chodívá seskupení Mikuláše, čerta a anděla. Dříve chodívaly i jiné postavy, většinou s maskami jezdců, myslivců, Turků a dalších převleků. Jak vše probíhá víme, děti dostávají od Mikuláše sáčky se sladkostmi nebo s uhlím, to podle toho, jak byly hodné. Obdarování předchází zarecitování básničky nebo nějaké písničky.

Mikuláš opravdu žil. Byl to řecký biskup, který žil někdy kolem roku 280. Byl velmi hodný a lidé ho měli rádi. Zastával se lidí nespravedlivě obviněných. Byl velmi zbožný a pro svou víru byl asi v roce 310 umučen.

 

A ještě se zmíním o jednom důležitém dni, a to o 13. prosinci. V tento den slaví svátek Lucie. Noc před jejím svátkem je prý čarodějná, scházejí se všechny čarodějnice a kouzlí či čarují. A právě Lucie chrání lidi před jejich čárami. Lucie asi také žila, byla zámožná a svůj majetek rozdala chudým. Byla podobně jako Mikuláš pro svou víru umučena.

Dříve chodívaly po vsi ženy, Lucky, byly celé hrůzostrašně oblečeny, měly vše i masky v bílé barvě. Oděv měly stažen rudou stuhou na znamení panenské čistoty a jejich hlavním úkolem bylo strašit děti.

Všichni jistě známe rčení - Lucie, noci upije, ale dne nepřidá. To ale platí dnes, před rokem 1582 byl svátek Lucie o deset dní později, a tak byla Lucie spojená se světlem, jak naznačuje její jméno, které pochází z latinského lux. Podle juliánského kalendáře se její svátek slavil po zimním slunovratu a tak opravdu zkracovala noc a přinášela více denního světla.

 

V adventním období nejenom gruntujeme, zdobíme své příbytky, ale také připravujeme svým blízkým dárky. Považuji to za radost, kterou mohu dát. Většinu dárků vytvářím sama, nemám ráda nákupy v marketech, hlavně v tomto období se jim vyhýbám. To šílenství, kdy se většina lidí vrhá do prodejen, aby nakoupila vše potřebné najednou a co nejrychleji, mi připadá nenormální. Vyhýbám se říjnovým vánočním nákupům, ale také nenechávám nic na poslední chvíli. O každém dárku přemýšlím, zda opravdu potěší a kupuji ho v klidu s pocitem, že to je to pravé. Pak krásně zabalím a uložím. V současné době již všechny dárky čekají na svůj čas, kdy budou moci přinést radost. Doufám, že se tak stane.

 

Mou nejdůležitější činností v této době je pečení cukroví. Peču ho ve velkém množství a rozdávám svým známým a blízkým. Nemyslím, že jídlo je tou nejdůležitější věcí v životě, ale je to důležitá součást žití a mělo by být připraveno chutně a hezky podané. Ne náhodou se většina důležitých jednání projednává u prostřeného stolu. Dobré jídlo navozuje příjemnou atmosféru, upevňuje vztahy a lidé se cítí lépe.

 

Jídlo bylo důležitou součástí i v dřívějších dobách. Adventní doba byla postní, a tak si lidé mohli dopřát pokrmy z masa, především drůbežího, až na Boží hod vánoční, který je hlavním vánočním svátkem. Na Štědrý večer připravovali hlavně pokrmy, které měly nějaký symbolický význam. Platilo, že vše co položili na stůl, měli by na něm mít i v příštím roce. A tak nechybělo pečivo, vánočka, česnek jako ochrana proti nemocem, med pro dobrotu srdce, různé druhy sušeného ovoce a ořechů. Pro zachování plodnosti a hojného množství nesměly chybět luštěniny. A také pár drobných mincí pro štěstí. Je to magický večer věšteb a hádání, co nás čeká v budoucnosti.

 

Myslím, že Štědrý večer dostal své jméno odvozené od daru, který křesťani dostali, a to narození Spasitele. Štědrost se také projevuje ve smyslu chování vůči druhým, slavnostnější atmosférou a spokojeným soužitím se svými blízkými. A také k tomu patří rozdávání dárků, kterých nemusí být hromada, ale spíše vhodně zvolené, aby potěšily. Také s dárky nezapomínáme na svá domácí zvířata, ostatně již v dřívějších dobách dostávala pamlsky nejen ona, ale zbytky z hostiny se dávaly stromů, studni a ohni, ale také myším se házely drobky. Věřilo se, že nebudou škodit v domech.

 

Přeji všem, aby tyto sváteční adventní dny prožili v co největší pohodě se svými blízkými a po pečlivé přípravě je čekal i krásný Štědrý den. Využijte následují dny k návštěvě koncertních síní nebo kostelů, poslechněte si krásné vánoční melodie, a nalaďte se na vánoční dny, které zakrátko přijdou. Využijte rozsvícení stromečku ve vašem bydlišti a návštěvu vánočních trhů k setkání se sousedy a známými. Ať váš advent provází jen klid a spokojenost.

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 2981x   komentářů: 4

Nejnověji komentované

přečteno: 13x   komentářů: 2, nejnovější: 11. 12. 2018, 19:17:47
přečteno: 61x   komentářů: 2, nejnovější: 09. 12. 2018, 18:27:43
přečteno: 731x   komentářů: 8, nejnovější: 14. 11. 2018, 04:50:08
přečteno: 140x   komentářů: 2, nejnovější: 13. 11. 2018, 15:29:44
přečteno: 289x   komentářů: 2, nejnovější: 19. 10. 2018, 23:58:48
přečteno: 1362x   komentářů: 10, nejnovější: 23. 08. 2018, 19:38:07
přečteno: 542x   komentářů: 2, nejnovější: 22. 08. 2018, 21:32:11
přečteno: 661x   komentářů: 3, nejnovější: 11. 08. 2018, 23:24:55

Nejčtenější

přečteno: 9974x   
přečteno: 8426x   
přečteno: 7694x   
přečteno: 7541x   
přečteno: 6001x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
šestset osmdesát pět:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 11. 12. 2018