joudaweb - časopis Čekanka

Oblíbené pokrmy z knih Táni Kubátové - 2. díl

25. dubna 2017 16:18:13

Rybízový dort

Nabízím druhou várku knížek, nejen o tom, co naše známé postavy jedí, ale také druhou várku otázek. Kdo máte zájem, pojďte na procházku do kuchyní knižních hrdinek a jejich přátel.

Petr a Tereza, hlavní postavy příběhu Jedině Tereza, jsou naprosto odlišní. Zatímco Tereza jí velmi málo, pouze rohlík nebo chleba s máslem, suchary a ovoce, nikdy nevařila a vaření ji nebaví, Petr umí a rád vaří. Pochutná si na číně, ale tu Tereza nesmí. A tak jí upeče kuře, přidá k němu brambory a zeleninový salát. Petr pije kávu bez smetany, Tereza minerálky a bylinkové čaje, může i kakao a občas džus. Mám pochybnosti, co přinesla Petrovi jeho maminka. Tereze říkala, že višňovou buchtu, a protože nepředpokládám, že jenom jednu, bude to moučník na plechu s pokladeným ovocem na povrchu. Petrovi ale řekla, že má doma višňové buchty, to je přece něco jiného. Buchty jsou obdélníčky naplněné ovocem, zabalené a naskládané vedle sebe do formy. A já nevím…-:) A nakonec otázka - co koupila Tereza Petrovi na Staroměstském náměstí v Praze?

 

Počítačová knížka Láska na heslo je plná odborných výrazů, které jsem si nechala vysvětlit od syna. Jejich neznalost při čtení příběhu mi nevadila, ale vědět je lepší, dozvěděla jsem se zase něco nového. A nyní k tématu. Zdenka sice umí dobře vařit, ale pro sebe si nevaří, pouze o dovolené večeře. Ale pečlivě se stará o babičku a té připravuje nejen obědy, ale přichystá jí i vše potřebné na její oslavu narozenin. Rodinnou oslavu měla také na starosti, i když se sladkými moučníky ji vypomohli příbuzní. Teta Jarka upekla a přivezla až z Prahy krásný dort a Zdenčina máma připravila dvoubarevné řezy „noc a den“. Květákové orgie, sestávající z květáku osmaženého nebo doplněného houskou a sýrem nebo připraveného jako mozeček, mi připomněly, že i já doma takto květák zpracovávám. Také z něj vytvořím několik obědů, někdy ho i zapékám s dalšími surovinami. Při čtení vyplynulo, že Zdena má ráda biftek s oblohou a hranolky, hrášek a třešně, pije tonik, kávu a limonádu, mlsá čokoládu, hlavně při cyklistických výletech, ale nejí červenou řepu. A jestlipak víte, jaký ovocný moučník upekla babičce?

 

Abstinentka, to je kniha dle mého gusta. Nejenom, že aktéři jedí, ale víme také co. Je zde plno mlsot, na kterých si dříve Mirka pochutnávala, ať už lízátka, nanuky, tvrdé bonbóny, vánoční krémové figurky, lázeňské oplatky a oříškové čokolády. Nyní se plně spokojí s rozinkami, oříšky, nevím sice jakými, ale pistácie a slané mandle jsou mezi nimi. Na Štědrý den večeřeli klasicky kapra, bramborový salát, řízky, houbového kubu a cukroví. Na přípitek měli šampaňské a Hanka si přiťukla dětským sektem. A nyní k pokrmům, které Mirka a některé i Hynek obědvali nebo večeřeli. Pojídali kuřecí směs s rýží, řízek s kaší a rajčatovým salátem, kuřecí stehno a mé nejoblíbenější jídlo a jsem moc ráda, že na něj Táňa vzpomenula, koprovku s vejci a knedlíky. Také jsem ocenila fantazii při pojmenování jednoho pokrmu ze stejných surovin. To já vůbec neumím, vymyslet hezký název je nad mé síly a tiše závidím, jak to Táně jde. Jednou to byl hrnec španělského námořníka, podruhé andaluzský fazolový guláš a potřetí tajemství mexických kabaleros. Zeleninové řízečky nebo krásněji hráškové smaženky tety Blaženky mi připomněly jiné vzletné názvy. Jistě víte, v které knize se nacházejí. A nyní otázka, v níž se vrátím k vánocům. Jaké vánoční cukroví měla ráda Mirka a na čem si na horách pochutnával Hynek?

