Vánoce - tak už jsou minulostí. Nejočekávanější svátky roku všemi - především sice dětmi, ale ani dospělí nezůstávají za nimi moc pozadu. Doba, kdy bilancujeme uplynulý rok, říkáme si, co se nám povedlo, co jsme udělali dobře a naopak - co jsme mohli udělat jinak, doba, která v nás všech vzbuzuje takové zvláštní pocity, kdy se nám zdá, že máme k sobě navzájem blíž.
Je to doba, kdy vzpomínáme velice intenzívně na všechny blízké, které jsme milovali a kteří nás opustili, a právě tento čas v nás vyvolává vzpomínky na ně a na vše pěkné, co jsme společně prožili.
Jaké tedy byly ty letošní?
Předvánoční čas byl letos poznamenán především skonem našeho prvního českého prezidenta Václava Havla a celý předvánoční týden jsme všichni prožili v takové zvláštní - byť smutné - euforii. Je to smutné, když odejde člověk, ještě smutnější je to právě v tomto předvánočním čase. Určitě ještě po mnoho dalších let si před vánočními svátky vždy připomeneme tuto událost a budeme na něj vzpomínat.
Atmosféra vánočních svátků byla ovlivněna také tím, že byly bez sněhu, a tak i když všude, kam se člověk podíval, byla vánoční výzdoba a zněla vánoční hudba, málo platné, ten sníh by přece jen ještě více připomínal nadcházející svátky. I když v předvánočním týdnu nasněžilo a zdálo se, že Vánoce budou přece jen bílé, tak z toho nakonec sešlo a sníh roztál - škoda.
Právě v den, kdy nasněžilo, jsem si byla poslechnout předvánoční koncert středoškoláků v jednom kostele v našem městě. Padající sníh, prostředí kostela, vánoční hudba, koledy, úryvek Rybovy Půlnoční vánoční mše, příjemný pohled na účinkující, to vše ve mně vyvolalo příjemnou sváteční náladu ještě umocněnou tím, že o hudební doprovod na klávesy a kytaru se ve velké míře postaral můj syn vyučující na této škole a já jsem byla tím vším velice potěšena.
Takže vánoční čas pominul a všichni jsme v očekávání, co nám přinese přestupný rok 2012. V soukromém životě si všichni především přejeme, abychom byli zdrávi, určitě si hodně z nás dalo nějaká zásadní předsevzetí, která pak dodrží - nedodrží.
Jsme také zvědaví, co se bude dít ve světě ekonomiky, politiky a všeobecně ve veřejném životě, a přejme si proto, aby zprávy, které budeme slýchávat nebo číst, byly jen dobré, kladné, příjemné, i když to jistě nebude vždy jednoduché.
Máme celý rok na to snažit se žít tak, abychom si o příštích Vánocích mohli říci, že jsme všechen ten čas prožili naplno a nepromarnili ani chvíli.
Všichni by se proto měli nechat inspirovat citátem Jana Wericha - jako já již po dlouhá léta - a to: "Když už člověk jednou je, tak má koukat, aby byl. A když kouká, aby byl a je, tak má být to, co je a nemá být to, co není, jak tomu v mnoha případech je.".
Tak tedy "úspěšný rok 2012"!
Autor: Jiřina Tabášková
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 16. 2. 2021