joudaweb - časopis Čekanka

Letní červencový

9. července 2016 10:10:00

Mistr Jan Hus nebo Jeroným Pražský? Kde je pravda?

Máme za sebou pár dnů měsíce července, který sebou nese začátek prázdnin a dva státní svátky, jimiž si připomínáme dvě významné události z naší dávné historie - příchod věrozvěstů Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu a upálení Mistra Jana Husa. O obou událostech jsem se již za dobu existence Čekanky několikrát zmínila.

 

Namátkou připomínám článek Svatí bratři ze Soluně, kteří 5. července 863 vstoupili na pozvání druhé velkomoravského knížete Rostislava na území Velké Moravy, aby zde šířili náboženství, vzdělání a kulturu ve slovanské řeči. V článku A přece se točí jsem zase připomenula životní krédo Mistra Jana Husa "Hledej pravdu, slyš pravdu, uč se pravdě, miluj pravdu, prav pravdu, drž pravdu, braň pravdu, až do smrti!". Protože ze svých názorů neustoupil, církev v něm viděla protivníka, prohlásila jej za kacíře a 6. července 1415 na základě rozhodnutí kostnického koncilu byl upálen. Máte-li případně zájem, vyhledejte tyto články a připomeňte si, co jsem to tehdy napsala.

 

Do úvodu článku jsem umístila fotografii nejznámějšího obrazu českého malíře Václav Brožíka Mistr Jan Hus před koncilem kostnickým. Udělala jsem to záměrně. Jsem si vědoma, že je to již po nějakou dobu známá věc, že je předmětem bádání historiků, jestli ten, kdo je na obrazu v roli obžalovaného, je skutečně Mistr Jan Hus, zda to není Jeroným Pražský, jeho příznivec a pokračovatel v jeho díle, který byl pro tytéž názory o rok později v Kostnici také upálen.

 

Je zajímavé, k čemu se postupem doby historikové dopracovali. Takovou dobu - někdy od druhé poloviny devatenáctého století, kdy byl obraz vytvořen - nikoho ani nenapadlo a o tom ani nepochyboval, zkrátka to byl Mistr Jan Hus. Nevím, možná se tím historikové zabývali, ale nemluvilo se o tom. Asi pouze sám Mistr Jan Hus by nám mohl sdělit, kde je pravda, ono jeho celoživotní krédo.

 

Protože hned tu, hned zase onde se vyskytne v nějaké diskusi nebo v médiích nějaká informace, zaujalo mě to. Malíř Václav Brožík tento obraz vytvořil na objednávku Prahy, která uspořádala celonárodní sbírku, a ještě za Brožíkova života byl umístěn v pražské Staroměstské radnici, kde visí dodnes. Kromě tohoto obrazu se k nejznámějším jeho dílům řadí obraz Zvolení krále Jiřího z Poděbrad. Oba obrazy kdysi patřily k nejpopulárnějším českým výtvarným dílům, byly vytvořeny desítky tisíc jejich barevných reprodukcí, které visely na zdech interiérů nejen různých veřejných institucí, ale také v mnoha rodinách. Ani my jsme nebyli výjimkou. A protože jsme žili společně s rodiči mé maminky, v pokojích mé babičky s dědou byly oba obrazy také pověšeny, a tak již v raném dětství jsem se vyptávala a od nich dozvídala, kdože to na těch obrazech je, a co v naší historii znamenali.

 

Ale abych se vrátila zpět k těm pochybnostem. Odkud možná vznikly? Je prý nejpravděpodobnější, že Václav Brožík čerpal informace z kroniky Sebastiana Münstera nazvané Kosmografie z roku 1550, v níž byly i portréty Mistra Jana Husa, Jeronýma Pražského a Jana Žižky. Portréty byly opatřeny nápisem s identifikací zobrazované osoby. A právě u prvních dvou prý byly popisky zaměněny. Zatímco Jeroným Pražský byl statný, vysoký, štíhlý muž s vousy nazývanými "kozí bradka", Mistr Jan Hus byl menší postavy a mírně korpulentní, a odtud ten omyl. Kdoví, kde však skutečná pravda je, protože někde jsem vyčetla, že modelem pro Husovu tvář a další postavy byli významní Brožíkovi současníci. Co když ne jen pro tvář? Zřejmě i sochař Ladislav Šaloun se nechal inspirovat Brožíkovým obrazem při vytváření pomníku Mistra Jana Husa, který stojí na Staroměstském náměstí.

