Tento fejeton jsem začala psát osmadvacátého prosince 2011, ale psát o roku 2012 mi přesto přišlo stále nějak předčasné. Jak můžeme netrpělivě vyhlížet další rok, když nám ten současný ještě nevyplnil ani zdaleka vše, co měl v plánu? Nebo jsme to nesplnili my sami?
Ale to je jedno. Zkrátka se mi nikdy nechce loučit, a přesto vím, že každoroční lokálka už pomalu supí do stanice a lidstvo jen bezmocně postává na peróně. Někdo, pravda, spílá výpravčímu, jiný se strká, aby nastoupil do nových čistých vagonů mezi prvními, a přitom mu častokrát nejde o nic jiného, než aby mohl v tom svém kupé jako první začít dělat svůj vlastní svinčík.
Na Nový rok se z nás všech zkrátka opět stávají spolucestující. Ne všichni však můžeme cestovat první třídou. A kdo si včas neopatřil místenku, ten je rád, že se veze alespoň na stojáka. Taky je důležité, ke komu si přisedneme. Hlavně aby to nebyl samozvaný mudrc, který nám bude celou cestu důležitě sdělovat, jaké dělá mašinfíra chyby, přičemž nám po chvíli bude jasné, že tenhle spolucestující jel naposledy koněspřežkou. A k okýnku se určitě posadí únavně povídavá paní, aby mohla na každé z 365 stanic komentovat, co vidí, a co nevidí, to si domýšlet.
Ale třeba letos budeme mít štěstí a posadí se k nám i nějaká laskavá tetka. Bude šustit sáčkem, nabízet z něj štědře hašlerky a na každé zastávce pronese trvanlivé moudro. A kéž by nám dělal společnost i takový člověk, který nás v případě pochyb ujistí, že jedeme správným směrem, že sedíme pěkně rovně a nedovolí nám vystoupit předčasně. A taky bych ráda seděla se srandistou, co nebere všechno hned smrtelně vážně a umí o samozvaném mudrci i povídavé paní říkat tak vtipné věci, že nám přestanou lézt na nervy.
A nezapomeňte, že průvodčího se nedovoláte. Žádný tu nejezdí. Pravidla cestování jsou pevně stanovena a teď záleží jen na nás, jestli je budeme respektovat, nebo je všelijak překrucovat a přizpůsobovat svým potřebám.
Všichni dobře víme, že tenhle spoj nezná zpoždění, na nikoho nečeká a jezdí na vteřinu přesně. Tak doufám, že jsme všichni nastoupili včas. A určitě se v něm uvidíme. Aha, chcete vědět kde. No tak třeba v jídelním voze. Jen mi dejte vědět, co rádi pijete, ať nám můžu něco dobrého objednat.
Autor: Zdeňka Ortová
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 20. 4. 2023