joudaweb - časopis Čekanka

Existenciální krize

19. dubna 2018 20:35:14

Z úterý na středu nemůžu usnout. Neustále totiž musím myslet na přítelovu minulost, respektive na jednu kontaktní osobu z jeho minulosti. Rozhodnu se proto si následujících den sjednat schůzku s člověkem, který mě zná jako vlastní boty, který sice nemá vysokoškolské vzdělání, ale pokaždé mě vyslechne a poradí.

Schůzku si domluvíte v hospodě „U Žida“ poblíž autobusového nádraží. Když přijdu do hospody a začnu se rozhlížet, zjistím, že můj společník už na mě čeká na našem obvyklém místě. Usadím se ke stolu, objednám si dvojku červeného vína a můžu začít.

„Včera v noci jsem nemohla usnout. Pořád jsem musela přemýšlet,“ prozradím mu důvod naší sjednané schůzky.

„Tak povídej," pobídne mě Tom, můj nejlepší gay kamarád.

„Nebude se ti to líbit, ale přemýšlela jsem nad dredařkou."

„To je tvýho přítele bývalka, viď?" ujistí se, že má správné informace.

„Jo, přesně tak," potvrdím mu s těžkým srdcem.

„Panebože," plácne se na čelo. „Proč? Řekni mi, proč?" chce vědět.

„Já vím, já vím, všichni víme, ze šťourat se v minulosti toho druhého nemá cenu. Užírat se kvůli tomu, co bylo, je nesmysl. Vím to. Jenže si nedokážu pomoct. Přijde mi, že si na ní občas vzpomene. Jednou takhle v sobotu jsme šli do obchodu pro nanuky a cestou zpátky z obchodu domů jsme ji potkali. A on pak byl takový smutný. Leželi jsme v posteli, cucali nanuky a ani nevím, jak jsme se k tomu dostali, ale bavili jsme se o holčičích jménech a první, které ho napadlo, byla Kristýna."

„To přece nic neznamená. Mohla to být jenom blbá náhoda."

„To mi taky řekl."

„Tak vidíš," Tom je hotový optimista.

„Nevím, co to se mnou je, jsem ještě víc majetnická, než jsem si myslela. Chci být pro něj jedinou, jedinou s velkým J. Jsem ráda, že je zkušený, nechtěla bych chodit s nezkušeným klukem. Já nezkušená, on nezkušený - to by nedopadlo dobře. Kdo by mě ze začátku vedl? No, on asi ne. Jednou takhle v pátek mě vyzvedl z práce a jeli jsme k němu domů. Připravoval večeři, on smažil rybí prsty a já seděla v kuchyni na židli a najednou jsem začala přemýšlet nad tím, kolika holkám dělal večeři, kolik holek pilo ze stejného hrnečku kafe jako já, kolik holek sedělo na té samé židli, kolik holek spalo v jeho posteli, kolika holkám šeptal do ucha ty samá krásná slovíčka, kolik holek si dal do vztahu na sociální síti…“

„Bože, beruško, proč řešíš takový blbosti. On miluje jenom tebe. Tebe. A žádnou

jinou," zdůrazní.

„Říkal, že jestli je to, co cítí ke mně, láska, tak prý nikdy nemiloval. A s tou dredařkou byl dva roky. Na sociální síti má s ní vytvořené album, kde jsou fotky nějaké hry, a to album pojmenoval S Kikouškem a podtitulem bylo nejúžasnější osůbka na světě."

„Bylo to před šesti lety, pokud se nepletu. Proč se tím trápíš?"

„Bojím se."

„Čeho?" nechápe Tom.

„Cítím se jí být ohrožená. Kdyby chtěla a o něco se pokusila, nejsem si jistá, zda by mě za ni nevyměnil. Nedává druhé šance, ale jí druhou šanci dal. Ona ho podvedla a on s ní i přesto nějakou dobu byl. Sice to bylo trochu složitější, ale i tak."

