joudaweb - časopis Čekanka

Mladoboleslavský hudební život

17. července 2019 00:00:00

Mladoboleslavské divadlo

Jak jsem v minulém díle slíbila, dnes se vypravíme za zpěváky. Před obrozeneckou dobou zněl zpěv většinou v kostelích a v hospodách u dobrého moku. V době spolkové a uvolnění byl slyšet na mnoha místech. Zpívaly se písně české i německé, povolené i zakázané. Větší měrou než dříve se hudba zařadila do běžného života lidí. Vydáme se za lidmi ze smíšeného sboru Boleslav a povíme si něco o osobnostech s tímto souborem spojených.

V 80. letech 18. století zanikla literátská bratrstva a s nimi i kostelní hudba hraná několika nástroji. Nyní hrály prim varhany doprovázející zpěváky.

 

První velký zpěvácký spolek založili v roce 1855 zaměstnanci textilní továrny sídlící nejprve v Kosmonosích, později v Josefově Dole. Byl sice německý, tak jako majitel z rodiny Leitenbergerovy a většina zaměstnanců, ale vznikl z iniciativy účetního a knihvedoucího továrny Františka Částky.

 

Spolek často koncertoval v Boleslavi a sklízel velké uznání. Přihlašovali se do něj mnozí boleslavští zpěváci a spolek se zvětšoval. Přespolní měli ale problém, museli docházet na zkoušky do Josefova Dolu. F. Částka proto žádal o povolení, aby mohl založit podobný spolek i v Boleslavi. Získal ho v roce 1857 pod názvem Jungbunzlauer Männergesang-Verein (asi Mladý mužský zpěvácký spolek). Prvním sbormistrem byl zvolen zakladatel F. Částka. Heslo spolku bylo „Pějme a mějme se vespolek rádi, jenom tak v životě zůstanem mládi.“ K heslu napsal hudbu Ondřej Zöllner a dílko zahajovalo každé vystoupení sboru.

Nejprve zpíval sbor pouze německé skladby. První vystoupení proběhlo v srpnu 1857 v předvečer císařových narozenin. Divákům se nelíbilo, že byla hrána pouze jedna česká skladba.

 

Josefodolští zpěváci se sloučili s mladoboleslavskými, pořádali společné zájezdy a výlety. Bývaly drobné souboje mezi českým a německým repertoárem. Zkoušky probíhaly v hostinci U Zlatého beránka, stojícího kousek od restaurace U Zlatého věnce. Později přesídlili zpěváci do Železné ulice k vinárníkovi J. Novotnému.

 

V roce 1863 byl spolek již český a zvolil si jméno Boleslav. V roce 1859 se totiž josefodolští odtrhli a spojili s kosmonoskými. V této nelehké době, kdy ubylo plno skvělých zpěváků, byl sbormistrem Kašpar Knittl (1825 – 1882), učitel, varhaník a hudební skladatel. Skládal chrámovou hudbu a české písně, nejznámější a nejoblíbenější z nich byla Žežulička kuká. Jeho syn Karel Knittl byl ředitelem pražské konzervatoře, sbormistrem Hlaholu a hudebním skladatelem.

 

Spolek Boleslav vedl v prvních dobách samostatnosti varhaník Josef Bergmann, který založil v Boleslavi „Ústav k vyučování na pianě“. Nově utvořený zpěvácký spolek přejal heslo od pražského sboru Hlahol „Zpěvem k srdci, srdcem k vlasti“. Kronikářem spolku byl krejčí Josef Luňák, který se aktivně zapojoval do vlasteneckého hnutí.

 

Jizerské údolí u Vince

Hvězdou souboru byl Václav Cicvárek (1838 – 1902), majitel mlýna v Neuberku a ve Vinci. Byl nejen operním pěvcem, ale i významnou postavou kulturního života na Mladoboleslavsku. Jezdili k němu hudební skladatelé, zpěváci i další vlastenci. Cicvárek byl vynikajícím pěvcem, obecenstvo mu vždy nadšeně aplaudovalo, několikrát si vynutilo opakování písně. Vystupoval i v Praze v Prozatímním divadle. Byl zvolen nejen starostou, ale i čestným členem spolku.

Čestné členství získal i B. Smetana, A. Dvořák, brněnský skladatel a hudebník Pavel Křížkovský, studentský revolucionář, skladatel a pěvec A. Tovačovský.