 

První díl o sourozencích Kalendových se nazývá Převozníci. Jsem moc ráda, že Táňa neopomenula žádného z nich, dozvíme se, jak si se životem poradili, a je potěšující, že na všechny čekali ti správní partneři. Ale co o nich víme z hlediska gastronomie? Víme, že provozují rodinnou pekárnu, a jak se jeví, velice dobře. Také se mi líbilo, když se pan Kalenda zajímal, jestli náhodou není něco rohlíkům, že zbyly. To mi připomnělo mou pracovní činnost, když nějaký druh nešel na odbyt, zkoumala jsem proč tomu tak je, a co objednat lepšího, aby byli zákazníci spokojeni. Ne vždy jsem problém vyřešila, asi i proto, že lidi jsou nevyzpytatelní a leckdy nevědí, co chtějí, jako zákaznice stojící za Zbyňkem. Paní Kalendová umí péct výborné dorty, troufla si i na poschoďový pro Báru. Má ráda, když se rodina sejde k večeřím, což je zvyk, který jsem také dodržovala, a to nejen o víkendech, ale i v běžných dnech. Při jídle se krásně povídá a tak jsme se s manželem dozvěděli, co se dělo ve škole, co se bude dít, jaké plány kdo má… A víme, že paní Božena peče výbornou žemlovku, ale pouze s jablky, protože Jitka tvarohovou nemá ráda. Jinak už jen pár postřehů – Bára jí občas masové steaky, Káťa s Vlaďkou si občas posedí v kavárně nad kávou a dortíkem, Jitka má ráda sezamové rybičky a Káťa umí vykrajované perníčky nejenom upéct, ale i krásně ozdobit. Pro mě se zde vyskytla jedna záhada. Bára při svém záskoku v prodejně prodala Zbyňkovi jakési sladké pečivo. Víte, které to bylo a ještě jedna otázka, jaký druh pečiva to je? U nás se žádné takové neprodává, bylo kynuté nebo snad z listového těsta?

 

Pokračování o Kalendovic rodině se jmenuje Čas odpouštění. Líbil by se mi i samostatný příběh o Kátě, ale budiž. A strava? V této knize je jí malinko. Je zajímavé, že jak Jitce, tak i Richardovi se nezamlouvají nápoje připravované tetou Máňou. Jitce vadí nabobtnalý sáček černého čaje, to s ní soucítím, také nemusím takto uvařený černý čaj, ani vylepšený mlékem, stejně jako ona. Richardovi káva, tradiční turek, to není nápoj podle jeho gusta. Lepší je pro něj káva překapávaná, oslazená cukrem. A to já raději toho turka, ale bez cukru, aby lépe vynikla chuť kávy. V příběhu se vaří poskrovnu. Teta Máňa večeří polévku od oběda, Jitka si polévku s knedlíčky dá u rodičů. Na vánočním pohoštění nechybí cukroví od Máni, při silvestrovské oslavě víno a plno tradičních chlebíčků. Na konci knihy se přece jenom dozvíme, co naši hlavní aktéři večeří. Jednu z večeří připravil Richard, nachystal obložený talíř se šunkou, sýrem, rajčaty a krajíčky chleba. Jitka se podílela na dvou večeřích. Na první přinesla chléb s paštikou doplněný nakládanými houbami, ale víte, jaký pokrm servírovala při druhé večeři?