„Jak složitější?" vyzvídá.

„Oni se spolu rozešli a ona měla něco s jiným klukem, bylo to v době, kdy spolu oficiálně nechodili. A pak se k sobě zase vrátili, zjistil to přibližně po dvou týdnech. Po dvou týdnech to vyplulo na povrch. Byli spolu ještě půl roku a pak konec."

„O co vlastně jde?" zeptá se mě zpříma.

„Vlastně jde o to, že ho šíleně moc miluju a bojím se, že mi zlomí srdce. Nechci ho ztratit za žádnou cenu. A neexistuje nic, co by mohl udělat, abych si mohla být zcela jistá. Vadí mi, když se koukne na jinou holku. Nevím, co bych na sobě musela mít, aby měl oči jenom pro mě. Vím, že nemám žádné pětky a nikdy ani mít nebudu, ale co s tím nadělám. Lepší už to nebude.“

„Proč myslíš, že by pro tebe dělal všechny ty věci? Myslíš, že by ti kupoval růže, kdyby mu na tobě nezáleželo? Myslíš, že by tě překvapil tím, že za tebou nečekaně přijede? Co?“

„Tome, nesnaž se, nemá to cenu. Kluci jsou schopní všeho. O tom jsem se nedávno měla možnost přesvědčit. Jeho nejlepší kamarád se vyspal s holkou, která se mu absolutně nelíbila. Takže, už není ani jisté, jestli se mu líbím, protože evidentně jsou někteří kluci lepší herečky než my.“

„To je nesmysl!“ vybafne na mě. Jediným gestem přivolá číšníka a objedná nám celou láhev červeného. „Tohle bude nejspíš na dýl,“ povzdychne si, když se číšník s naší objednávkou vzdálí.

„Nezlob se, ani nevím, proč mě štvou takové věci, vždyť je to přeci minulost. Nemělo by mě to štvát, stalo se to, když jsme se ještě neznali. On se s ní ani nezdraví.“

„Prostě máš strach, že ti to nevyjde s dalším klukem a pak budeš zklamaná a smutná. A s tímhle si zažila nejvíc. Ti předtím se s ním nedali srovnávat.“

Slovy se mnohdy ani nedá vyjádřit, co hluboko uvnitř cítíme, co nás bolí, co nás užírá, co nám v noci nedá spát. Naštěstí existují písničky, které to za nás poví. A za mě teď mluví písnička od Martiny Pártlové Bolím.

 

Tak se přemlouvám, abych ti věřila

všechny ty slova, co říkáš a věty, co plynou

tak se přemlouvám, abych ti věřila 

že nejsem jedna z mnoha, že jsem jedinou.

 

Tak se přemlouvám, abych ti věřila 

ty pohledy, co tolik znervózňují 

hlavou mi plují tam a zpět 

možná chci, abys mě svedl

jedinou, ne jinou, nevinnou.


Stačí jen otevřít svoje srdce.

Autor: Kateřina Holubová


přečteno: 2678x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 178x   komentářů: 2, nejnovější: 10. 09. 2020, 10:23:35
přečteno: 332x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26
přečteno: 933x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47
přečteno: 1595x   komentářů: 8, nejnovější: 30. 06. 2020, 19:40:23
přečteno: 1120x   komentářů: 2, nejnovější: 21. 06. 2020, 07:17:02
přečteno: 1291x   komentářů: 2, nejnovější: 14. 05. 2020, 13:15:09
přečteno: 1070x   komentářů: 4, nejnovější: 12. 05. 2020, 19:41:06
přečteno: 1793x   komentářů: 14, nejnovější: 12. 05. 2020, 16:12:24

Nejčtenější

přečteno: 12767x   
přečteno: 11238x   
přečteno: 10341x   
přečteno: 10252x   
přečteno: 9488x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
osmset osmnáct:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 21. 9. 2020