 

V uplynulém roce jsme si připomínali 600 let od oné události, kdy byl pro své učení Mistr Jan Hus upálen. Jeho učení dalo vzniknout husitskému hnutí a započalo reformu tehdejší církve. V anketě Československé televize Největší Čech v roce 2005 se umístil na sedmém místě. Možná právě jeho jméno i husitské hnutí někdo považuje za přímou souvislost, a tak se před nějakou dobou stalo, že když v jednom zábavně-soutěžním televizním pořadu byla položena náhodně vybraným lidem otázka, kdo byl největší husita, také Mistr Jan Hus byl několikrát jmenován! Svatá ty prostoto!

 

Záměrně jsem použila toto zvolání, i když v tomto případě asi ne zcela patřičně. Je to výrok Mistra Jana Husa, který pronesl v okamžiku, kdy na hranici přiložila polínko i malá nenápadná stařenka. Pohlédl na ni a údajně prý pronesl latinské "O Sancta simplicitas!" - "Svatá prostoto!". Chtěl tím zdůraznit, že žena vůbec netuší, co vlastně činí. Na rozdíl od jiných doložených tvrzení Mistra Jana Husa je toto považováno za legendu.

 

***************

 

Zatímco naše země jsme měli dva volné dny, sousední Slovensko pouze jeden, ten první připomínající příchod Cyrila a Metoděje na Velkou Moravu. Jenže pro Slováky byl již první červencový den hodně významný. Tímto dnem totiž Slovenská republika převzala po Nizozemsku pro dobu příští půl roku předsednictví v Radě Evropské unie. Toto jejich vůbec první předsednictví nastává v době, kdy se voliči Velké Británie rozhodli z Evropské unie vystoupit. Z evropské osmadvacítky je sedmadvacítka, a co bude dál? Zároveň trvá tlak migrantů, kteří se stále ve velkém množství chtějí v Evropě usadit. Tzv. Brexit a migrační situace - to jsou klíčové výzvy a úkoly, které budou pro slovenské předsednictví prvořadé. Budou to mít naši sousedé složité, ale snad se jim s tím podaří úspěšně popasovat a předat předsednictví v lednu 2017 dalšímu státu v pořadí - Maltě se štítem. A po Maltě byla určena Radě Evropské unie v polovině příštího roku předsedat Velká Británie...

 

Jak to všechno dopadne, ukážou příští dny a měsíce, ale v každém případě si mohou říci, že zahájení a průběh prvního dne a večera bylo důstojné. Sledovala jsem zahajovací koncert ze Slovenského národního divadla a bylo to krásné a důstojné. Po úvodní hymně Evropské unie - Ódě na radost v provedení skupiny Fragile se prolínaly projevy slovenského prezidenta, předsedy Evropské rady, předsedy slovenské vlády s vystoupeními operních umělců, tanečníků Lúčnice, herců Slovenského národního divadla a na pozadí jejich vystoupení se promítaly obrazy z oblasti umění, národního dědictví, přírodních krás, vědeckých objevů, průmyslové technologie a sportovní úspěchy. A když na závěr v podání operních umělců zazněla píseň, která je považována za jakousi druhou slovenskou hymnu, Pieseň o rodnej zemi Gejzy Dusíka, tak se přiznám, že mi běhal mráz po zádech. Ostatně mráz po zádech mi probíhá vždy, když tuto píseň slyším a nedivím se, že jsou na ni patřičně hrdí. Najkrajší kút v šírom svete je moja rodná zem... Co více říci?

 

Při sledování jsem si připomněla jejich slavnostní koncert u příležitosti zavedení EURO na Slovensku lednu 2009. Nesl se v podobném duchu, jako tento současný, připomínaly se tam historické mezníky prolínané hudebními a recitačními vystoupeními. Tenkrát měli obavy, jak se jim podaří vypořádávat se s přepočítáváním na drobné mince, ale postupem doby si zvykli a zdá se, že jsou spokojeni.

 

Opravdu - podle mého názoru - moc se jim to povedlo. Jak tenkrát v roce 2009, tak i letos. Maně jsem si přitom vzpomněla na začátek ledna 2009, kdy byla předsednictvím Rady Evropské unie pověřena Česká republika, a na slavnostní koncert, resp. komponovaný večer k zahájení českého předsednictví Radě Evropské unie v režii bratří Formanů, v naší Zlaté kapličce při této příležitosti. Kdo viděl, vzpomínáte? Tenkrát v tom lednu 2009 oba koncerty probíhaly brzy po sobě, takže přímo volaly pro srovnání. Jenže srovnávat nesrovnatelné?

 

***************

 

Blíží se závěr mých dnešních myšlenkových pochodů a vzpomínek. Máme léto, letní počasí zatím stále jako na houpačce. A podle prognózy meteorologů to vypadá, že v nejbližších dnech se na něm nic nezmění. Takže hned pěkně, hned důkladná přeháňka, a někdy se povede i něco mimořádného. A když se v té chvíli podaří zdokumentovat ony různé přírodní jevy, které nám počasí v ten moment připravilo, tak z toho vzniknou docela zajímavé fotografie. Sekundární duha zase tak častým jevem není. Posuďte sami...

