joudaweb - časopis Čekanka

Na krásném modrém Dunaji

11. ledna 2016 10:33:00

Možná právě i takový pohled na Dunaj v ranním mlžném oparu inspiroval hudebního skladatele Johanna Strausse ml.

Od mého minulého novoročního článku jsem přemýšlela, o čem budu psát v tom příštím. Měla jsem na výběr z pár několika témat, o kterých jsem přemýšlela, ale čtvrteční večer 7. ledna způsobil, že všechny úvahy byly potlačeny zážitkem, o kterém si říkám, proč se s ním nepodělit také s vámi, kdo do Čekanky nahlédne.

 

Novoroční koncerty - to je fenomén, který je úzce spjat s počátkem každého dalšího roku. A když se řekne novoroční koncert, tak první, co se každému, kdo má vážnou hudbu rád, vybaví koncert Videňských filharmoniků a především dílo několika členů slavné rodiny Straussů a dalších známých a oblíbených hudebních děl světových hudebních skladatelů.

 

Málokdy jsme si v naší rodině nechali televizní přenosy novoročních koncertů ujít a těšívali jsme se na ně. Možná i mnozí z vás jste na tom byli, nebo stále jste, stejně. Letošní televizní přenos novoročního koncertu mi sice z jistých důvodů unikl, ale bohatě mi tuto absenci vynahradil zážitek, o kterém jsem se v úvodu zmínila. Pod vánočním stromečkem jsem totiž mimo jiné objevila obálku, v níž byla vstupenka na koncert Janáčkovy filharmonie Ostrava nazvaný Novoroční koncert ve vídeňském stylu, na kterém v rytmu vídeňských valčíků, a nejen jich, hodlalo toto hudební těleso vstoupit do roku 2016. A bylo to opravdu něco, nač se nezapomíná. Ještě po mém návratu domů jsem všechny pocity, které se mi v průběhu koncertu nahromadily, dlouhou dobu rozdýchávala. Ani jsem nemohla usnout a od té doby se mi stále útržky melodií vracejí a připomínají...

 

Byla to nádhera, která, i když se ji vynasnažím popsat, nevystihne to, jaký koncert doopravdy byl. Ve vídeňském stylu, tak jak jinak, než především dílo Straussů bylo nosným elementem celého koncertu. Valčíky Růže z jihu, Císařský valčík, předehra k operetě Netopýr, Hlasy jara a především jako vyvrcholení valčík Na krásném modrém Dunaji, skladba, kterou Rakušané podnes pociťují jako svoji neoficiální hymnu...

 

Nejen valčíky, také polky byly na programu, zejména proslulá Tritsch-Tratsch polka - Třesky-plesky polka - a Pizzicato polka, kdy hudebníci pouze prsty vybrnkávají melodii ne svých nástrojích.

 

Na programu byly mimo valčíky a polky také árie z díla Giacoma Pucciniho Bohéma nazvaná Když jdu samotinká po ulici, árie Olympie z opery Hoffmannovy povídky a od Johanna Strausse ml. árie z operety Netopýr a Hlasy jara - velká valčíková skladbu pro koloraturní soprán a v závěru koncertu jako přídavek árie Meine Lippen z Lehárovy operety Giuditta v provedení mladé začínající ostravské umělkyně sopranistky Patricie Janečkové, která byla hvězdou večera.

 

Možná si vzpomenete, když v roce 2010 probíhala v televizi československá reality-show Talentmánie, jejíž absolutní vítězkou se stala dvanáctiletá dívenka, žákyně jedné z ostravských základních škol, která již tenkrát okouzlila svým hlasem, projevem, krásou... Tak to byla právě ona.

 

Dnes je to již krásná mladá dáma, která je výjimečným zjevem na současné hudební scéně. Své umění zdokonaluje studiem na Ostravské konzervatoři a získala již řadu úspěchů a vítězství v domácích i mezinárodních hudebních soutěžích. Árie v jejím podání - neskutečný zážitek to byl. Myslím, že Ostrava jí a jejímu umění bude brzy malá.

 

V průběhu koncertu jsme měli také několik důvodů se zasmát a pobavit se nejen hudbou. Za všechny jeden - před árií z Hoffmannových povídek přinesl jeden z účinkujících Olivii - je to oživlá mechanická loutka, možná tu árii znáte - do orchestřiště přehozenou přes rameno, tam ji klíčem natočil, aby zpívala, a když jí docházely síly, znovu několikrát klíčem otočil, aby mohla árii dozpívat, a když árie skončila, znovu ji stejným způsobem přehozenou přes rameno odnesl. A vrcholem toho vtipného byl poslední přídavek - Pochod Radeckého, při kterém dirigent vtipně dirigoval nejen hudebníky, ale zapojil do děje také hlediště - kdy má tleskat, kdy má tleskat tiše, kdy hlasitěji, kdy hodně nahlas, kdy vůbec...

