joudaweb - časopis Čekanka

Výchova dětí v době renesance

11. ledna 2016 10:29:00

Nabízím pokračování o životě dětí v renesančním období. Lidem i dětem se žilo podstatně lépe, doba byla příznivá pro zakládání škol a seznamováním se s přírodou a světem.

Renesance, neboli znovuzrození, je obdobím, které přineslo plno změn ve společnosti, ale i do života rodin. Kolem roku 1450 byl zásluhou Johanese Gutenberga vynalezen knihtisk a tak se knihy postupně stávaly levnější, tím dostupnější pro širší okruh lidí a proto se zvyšovala jejich všeobecná vzdělanost.

 

Mění se i postavení dětí v rodině. Již nebyly až na samotném konci zájmu rodičů, ale více se začínal prosazovat názor, že nejvíce záleží na rodičích, jakého vzdělání dětem dopřejí a jak se pak děti budou moci prosadit ve společnosti. Nejdříve se učilo neustálým opakováním výňatků z církevních spisů, někdy děti ani nerozuměly, co vlastně říkají. Dril a naprostá poslušnost byla základem výuky na školách. Ty postupně vznikaly, většinou byly církevní, ale objevily se i soukromé. Byly také školy, které se zabývaly přípravou chlapců na kněžské povolání, další byly pro mnichy, ve farních se učily základy křesťanství. Vyučovalo se latinsky, chlapci se učili psát, číst a počítat, velký důraz se kladl na církevní a náboženskou výuku. Postupem let se více prosazovaly i jiné obory, hlavně některé odvětví přírodních věd, tak jak se lidé i děti více zajímali o své okolí a přírodu. Chlapci se věnovali i hudbě a správné řeči.

 

Výchova ve školách se zaměřovala pouze na chlapce. Do sedmi let vychovávaly chlapce matky, pak už měl hlavní slovo otec. Buď chlapce poslal do některé školy, nebo najal domácího učitele, který ho naučil číst, psát, počítat, ale také byla důležitá jazyková připravenost, hlavní byl jazyk český, německý a latinský.

 

 

Našli bychom i knihy, které se věnovaly šlechtické výchově chlapců. Nejznámější jsou didaktické verše neznámého autora z počátku 16. století pojmenované Ludvíka z Pernštejna naučení rodičům. Kniha byla sepsána u příležitosti narození Vilémova vnuka Ludvíka. Miminko v ní promlouvá k rodičům a dává jim rady, jak má být vychováno. Ve verších je plno doporučení, jak jednat s chlapci, co je pro ně důležité, a to nejen v dětství, ale i v pozdějším věku při seznamování se s dívkami. A také je zde několik rad i pro muže, jak jednat se svými sloužícími nebo jak spravovat panství. Předpokládá se, že již téměř sedmdesátiletý Vilém chtěl předat touto formou svému mladšímu synovi své zkušenosti.

 

Barokní knihovní sál v Klementinu

Byly také zavedeny zámecké školy, které založil pán ve své rezidenci pro své děti, ale i pro mladé šlechtice z okolních panství. Dospívající šlechtici sloužili ve významných rodinách a získávali tak důležité poznatky. Například mladý Jindřich Michal Hýzrle z Chodů byl od svých jedenácti let u Jana z Pernštejna. Jako páže se zde učil praktickým dovednostem, které by mohl v dospělosti využít. Hlavně jízdě na koni, šermování, zvedání kopí, ale také se naučil latinsky, italsky, španělsky a francouzsky. Zúčastňoval se i jezdeckých a šermířských turnajů.

 

Největším řádem, který zakládal u nás školy, byl řád jezuitský. Byly určeny pro bohaté chlapce, z chudých rodin se do nich dostali jen ti opravdu nejnadanější a pouze z rodin vyznávající katolické náboženství. Jezuité stavěly koleje, podobné dnešním internátům. K základnímu učivu se přidávala i jízda na koni, plavání i se zde hrály divadelní hry s náboženskou tématikou. První kolejí na našem území bylo Klementinum, založené roku 1556.

 

Jednota bratrská se snažila o lepší výchovu dětí. V roce 1566 založila v Přerově Dům maličkých pro zvykání. Využívali ho rodiče s malými dětmi, kteří museli odejít za obživou, byla to vlastně první mateřská škola.

 

Jan Hus

I Mistr Jan Hus /1371-1415/ prosazoval, aby se děti vychovávaly s láskou, aby se rodiče starali o jejich duševní, tělesné i náboženské potřeby. A to nejen biflováním pouček, ale také hrou a svým příkladem. Od dětí pak vyžadoval prokazování náležité úcty rodičům.

 

Jan Amos Komenský /1592-1670/ byl poslední biskup Jednoty bratrské, velký pedagogik, didaktik, filosof a spisovatel. Den jeho narození, 28. březen, u nás slavíme jako svátek učitelů. Ve světě ale tento významný den slaví 5. října. O jeho životě i práci napsala před časem krásný článek Jiřinka, já ho zde uvádím jen pro připomenutí. Má velký podíl na zlepšení života i výchovy dětí a patří k velkým lidem naší historie.

 

Výchova dívek byla zaměřena hlavně prakticky, dívky nestudovaly, učily se od svých matek hospodařit, vařit a vést svou domácnost. A některé od svých otců jejich řemeslu. Ale o dívkách a ženách, které i přes nemožnost patřičného vzdělávání, leckdy předčily ve svých znalostech muže, si budete moci přečíst příště.

 

 

 

Použila jsem fotografie z Wikipedie.

Klementinum - autor Daniel Baránek CC BY-SA 3.0

Barokní knihovní sál - autor Brunodelzant-flickr CC BY 2.0

Informace a poznatky jsem získala většinou z těchto krásných knih:

Petr Vorel - Páni z Pernštejna

Josef Janáček - Ženy české renesance

Marie Koldinská - Každodennost renesančního aristokrata

Stanislava Jarolímková - Co možná nevíte o životě našich předků

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 5224x   komentářů: 2

Nejnověji komentované

přečteno: 82x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 04. 2021, 18:32:42
přečteno: 734x   komentářů: 4, nejnovější: 02. 01. 2021, 08:07:18
přečteno: 6696x   komentářů: 6, nejnovější: 31. 12. 2020, 18:45:26
přečteno: 837x   komentářů: 3, nejnovější: 17. 12. 2020, 10:58:08
přečteno: 1527x   komentářů: 1, nejnovější: 24. 11. 2020, 22:33:50
přečteno: 1361x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 10. 2020, 23:06:08
přečteno: 1179x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10
přečteno: 1440x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Nejčtenější

přečteno: 13600x   
přečteno: 12036x   
přečteno: 11073x   
přečteno: 10995x   
přečteno: 10343x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
devětset pět:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 18. 4. 2021