joudaweb - časopis Čekanka

Mladoboleslavský Templ

11. února 2019 10:15:00

Palác Templ, pohled z Ptácké ulice

Hrad je v troskách, ale pár metrů od něj stojí stavba, která přežila staletí v podobě velmi blízké původnímu stavu. Už jsem se o ní zmínila v článku Tovačovská Boleslav, prosím, připomeňte si. Pozdně gotický palác Templ stojí na parkánu městských hradeb. Byl vybudován na konci 15. století v ulici Myší díra, později se zde říkalo Na Baště a dnes je to ulice Krajířova. Nicméně označení Myší díra je stále používáno pro uličku spojující Staroměstské náměstí s Templem. Z hradeb je krásná vyhlídka na okolí Jizery, a tak neudiví, že kdosi navrhoval pro ulici název „Krásnovyhlídenská".

Tepml patří k nejstarším zachovalým stavbám ve městě. Má romantická duše si myslí, že zde původně stávala kaple sv. Vojtěcha, a kolem ní býval hřbitov. Základy domu pocházejí z doby předhusitské, kapli husité zničili. Když vejdete do budovy, překvapí vás gotická klenba, kterou byste asi v městském domě nečekali. Možná že právě tato část se dochovala z původní kaple a byla zabudována při stavbě domu. Při své nedávné návštěvě v Templu mi paní ředitelka říkala, že podle archeologických nálezů zde kaple sv. Vojtěcha nestála. Je ale jisté, že kaple tu někde v této lokalitě byla, v roce 1380 do ní uvedl král Václav IV. kněze Ondřeje z Jevíčka.

 

Jako své sídlo postavil dům boleslavský hejtman Jan Císař z Hliníka na konci 15. století. Stojí stranou od náměstí, musí se k němu projít uličkou zvanou po staletí Myší díra. Předpokládám, že náměstí bylo v době, kdy Jan stavěl své sídlo, již zastavěné, a protože chtěl mít svůj dům poblíž hradu, vybral si místo ve svahu nad Jizerou v linii městských hradeb. Po stráni vedly schody k Jizeře, po nichž se nosila do města voda. Později byl takto spojen palác s pivovarem, který stával pod ním.

 

Dnešní jméno Templ může naznačovat, že byl dům postavený pro templářský řád, jehož členy měl přivézt ze svých zahraničních cest Jan z Michalovic. Ale nebude tomu tak. Spíše je pojmenování spojené s křížem ve znaku Jana Císaře, který je vytesaný v portálu vstupní síně. Dům nese i jiná jména, je znám po svých významných majitelích jako Císařovský nebo Zilvarský. Obě tato pojmenování jsou starší než dnešní název paláce. Ale kdo ví…

 

Templ několikrát vyhořel a byl tudíž přestavován, současně se velmi často měnili jeho majitelé. V polovině 16. století již patří šlechtici Janu Zilvarovi z Pilníkova, jehož rod získal značný majetek během husitských válek. Mezi majitele patřil lékař Martin Kostelecký, krejčí Kostrba, který ho prodal Martě z Veselice, manželce Adama Krajíře. Od ní ho koupil boleslavský hejtman Václav Rodovský z Hustířan. Na začátku 17. století získal dům šlechtic Vilém starší Popel z Lobkovic, muž, který vyhazoval z okna při pražské defenestraci Jaroslava Bořitu z Martinic. Vilém ho věnoval své sestře Markétě, vdově po Jindřichovi z Valdštejna a na Dobrovici. Rozpory se synem Henykem, majitelem Dobrovice, vyvrcholily jejím odchodem do Templu, kde žila až do své smrti.

 

V roce 1628 byl dům prodán jako konfiskát hraběti Matyáši Arnoldynu z Klarštejna a na Brodcích, horlivému katolíkovi. Po Matyášovi vlastnili dům různí majitelé, již ne šlechtici, ale měšťané.