 

Neobešlo se to všechno bez několika zasloužených ovací vestoje. No zkrátka... Musím znovu zopakovat, že už dlouho jsem nezažila něco tak krásného. V průběhu koncertu mi i několikrát ukápla jakási slzička - to když jsem si vzpomněla na mého muže, se kterým jsme novoroční koncerty rádi poslouchávali. On měl rád vážnou hudbu všeobecně a s oblibou i nadsázkou rád říkával - slyším první dva takty a poznávám...

 

Také jsem myslila na moji maminku, kterou zrovna v průběhu vánočních svátků začalo zrazovat její srdíčko a pokouší se v nemocnici znovu nabýt pravidelný dech a zastavit úbytek sil. Kéž by to byl pokus úspěšný! Ona také vídeňské valčíky miluje a při jedné z návštěv u tety Fany ve Vídni přivezla domů gramodesky s hudbou Straussů - ne však ty klasické černé vinylové, ale vylisované na obdélníkových pohlednicích. Nevím, jestli se u nás také takové vyráběly, z našich dovolených v Maďarsku jsme také pár takových přivezli - to zase s áriemi z operet Emmericha Kálmána. Všechny pak byly hodně obehrané...

 

Novoroční koncert Janáčkovy filharmonie měl punc oficiálnosti, v úvodu promluvil vedle jejího ředitele také primátor města Ostravy a čestným hostem byl místopředseda naší vlády. Celý koncert byl nahráván, tak snad se někde objeví, možná i na internetu. Pokud ano, opravdu stojí za to si jej poslechnout, protože Ostravští filharmonici opravdu patří k tomu nejlepšímu, čím se v naší zemi můžeme chlubit.

 

Já sice z Ostravy nepocházím, ale většinu svého života zde žiji, můj muž byl ostravský patriot, a také ze mě se postupem doby stala patriotka a tentokrát, jako už mnohokrát, jsem byla znovu ráda, že zde žiji a pyšná na naše lidi, kteří zde něco dokázali a stále se snaží svůj život i život nás všech obohatit - jak na poli vědeckém, uměleckém, kulturním, zkrátka všude. Kolika našim lidem se podařilo uplatnit nejen na různých místech naší země, ale také po celém světě. A jsem ráda, že všichni mí nejbližší to také tak cítí. Jsou sice okolnosti, které způsobují, že náš život zde není úplně lehký, ale co už naděláme... Snad se postupem doby povede všechna negativa likvidovat...

 

Samozřejmě vím, že to tak cítím nejen já, ale každý, ať pochází odkudkoliv, by měl sdílet tytéž pocity. Tak je to správné, protože všude žijí lidé, ostatně tak se nazývá také jeden starý český film, lidé takoví, lidé různí, zkrátka lidé...

 

Tak snad zase příště!

Autor: Jiřina Tabášková


přečteno: 4756x   komentářů: 2

Komentáře

(Dáša)    vloženo: 19. 01. 2016, 22:26:51

Jiřinko, píši a poslouchám Patricii Janečkovou. Avšak mám pocit, že tu krásu nelze slovy popsat, lze jen tiše naslouchat. Díky za inspiraci.

(Alena)    vloženo: 11. 01. 2016, 11:38:32

Jiřinko, posílám hlavně hodně sil Vaší mamince, aby se její zdravíčko zlepšilo.

Já si každoročně Vídeňské filharmoniky nahrávám a během roku si je pouštím. Letošní přenos jsem zatím neviděla, nemám náladu si k němu sednout, stále máme Fanynku nemocnou a jen pomalu se to lepší. A tak na mě čekají na disku. Vzpomínám, že jednou chtěla asi Česká televize ušetřit, nebo já nevím proč, ale přímý přenos nevysílali, a měla jsem pocit, že mi ten nový rok nějak špatně začíná. Věřím, že to musel být úžasný zážitek, slyšet přímo v hledišti tyto skladby. A Pochod Radeckého, který se pravidelně objevuje jako poslední z Vídně, to je krásný kousek, také byl, myslím předloni, v provedení jako u Vás, zapojili se všichni diváci. A to mi pak běhal mráz po zádech, a to slyším jen zprostředkovaně televizí, přímo v sále to musí být ještě o velký kus lepší.


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
šestset šedesát osm:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 17x   komentářů: 1, nejnovější: 23. 09. 2020, 18:23:10
přečteno: 186x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 09. 2020, 10:23:35
přečteno: 342x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26
přečteno: 950x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47
přečteno: 1611x   komentářů: 8, nejnovější: 30. 06. 2020, 19:40:23
přečteno: 1136x   komentářů: 2, nejnovější: 21. 06. 2020, 07:17:02
přečteno: 1301x   komentářů: 2, nejnovější: 14. 05. 2020, 13:15:09
přečteno: 1083x   komentářů: 4, nejnovější: 12. 05. 2020, 19:41:06

Nejčtenější

přečteno: 12780x   
přečteno: 11246x   
přečteno: 10345x   
přečteno: 10257x   
přečteno: 9497x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
šestset šedesát osm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 23. 9. 2020