 

 

Tyto fotografie jsem pořídila v úterý 5. července z oken mého bytu. Já už to tak mám, že když se něco zajímavého, co stojí za zdokumentování, děje, tak běhám od okna k oknu a fotím. Ještěže mám okna na východ i západ. Jen blesky se mi nepovedlo zatím vyfotit.

 

Tento článek píši 7. 7. 2016, nevím však, kdy bude uveřejněn na stránkách Čekanky. Záměrně jsem napsala celé datum číslicemi, aby bylo vidět ty dvě sedmičky. Hlavním rysem tohoto data je zvědavost. Sedmičku většinou vnímáme jako šťastné číslo. I numerologové vnímají sedmičku jako velmi silné číslo. Sedmička má ostatně také své místo v mnoha pohádkách - "sedm havranů", "za sedmero horami a sedmero řekami", "Sněhurka a sedm trpaslíků". A nejen do pohádek, také k táborovým ohňům a trampským potlachům pronikla v písničce Sedm žlutých kamínků mám na dlani, sedm žlutých kamínků, sedm svítání... Máme sedm dnů v týdnu, sedm barev duhy, sedm divů světa...

 

Na úplný závěr dnešního článku jsem si nechala jednu snad léty prověřenou moudrost. Říká se, že pokud se prý člověk některý den něco nového dozví, tak ten den neprožil zbytečně. Já jsem se, díky meteorologům a jejich hodnocení mimořádných jevů a extrémů, které se v minulých dnech vyskytly při silných bouřkách, dozvěděla jeden výraz z meteorologického názvosloví, se kterým jsem se doposud nikdy nesetkala. A ještě k tomu prý má původ na východní Moravě. Možná někdo z vás to slovo zná, ale pokud ne, tak vězte, že jestliže před bouřkou či silným deštěm dojde k náhlému a výraznému zesílení větru, tak tomuto jevu se říká "húlava". Takže minulou neděli jsem tedy zbytečně neprožila...

 

Už končím, abych vás čtením příliš nezdržovala. Tak zase příště!

Autor: Jiřina Tabášková


přečteno: 2923x   komentářů: 3

Komentáře

(Alena)    vloženo: 09. 07. 2016, 18:34:33

Já to znám, překlep je hned, většinou to nevadí, ale tady se mi zdálo, že by to někoho mohlo mýlit, slovenská řeč existuje.

(Jiřina)    vloženo: 09. 07. 2016, 18:30:07

Děkuji, Alenko, za upozornění. Správně má být ve slovanské řeči. Už jsem to opravila. V tom článku Svatí bratři ze Soluně, na který jsem upozornila, jsem to tenkrát napsala správně. Nevím, stačila asi chvilka, kdy jsem nemyslila dost soustředěně a napsala jsem to automaticky.

(Alena)    vloženo: 09. 07. 2016, 17:21:03

Jiřinko, zajímavý článek, také jsem neznala slovo húlava, u nás byl tento jev minulou sobotu odpoledne, vypadalo to, jako když se blíží konec světa, docela jsem se bála.

Jiřinko, myslím, že jste zaměnila písmenko ve slově slovenské řeči. Asi by mělo být slovanské, nebo už tehdy byla slovenština? Nevadila by záměna, ale aby to někoho nemátlo. Jestli se opravdu jedná o slovenský jazyk, pak jsem se dověděla novinku, já myslela, že tehdy byla hlaholice jako jazyk slovanský a staroslověnština pro církevní účely.


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
čtyřista sedmnáct:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnovější

Nejnověji komentované

přečteno: 1004x   komentářů: 10, nejnovější: 23. 08. 2018, 19:38:07
přečteno: 188x   komentářů: 2, nejnovější: 22. 08. 2018, 21:32:11
přečteno: 182x   komentářů: 3, nejnovější: 11. 08. 2018, 23:24:55
přečteno: 266x   komentářů: 5, nejnovější: 04. 08. 2018, 21:08:57
přečteno: 270x   komentářů: 2, nejnovější: 02. 08. 2018, 22:32:52
přečteno: 310x   komentářů: 2, nejnovější: 26. 07. 2018, 23:01:50
přečteno: 323x   komentářů: 1, nejnovější: 19. 07. 2018, 14:14:09
přečteno: 390x   komentářů: 1, nejnovější: 12. 07. 2018, 19:52:38

Nejčtenější

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
čtyřista sedmnáct:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 15. 9. 2018