joudaweb - časopis Čekanka

Procházka Mladoboleslavskem - Jizerní Vtelno

2. října 2016 02:16:00

Historická fotografie Nového Stránova

A jak jsem slíbila, dnes se přesuneme přes Jizeru a navštívíme obec Jizerní Vtelno. A hlavně si prohlídneme krásný, i když poněkud pošmourný zámek Nový Stránov. Minulá léta k němu nebyla laskavá, věřím, že v příštích letech bude jeho osud příznivější.

Záznamy o této obci máme z roku 1229, prvním známým majitelem byl Ctibor z Vtelna. V roce 1437 daroval panství císař Zikmund Janovi z Kunvaldu. Vtelno je jednou z našich nejstarších osad. Můžeme sledovat obce s podobnými slovanskými názvy – Vtelen, Bezen, Sliven, Hlaven – ležících skoro za sebou, označující cestu osídlení prvních knížat. Vteleň, jak se dříve panství říkalo, patřívala i Myškům z Hrádku. Pozdější majitel Bohuněk ze Stránova pomáhal na všech válečných výpravách Jiřímu z Poděbrad. Někdy v XV. století dostává sídlo jméno, které již známe v dnešní době - Nový Stránov.

 

Z minulých vlastníků Nového Stránova vybírám Karla z Bibrštejna na Děvíně, který hrad koupil na konci XVI. století, byl nejvyšším mincmistrem království českého. Pobytu si užil pouze 4 roky, po něm zde sídlil jeho syn Adam. Ten přepsal majetek na manželku Annu, která se po smrti svého muže provdala za Michala Slavatu z Chlumu a Košumberka. Ten pocházel ze starého českého rodu, měl tři bratry, až na Viléma všichni podporovali stavovské povstání. A právě Vilém Slavata byl ten, kterého vyhodili z okna při pražské defenestraci v květnu 1618. Vilém vyprosil pro Michala u císaře milost a proto se přestěhoval do Žitavy, kde sice v bídě, ale bezpečněji žil, protože nechtěl přestoupit na katolickou víru.

 

Dalšími majiteli byli v polovině 17. století páni z Lisova. Jan z Lisova byl braniborský šlechtic, povýšený do panského stavu za statečnost v bitvě u Nordingenu, jedné z nejvýznamnějších bitev třicetileté války. Po jeho smrti zdědil panství syn Rudolf Adam, který se oženil s Alžbětou Lidmilou, pravnučkou astronoma Tycho de Brahe, který pobýval na přání císaře Rudolfa v Benátkách na zámku a učil zde malé hvězdáře. Tato dáma sepsala paměti svého rodu, ale přidala i recepty a rady jak pečovat o své tělo a zdraví. Kniha byla znovu vydána pod názvem Rodinné paměti v roce 2002. Adam byl c. k. rada, komorník, zemský soudce a hejtman boleslavského kraje. Jeho zásluhou jsou na zámku krásné arkády.

 

Zámek Nový Stránov

Majitel Jan Václav Příchovský, který se oženil s Adamovou vnučkou Růženou, postavil v roce 1767 na Stránově kostel sv. Václava, když přestavěl sýpku a vodárenskou věž. Oltáře nechal vyzdobit bílou a zelenou barvou, tradičními barvami pánů z Lisova. V roce 1794 hrad i celé panství koupil svobodný pan Václav Herites, nazývaný Herodes a dle kronik, jméno bylo zasloužené. Byl proboštem kapituly u sv. Víta, prvním prelátem Království českého a kapitulním děkanem u Všech svatých.

 

Hrad byl využit i jako vězení. Téměř dva roky zde bylo ubytováno 175 trestanců a 54 vojáků, kteří se stěhovali z Terezína na Špilberk. Povinnost postarat se o tuto nemilou návštěvu měla nejen vrchnost stránovská, ale i všechny sousední vrchnosti. Učitel Kozák vodíval své žáky z Krnska na hrad, aby viděli, jak se vede trestancům a aby je tato zkušenost odradila od zlých skutků.

 

Na stránovském panství v roce 1808, v době napoleonských válek, vybírala vrchnost k zemské obraně nejenom mladíky, ale i vysloužilé vojáky. Odvod probíhal losováním. Sedlák Václav Řípa, který se měl ujmout losování, ale neuposlechl. Byl potrestán ranami holí, což vyvolalo veliké vzbouření přihlížejících a muselo být povoláno vojsko, aby vzbouřence pochytalo a potrestalo.

 

Po zlém majiteli Heritesovi byl vlastníkem hradu rod Neubauerův a od něj koupila panství v roce 1864 Marie z Valdštejna a Vartemberka, rozená kněžna Schwarzenbergová, která přebudovala zámek. Autorem projektu byl prof. arch. Josef Schulz, stavitel mimo jiného Národního nebo Uměleckoprůmyslového muzea. Barokní styl byl nahrazen stylem gotickým a renesančním. Její dcera Gabriela prodala panství i se zámkem v roce 1917 Josefu Šimonkovi, vrchnímu řediteli Škodových závodů v Plzni za 2 800 000 korun.

 

Josef Šimonek byl ředitel a potom i prezident Škodových závodů v Plzni. Byl také senátor, v roce 1918 byl za zásluhy o rozvoj průmyslu povýšen do šlechtického stavu a byl mu udělen titul baron. Syn František bydlel na zámku až do znárodnění v roce 1948. Poté objekt sloužil jako rekreační středisko SNB a od roku 1955 zde sídlil dětský domov, teprve v roce 2002 se děti přestěhovaly do nových domků na Horním Krnsku.