 

Knížku Rebel je možno rozdělit na několik bloků, v kterých by bylo možno podávat nějaké jídlo. Mám na mysli dámskou sešlost, strýcovy obědy, rande s doktrorem Slepičkou, obědy v Kryštofově firmě, akce teambuilding, mimochodem, ta z pohledu jídla dopadla úplně nejhůře, a dohodnutá večeře u Kryštofa. A jaké pokrmy postavy jedly? Strýc obědval čočku na kyselo, s doktorem Slepičkou popíjela Linda pomerančový džus a objednala si kuřecí prsíčka s broskví. O jídle na stmelícím pobytu nevíme zhola nic. Šampaňským zapíjeli Markovi spolupracovníci narození jeho klučíka a spolužáci Ivošovy narozeniny. Kamarádství Kamily, Šárky a Lindy se utužovalo pravidelným posezením nad kávou a nápoji. Nevíme ale, co pila Linda se Šárkou, pravděpodobně kávu, víme ale, že Kamila si objednávala vídeňskou kávu s dvojitým cukrem a tuplovanou šlehačkou. Líbila se mi reakce číšníka, své pochybení vtipně napravil nevšedním moučníkem podle Kamilina přání. Vylepšil sachrův dort spařeným posekaným špenátem, jen ty ančovičky chyběly. V závěru knihy jsme se dozvěděli, že Kryštof se pohybuje v kuchyni jako typický mužský. Vaří s chutí, jídlo je výborné, ale zůstává po něm množství špinavého nádobí. Kryštof s Lindou mají rádi lososa s fazolovými lusky, ale tuto mňamku snědli později, než si oba mysleli. Kryštof se pěkně postaral o Lindu v době její nemoci. Nakoupil plno pomerančů a citronů, přibalil sklenici medu a tubu s vitamínem C. A ještě uvařil jídlo, které po staletí dokáže léčit a povzbuzovat nemocné. Víte, co uvařil nemocné Lindě?

 

Jablečný závin

Horská kniha z Tyrol se jmenuje Obětovaná. Je tak hezky napsaná, že by snad i mě zlákala k výpravě do Alp, a to rozhodně nejsem žádný sportovec či lezec po skalách. A jako v knížce francouzské, zase se nedovíme, co se v rakouských horách vlastně jí. Nechybí gulášová polévka, asi tradiční alpský pokrm, a jablečný závin. A plno salátů, volně dostupných, rajských nebo míchaných z listových salátů s rajčaty a různobarevnými paprikami. Na dovolenou necestují s řízky nebo paštikami, ale pohodlně se osvěží v restauraci. Zde si děvčata objednají salát, pouze Zlámalovic kluci si pochutnají na opečeném mase s hranolky a kečupem. To už by bylo na pováženou, kdyby i oni jedli salát-:) Jinak co se týče nápojů, výletníci vypijí mnoho vody, trošku džusu, ale dost často jablečný mošt. Asi také tyrolská specialita. Ovocný mošt jsem v obchodech neviděla už hezky dlouho. Jablečné mošty se dříve prodávaly ve skleněných vratných lahvích a byly moc dobré. Na přípitek v několika případech tradiční, ve všech Tániných knížkách se snad ničím jiným při významné události nepřipíjí, šampaňské. Asi nemají problémy s bublinkami jako já. U bazénu si Magda s Tomášem pochutnali na nealkoholickém ovocném koktejlu s brčkem a s ovocem na sklence. A nyní tradiční otázka. Víte, jakou měla Magda oblíbenou kombinaci při občerstvení v horských chatách, v jednom případě i vylepšenou o vanilkový krém?

 

V knize Nášup jsou dvě novely. V první z nich se skoro nejí. Radka pouze lančmít a rýži. Ani chlebíčky ji nezlákaly, na schůzi popíjela víno. V druhém příběhu nazvaném Nesmělí, to je jiná. Babička se drží české kuchyně a vykrmuje doma drůbež. Proto se slepice, králíci i husa octnou na slavnostní tabuli. Nechybí ani zabíjačka, tu ale chystá strýc Karel. Babička také vaří špekové knedlíky se zelím, peče vánoční cukroví a buchty. Jakub rád navštěvuje spolu s Martinou bufet v Brně a pochutnává si na obložených chlebíčcích, jahodovém koktejlu a ovocném poháru se šlehačkou. A jestlipak víte, která sladkost chutná babičce Sojkové?