 

Velkou zásluhu na dnešním využití budovy má František Bareš, středoškolský profesor historie na boleslavském gymnáziu. Do Boleslavi přišel v roce 1876 a byl jedním z organizátorů výzvy občanům, aby vznikajícímu muzeu darovali nebo prodali své starožitnosti. V roce 1885 uvedl v činnost Krajinský muzejní spolek, patřící mezi první v Čechách. Muzejní sbírky byly nejdříve uloženy v obecním domě Na Valech, ale prostory již nedostačovaly, navíc nebyly exponáty chráněny před požárem. Krajinský spolek získal Templ hned v následujícím roce a o dva roky později byla nabízena návštěvníkům první stálá muzejní expozice. Pan Bareš byl jednatelem spolku a správcem městského archívu. Napsal několik publikací o historii Mladé Boleslavi. Z jeho tvorby uvedu Paměti města Mladé Boleslavě, Soupis památek historických a uměleckých v mladoboleslavském okresu a mnoho dalších knih. Některé z nich vydal vlastním nákladem.

 

Muzejní sbírky se rozrůstaly, a protože město vyslyšelo hlas Františka Bareše, koupilo rozpadající se Sbor českých bratří a opravilo jej, mohly se do něj přemístit sbírky. V roce 1972 se všechny unikátní předměty přesunuly do prostor boleslavského hradu.

 

Na konci 19. století byla v Templu Nešněrova knihtiskárna. Byla v ní vytisknuta například kniha Františka Bareše Poslední ratolesti rodu Krajířovského. Poté zde sídlila Církev československá husitská, ale pro špatný stav budovy ji musela v 60. letech opustit. Po zřícení části paláce v roce 1977 se budova dočkala přestavby a byla zachráněna pro další generace. Jsem moc ráda, že nikoho tenkrát nenapadlo polorozpadlou budovu srovnat se zemí, jak se ve městě dělalo v 60. a 70. letech minulého století. Jistě k tomu přispělo i dřívější využití této nádherné stavby a následné pokračování v muzejní tradici.

 

Dnes je Templ skvělé místo pro poznávání historie i umění. V celém objektu se setkáte s exponáty z boleslavského okolí, je to regionální několikaposchoďový výstavní komplex, přičemž je využívána nejmodernější technologie blízká dnešním studentům a mladým lidem. Také zde mívají školní exkurze, jak jsem osobně viděla. Děti byly nadšené a vyprávěly si o prohlídce, která jistě u nich vzbudí zájem o historii lépe než suchá data z učebnice. Pověšenou bundu přes roh náhrobku jsem ale přehlédnout nemohla, sundala a položila na školní tašky…

 

Moderně a poutavě jsou zde nabízeny nálezy z oblasti archeologie a historické unikáty mající spojení s Boleslaví. V suterénu je k vidění keltská svatyně, kosterní hrob, nechybí videoshow přibližující lov zvěře, zvukový průvodce, dotykové obrazovky s množstvím dalších informací a předmětů, které vystavit nelze nebo se do expozice nevešly, videoprojekce historických a archeologických zajímavostí. Obnovená expozice v moderním stylu byla slavnostně otevřena v roce 2000, při příležitosti čtyřstého výročí povýšení Boleslavi císařem Rudolfem II. na královské město. Mimochodem, doklad o povýšení města je zde vystaven na velmi zvláštním místě, v bývalém prevétu…

 

V přízemí jsou k vidění předměty, které mají úzkou souvislost s bratrskou Mladou Boleslaví. Jsou zde tisky, mince, keramické a kovové výrobky, listiny důležité pro město a také městské knihy. Uvidíte i část dřevěného vodovodního potrubí z 16. století a hodinový stroj, který býval až do roku 1779 na staroměstské radnici. Najdete zde bratrské náhrobky z Havelského hřbitova, ukryté před vandaly a nevlídným počasím, i cínové víko z rakve Marty z Veselice.