 

Pamětní deska na pomníku Miroslava Tyrše

Před zámkem je umístěna pomník Miroslava Tyrše, pozdějšího zakladatele Sokola. Objevil se na zámku v roce 1840, když si ho k vzal k sobě jeho strýc Bedřich Kirschbaum, protože osmiletý chlapec osiřel. Chodil do školy až do Mělnického Vtelna, na faře u sv. Jiří v Krnsku se učil němčinu, aby mohl odejít do Prahy na studie. Nejraději trávil čas v přírodě v okolí zámku a také v čeledníku, kde vyslechl plno příběhů a pověstí vztahující se ke Stránovu. Miloval procházky přírodou, často vzpomínal na své dětství a také se vracíval do tohoto kraje. Se svým přítelem a také tchánem Jindřichem Fügnerem, oženil se s jeho dcerou Renatou, založili v Praze jednotu Sokol. Přál si, aby sokolové bojovali se zbraní v ruce proti nepříteli, ale rakouská vláda odmítla dobrovolnické vojsko. Sokolové svým cvičením upevňovali připravenost k obraně vlasti, využili ji v první světové válce. Miroslav Tyrš se zasloužil o mladou republiku a českoslovenští republikáni na něj nikdy nezapomněli.

 

Zámek Nový Stránov

Způsob využití zámku v minulé době znamenal zkázu nejen pro samotný objekt, ale i pro jeho okolí. Kostel i předzámčí využívalo zemědělské družstvo. To kostel zdevastovalo, zničilo střechu a prostor chrámové lodi zarostl náletovými dřevinami. Anglický park založený v období romantické přestavby zámku je zpustlý. Kdysi zde byl v předzámčí francouzský park, o nějž se zasloužil Václav Příchovský. Ten byl později přeměněn na užitkovou zahradu a nyní jsou zde jen pole. Stránov měl i zvěřinec, byla zde nejen drobná zvířata ale také medvědi. Paní Baťová sem nechala převézt i lva. Zbytky hradeb byly úplně zbytečně zbourány. Pro potřeby dětí bylo vybudováno sociální zařízení v ošklivém socialistickém duchu, které je stále k vidění. Lina přibitá na původních dřevěných podlahách, nákladní výtah přímo uprostřed zámecké místnosti… Sama jsem byla překvapena, jak vše ošklivě vypadá, manžel byl též udiven, on si pamatoval zámek z dětství, tehdy vypadal daleko lépe.

 

Zdevastovaný zámek nešetrnými přestavbami, bez úcty k historické hodnotě, byl vrácen rodině Šimonků, která hned začala s opravami. Ale mají to těžké, žádné původní zařízení se nedochovalo, pouze asi 40 menších předmětů. Zbytek byl rozkraden, socialističtí vládci si odváželi do svých domácností vše, co se jim líbilo. I manželka prezidenta Zápotockého vlastnila několik historických kousků. Zámek je postupně vybavován kopiemi původního nábytku. Za prohlídku stojí kaple, k níž se jde gotickým portálem, nebo kašna s chrličem. Šestiboká věž a místnosti v ní jsou nejvíce zachovalé a stojí za návštěvu. A kdo se nebojí výšek, jistě vystoupá na věžní ochoz a odměnou mu bude nádherná vyhlídka na celou mladoboleslavskou krajinu.

 

Pohled na Stránov je krásný. Vykukuje mezi vysokou zelení a dýchne na vás romantická nálada. I proto se zde natáčelo několik filmů. V roce 1924 romantický film Jindra, hraběnka Ostrovínová, v roce 1933 první česká ozvučená detektivka Záhada modrého pokoje, v roce 2007 televizní film Vánoční příběh. Pohádka O svatební krajce z roku 2003 se natáčela nejen na Stránově, ale i na dalším hradě patřící Šimonkům, na Housce. V pohádce z roku 2007 Začarovaná láska je několikrát vidět zámecká věž.

 

Tím končím dnešní procházku. Příště se vydáme do Krnska, obce, kde jsem mnoho let pracovala. Je rozlehlá, rozdělená na několik částí a najdou se v ní zajímavosti, s kterými bych vás ráda seznámila.

 

Knihy a fotografie

 

Některé údaje jsem převzala z úžasných knih, které se již málokde vyskytují. U nás je vlastní místní knihovna.

 

Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

 

E. Strnad - Boleslavsko, vlastivědná četba dodatková pro obecné i měšťanské školy, II. díl, kniha je z roku 1939. Je věnována památce Václava Vaňka, zakladatele školní vlastivědy na Boleslavsku, třídního učitele z Bezna.

 

Fotografie současné jsou převážně mé vlastní, všechny historické a několik z dnešní doby jsem převzala ze stránek Obecního úřadu v Pískové Lhotě. Dostala jsem k tomu svolení od starosty obce pana Jaroslava Bahníka, čímž mu tímto vřele děkuji.

Autor: Alena Prchlíková


komentářů: 0

Komentáře


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
třista sedmdesát osm:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

komentářů: 2, nejnovější: 29. 10. 2024, 22:16:19
komentářů: 2, nejnovější: 02. 07. 2024, 13:12:33
komentářů: 1, nejnovější: 15. 05. 2024, 21:03:19
komentářů: 1, nejnovější: 11. 01. 2024, 18:39:17
komentářů: 1, nejnovější: 05. 01. 2024, 17:32:32
komentářů: 5, nejnovější: 29. 12. 2023, 17:44:54
komentářů: 1, nejnovější: 01. 12. 2023, 21:35:52
komentářů: 6, nejnovější: 05. 11. 2023, 12:43:46

Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové

Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.

Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
třista sedmdesát osm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 3. 11. 2024