Plněné buchty

Knížka Léta s Hubertem je z hlediska jídla celá ovocná a cukrová. Nejprve nosí Petr Míše do nemocnice jahody s cukrem, meruňky, jablíčka, broskve, nezapomene ani na květiny. I Jitka přišla s ovocem a bonboniérou. Další příděl ovoce přišel na letní aktivitě studentů, brigádníci pomáhali místním očesat broskve a švestky. Balíček ovoce s cukrovím přinesl Míše Ježíšek na horách. Míša se s vervou pustila do pečení vánočního cukroví. Vanilkové rohlíčky měla příliš křehké, ale to je v pořádku, mají tak být. Křehké, jemné, rozpadávající se na jazyku, vonící vanilkou a oříšky. Rumové kuličky jsou u nás také oblíbené, zvlášť když nešetří manžel s rumem. On míchá, on chutná a pak voní rum i před domem. A že se spojily ořechové placky, asi je Míša položila blízko sebe. Ale komu to vadí, že se slepí, chutnaly jistě skvěle. Opět se v Tánině knížce objevují buchty a to dokonce dvakrát. Poprvé je dostaly dívky od Blančiných prarodičů na výletě, podruhé je o buchtách zmínka v souvislosti s Věrou, která si je vozí z domova. Dvakrát se tu objevuje i dort, první byl pro Pavla s originálním zdobením, druhý Danušky. Míša se pustila i do zavařování, meruňkový džem je výborný, zvláště z moravského ovoce. A sladký byl i ananasový kompot, o němž je zmínka v nemocniční části. Opravdu byl nedostatkový, byl určen do dárkových balíčků nebo pro známé, tak jako plno jiných věcí. Sladký byl i moučník, který připravily Kanička a Rejža, kolující modrý lavór pudinku. A i brigádu si Míša vybrala v sladkém prostředí. Jen nevím, proč pekli vánočku z osmi, když se běžně peče z devíti. Asi zjednodušení a zrychlení procesu, dnes ji pletou stroje, není třeba, aby ji uměli lidé tvarovat. Nevím, k čemu mají v pekárně nádobu s hustou cukrovou vodou, potírají s tím něco? No, jak vidíte, samé moučníky nebo ovoce. Jen v jednom případě, když nepočítám u Pavelců připravené silvestrovské chlebíčky a jednohubky, se zde chystá slané jídlo. A má otázka na závěr zní – kdo ho připravil, z jakých surovin a čím bylo vylepšeno?

 

Kniha Valdemar je pro mě zvlášť cenná. Děj knihy koresponduje s historií mé rodiny. Při každém čtení mi připomíná pohnuté osudy mých blízkých. Když jsem ji četla nyní, uvědomila jsem si, že se v ní vůbec nepíše nic o jídle. Bylo by jistě zajímavé, kdyby se čtenář mohl seznámit s některými pokrmy té doby. Ale přiznám, že i já si jich pamatuji jen pár, natož aby Táňa znala tamější zvyky. Dost často s manželem vzpomínáme na zvyk jíst ke klasickému vepřovému řízku vařené těstoviny, omaštěné zlehka sebraným sádlem z pánve. Ale vrátím se ke knížce. V ní se párkrát pije čaj, což je samozřejmé, co také jiného v této oblasti. Samovar jsme mívali i doma. K snídani pojídala paní Podhorecká jahodový džem, jistě z jahod z Valdemarových pozemků. Štědrovečerní zvyk lámání posvěcené oplatky a podělení se o ni v kruhu rodiny zde Táňa připomněla. A já dokončím příspěvek otázkou. Jestlipak víte, co pojedla Anička krátce po svém probuzení?

 

Na knížku Valdemar navazuje Štěpánka. Velký román, v němž se dozvíme další osudy rodiny Michorowských, ale také, jak se historické události promítly do jejich osudů. A také do osudů všech Štěpánek, všech lidiček žijících s námi v minulých knihách. Ani se mi nechce rozebírat, jaké jídlo se v knize objevilo. Příběh mě vždy pohltí… Ale přece jen, víme, že v zámku připravuje slané pohoštění paní Alenka, chystá chlebíčky, zákusky i nealkoholické nápoje. A je zde vyhlášená kuchyně, připravující pochoutky pod vedením šéfkuchaře, teď mi vypadlo jméno. Vzpomenete si, jak se jmenoval a co dobrého připravil na večeři našich hlavních postav příběhu se Stuartem a Nancy?