 

O cínovém víku jsem již psala v článku Konec vlády Krajířů a Sbor českých bratří. Náhrobník Jana Lékaře jsem vám ukázala v článku Osobnosti boleslavské bratrské kultury, popsala jsem i jeho život. Při nedávné návštěvě Templu jsem dostala od velmi milých průvodkyň letáček o tomto lékaři. Mimo jiných informací jsou zde uvedeny oba nápisy, které se na náhrobníku nacházejí a nejsou příliš čitelné, zvláště ten spodní. Možná někoho bude zajímat, jaká slova se tenkrát volila na náhrobníky, mě tedy velice, tak je napíši. Tentokrát jsem nemusela nic luštit jako u nápisu na budově bratrské školy, v letáčku jsou již překlady textů.

Po obvodu náhrobníku je český nápis. „PRZED SWATYM GIRZIM SLOWVTNY A WZACTNY MUZ MISTR - JAN LEKARZ ZIWOTNI ZC DOKONAL ZIW(OT) – (S)WVG W PANV A TVTO POCHOVAN GEST W NADEGI BLAHOSLAWEN…„ Jen dodám, že v některých slovech se tenkrát psalo V místo dnešního U. I u nápisu na bratrské škole tomu tak je.

 

Ve spodní části pod erbem je latinský nápis, který je dnes již nečitelný. František Bareš ho ještě viděl a tak máme k dispozici i český překlad.

Zde leží v malé schránce Jan Piscenus,

slovutný stařec, poctěný magisterskou hodností.

Po osm desetiletí se věnoval řecké učenosti

a byl velkým jak titulem, tak dovedností lékaře:

mohl být roven Hippokratovi, roven i Galénovi,

tak dovedl přistupovat poučenýma rukama k chorobám.

Nikoho však nelze vyléčit nějakou bylinou osudu,

aniž lékařství co zmůže proti Sudičkám:

tedy…leží.

 

Náhrobek Jana Janečka od Přívozu

V téže místnosti leží náhrobek Jana Janečka od Přívozu, bohatého měšťana, jemuž patřilo několik domů ve městě. Vlastnil dům stojící hned vedle bratrského sboru, měl domy i na Podolci a asi tři krámy. Na náhrobku je zpodobněn se svou sedmiletou vnučkou, která zemřela na mor o pět let později, v roce 1576. Předpokládám, že náhrobek nechala vyrobit jeho manželka, která přežila i své všechny děti. Majetek odkázala otci zemřelé Aničky a svému zeťovi Janu Vrbovi.

 

Napravo od hlavního portálu je postavena mohutná náhrobní deska s popisem, že náhrobek patří dětem Kryštofa Mimoňského, Pavlovi a Dorotě, je z období do roku 1607.

 

Parkán se promění na jaře v dětské hřiště. Děti si zde můžou hrát na archeology, pravěké lovce nebo stavitele. Mají k dispozici kamennou sekeru, pískoviště s kostrou člověka nebo se střepy nádob. Jsou zde i dřevěné skládačky významných městských budov, které mohou postavit. Provedení, využití prostoru a výběr přírodních materiálů získalo čestné uznání na Grand Prix 2001 Obce architektů.

 

Do patra se jde po šnekovitém schodišti. Zde se nacházejí výstavní síně, v nichž se střídají výstavy profesionálních i amatérských umělců ze všech možných skupin umění nebo tvořivosti. Jsou zde ale i hudební nebo literární vystoupení.

 

Když projdete ze Staroměstského náměstí uličkou Myší díra a přicházíte k paláci Templ, zaujme vás po levé straně malý trávníček s jakýmsi artefaktem. Podle popisu jde o zbytek původní klenby.

 

Palác Templ

Než vstoupíte, prohlédněte si budovu zvenku. Je to nádherná a hlavně zachovalá ukázka vladislavsko-jagelonské gotiky zabudovaná v linii hradeb. Od paláce dohlédnete až na Josefské náměstí a uvidíte na něm stojící starou vodárenskou věž. Úchvatný je pohled od Jizery, z Ptácké ulice uvidíte dům v celé jeho stavitelské kráse. Monumentální palác stojící neochvějně na samém srázu, ale pevně, majestátně. Hradby vedoucí od něj k hradu, sráz pod hradem a samotný hrad s předsunutou baštou, to stojí za vidění. Nyní je vše krásně opravené a já mám vždy pocit, že stojím nebo jedu pod nedobytným hradem a připadám si velmi malá až nepatrná…

 

Pak už můžete vstoupit do paláce. Nejprve vejdete do malé předsíně. Vlevo je zazděný původní vchod do paláce se svorníkem s reliéfním motivem. Vpravo jsou schody do patra. Naproti hlavním dveřím je unikátní gotický portál. Projdete do místnosti a rázem se dostanete do jiného světa, na mě vždy dýchne jakási zvláštní energie. Vpravo vcházíte do výstavních místností s exponáty převážně ze 16. století, tedy z doby největšího rozkvětu města. Vlevo se vydáte do suterénních prostor, kde vás zaujme, dle mého názoru, románské zdivo, klenuté prostory s vystavenými exponáty. Opět velmi působivé, rázem jste v době keltské…

 

Vstupní portál s erbem Jana Císaře z Hliníka

Vstupní portál je kamenný, v klenáku je vytesáno poprsí muže, který drží erb prvního nám známého majitele, Jana Císaře z Hliníka. Jeho erb se skládal z kříže, který byl umístěn v podkově. Všimněte si, že podkova je postavena spojeným dílem dolů, tak jak má správně stát, aby štěstí nevypadlo. Leckdy ji vidím otočenou rameny dolů. Po stranách portálu jsou malí lvíčkové.

 

Je těžké vypsat všechny zajímavé exponáty, které jsou zde k vidění nebo popsat stavbu. Je toho velmi mnoho a není možné si všechno najednou prohlédnout. Nyní, když mám víc času, častěji do krásného paláce zajdu. Začátkem prosince jsem v těchto prostorách s dětmi zdobila perníčky, můžete se na dětské výtvory podívat na mých stránky www.dortiky.happz.cz. Byl to nečekaně příjemně strávený adventní den.

 

V sobotu 2. února jsem se do Templu vrátila na akci vítání jara na svátek Hromnice. I když znám tuto tradici, zúčastnila jsem s paní průvodkyní a několika návštěvníky komentované prohlídky, která nás provedla různými historickými etapami týkající se tohoto svátku. Součástí bylo i větší množství tvořivých dílen, kde si mohly děti a nakonec i dospělí vyzkoušet, jak jsou šikovní a znalí ručních řemesel. Podobné akce nebo různé výstavy bývají v Templu neustále, můžete se vypravit do tohoto majestátního paláce a nechat se vtáhnout do časů dávno minulých.

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Boleslavští autoři - Mladá Boleslav od minulosti k dnešku

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

Karel Herčík – radniční měsíčník Boleslavan - Kapitoly z historie

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

Stránky paní Bedřišky Jonášové

Wikipedie

Fotografie – staré fotografie jsem dostala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji. Nové jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem a s Jiřinkou v mysli…

 

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 1531x   komentářů: 0

Komentáře


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
třista jedenáct:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 78x   komentářů: 7, nejnovější: 12. 09. 2019, 09:09:51
přečteno: 178x   komentářů: 2, nejnovější: 05. 09. 2019, 12:44:24
přečteno: 156x   komentářů: 3, nejnovější: 02. 09. 2019, 21:08:50
přečteno: 264x   komentářů: 3, nejnovější: 26. 08. 2019, 12:37:48
přečteno: 244x   komentářů: 6, nejnovější: 24. 08. 2019, 20:31:20
přečteno: 1569x   komentářů: 4, nejnovější: 27. 06. 2019, 09:52:08
přečteno: 808x   komentářů: 2, nejnovější: 28. 05. 2019, 22:28:55
přečteno: 821x   komentářů: 2, nejnovější: 15. 05. 2019, 22:31:36

Nejčtenější

přečteno: 11121x   
přečteno: 9544x   
přečteno: 8665x   
přečteno: 8625x   
přečteno: 7513x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
třista jedenáct:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 15. 9. 2019