 

Vánoční cukroví

A nyní zde máme nejnovější knihu navazující na Štěpánku, kde máme možnost poznat další osudy nám již známých rodin. Kniha Vrabčák začíná Štěpánčinou a Valdemarovou svatbou, seznámíme se s babičkou Julií i dalšími členy klanu Hohenwaldů. Na rychle připravené svatbě nechyběl svatební dort ani spokojené skupinky svatebčanů, tíhnoucí k sobě podle věku, debatující a bavící se. Často chodí Daniel s Julií na obědy či večeře, ale co jedí, není nikterak důležité. Významná bude večeře u Daniela, víme, že připravil tuňáka a kukuřičné klasy. Ve všech Tániných knihách, jejichž děj probíhá v období vánoc, nechybí vánoční cukroví. V této pomáhala mamce péct cukroví Julie, Danielova babička připravila krásné, umně zpracované a ozdobené kousky. A poslední otázka tohoto seriálu zní – které jídlo má ráda Julie, zvlášť když ho pro ni přichystá pan Kuchárek?

 

Závěrem bych stravovací pojednání trochu uspořádala. Třeba to bude pro někoho zajímavé.

Dá se říct, že v knihách se nejčastěji pije čaj, někdo černý, někdo ovocný nebo bylinkový. Pak následuje víno bílé nebo červené, káva, minerálka.

Hlavních jídel příliš v knihách není, ale dost často se objevuje polévka, kuřecí maso upravené na různé způsoby, řízky s bramborovým salátem, ryby se zeleninou, biftek nebo steak s hranolky, omelety a pizzy. A  nejčastěji zeleninové saláty, rajčatové nebo míchané.

U večeře si často dívky pochutnávají na chlebu se sýrem nebo s máslem, sýrem a paprikou, velmi to oblíbená kombinace. Z ovoce preferují jablka, pomeranče, ostružiny, jahody a třešně.

Posezení u vína nebo kávy se neobejde bez slaného pečiva, pokaždé ale jiného. Pouze bramborové lupínky se objeví víckrát. Nechybí obložené chlebíčky, jednohubky, obložené mísy s různými slanými lahůdkami.

Na vánoční svátky se vždy chystá cukroví, oblíbené jsou vanilkové rohlíčky, linecké a tlapky.

Všechny rodinné oslavy jsou tradiční se zákusky, dorty, v jednom případě je dokonce poschoďový, někdy se objeví i poháry, vždy se připíjí šampaňským.

Nejoblíbenějším pečivem při běžném setkání nebo na výletech jsou sušenky, při návštěvách potom kynuté buchty.

A typickým pohoštěním v horách je jablečný mošt, jablečný závin či štrúdl a gulášová polévka.

 

A to je úplný konec mé gastronomické hříčky. Jestli vás alespoň trochu pobavila a zavzpomínaly jste při ní na naše oblíbené knížky, jsem spokojená. Víc opravdu žádat nemohu. Přeji všem krásné chvíle při četbě Tániných knížek a moc se těším na podzimní novinku.

 

 

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 2206x   komentářů: 6

Nejnovější

29. 08. 2018
Boleslav Mladý
09. 08. 2018
Milá Čekanko!
09. 08. 2018
Moje slíbená dohra
09. 08. 2018
Benátky nad Jizerou

Nejnověji komentované

přečteno: 55x   komentářů: 2, nejnovější: 19. 10. 2018, 23:58:48
přečteno: 1128x   komentářů: 10, nejnovější: 23. 08. 2018, 19:38:07
přečteno: 317x   komentářů: 2, nejnovější: 22. 08. 2018, 21:32:11
přečteno: 408x   komentářů: 3, nejnovější: 11. 08. 2018, 23:24:55
přečteno: 382x   komentářů: 5, nejnovější: 04. 08. 2018, 21:08:57
přečteno: 365x   komentářů: 2, nejnovější: 02. 08. 2018, 22:32:52
přečteno: 431x   komentářů: 2, nejnovější: 26. 07. 2018, 23:01:50
přečteno: 452x   komentářů: 1, nejnovější: 19. 07. 2018, 14:14:09

Nejčtenější

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
šestset třináct:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 19. 10. 2018