 

Rozporuplnou postavou byl Vincenc (Čeněk) Vecko (1834 – 1874). Absolvent pražské konzervatoře, učitel zpěvu, výborný tenorista, ale slabý herec, nebyl schopný zahrát svou roli. Z Boleslavi odešel do Prozatímního divadla, ale jeho nepřiměřené finanční požadavky stály za jeho odchodem do německého divadla. Umřel velmi mladý, B. Smetana se domníval, že se mu stalo osudné nadměrné namáhání hlasu.

Velkou postavou nejen pěveckého spolku, ale i divadelního byl Jan Knížek, finanční koncipista, tajemník sboru Boleslav, redaktor časopisu Boleslavan, ředitel ochotnického spolku Kolár. Za své zásluhy pro českou kulturu ho nadřízení chtěli deportovat do německého Chebu. Raději odešel ze státních služeb a přijal místo u knížete Rudolfa Taxise. Byl zvolen čestným členem spolku a po jeho smrti mu oba spolky, pěvecký a divadelní, jimž věnoval značnou část svého života, postavily pomník na hřbitově.

 

Kníže Rudolf Thurn-Taxis (1833 – 1904) sídlil na panství Niměřice a Dobrovice. Byl velkým mecenášem umění na Boleslavsku, hostitelem mnohých českých kulturních velikánů. Jedním z nich byl B. Smetana, druhým tenorista a hudební pedagog Jan Lukes, u něhož se kníže i jeho manželka učili zpívat. Rudolf zpíval velmi dobře, zdejší pěvci ho obdivovali nejen pro jeho přístup k nim, ale i za jeho zpěv. Zvolili ho prvním čestným členem spolku.

 

Staroměstské náměstí, zde se konalo odhalení praporu

Vzhledem k tomu že každý spolek měl svůj prapor, měl ho i náš pěvecký, a ne jen tak ledajaký. Spolku ho věnovala Eliška Vaňková, tchyně K. Mattuše, manželka mlynáře a předsedy Měšťanské besedy Martina. Slavnostní odhalení praporu začalo 5. června 1865 už v pět hodin ráno. Velké množství lidí pochodovalo za doprovodu hudby přes celé město. V děkanském kostele se dopoledne konala mše. Samotný obřad proběhl na Staroměstském náměstí u sochy Panny Marie za doprovodu obou místních sborů. Nejdůležitější částí slavnosti bylo rozvinutí praporu a zatloukání hřebů do jeho žerdě. Sedmého hřebu se ujal B. Smetana, který se jako čestný host akce zúčastnil a vyjádřil tak svůj obdiv k boleslavským zpěvákům. Odpoledne se konalo slavnostní vystoupení obou spojených sborů čítajících 250 zpěváků v zahradním hostinci Flaklovka. Slavnostní den zakončila zábava v restauraci U Zlatého věnce.

 

Stále více se koncerty zkvalitňovaly, přibývaly české skladby i od světových autorů. A nebyly to jen písně a sbory, ale už i kantáty, opery a operety. Sbor zpíval na všech významných setkáních. Mimořádný úspěch zaznamenala píseň ze hry Fidlovačka, aneb Žádný hněv a žádná rvačka. Koncertovalo se k různým výročím a na rozloučení s umělci. Rekviem se hrálo např. za J. Jungmanna, K. H. Borovského a V. Hanku. Bylo vzpomenuto 50. výročí narození K. H. Máchy, který v kraji často pobýval. Do města zavítala kapela kolínského Sokola, který vedl F. Kmoch i společnost Jana Pištěka, otce známého herce Theodora.

 

Boleslav byl mužský sbor, ale ženy u nás také zpívaly. Byly od roku 1874 sdruženy ve spolku Mlada, koncertovaly většinou v budově nové radnice. Ke spojení obou sborů došlo v roce 1878. Uskutečnil ji sbormistr František Hruška (1847 – 1899) za jehož vedení se zpívala již velmi složitá díla. Byl výborným muzikantem, hrál na varhany v chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně, v Prozatímním divadle na housle pod taktovkou B. Smetany, jeho kolegou byl A. Dvořák hrající na violu. Hruška se specializoval na chrámovou hudbu, v jeho nastudování byly všechny kusy kladně hodnoceny, na jeho koncerty přijížděli významní naši i světoví hudebníci. Poprvé se objevují smyčcová kvarteta. V jednom z nich hrál František Hruška, Josef Hruška, Josef Krauskopf a Luděk Vomáčka, otec skladatele Boleslava Vomáčky. Po zavedení zlevněných divadelních vlaků do Národního divadla spolek organizoval tuto službu pro boleslavské milovníky umění. S dalšími spolky, jako byl Kolár, Sokol i Měšťanská beseda vyrážejí zpěváci na společné výlety.

 

František Hruška preferoval skladby A. Dvořáka a hlavně B. Smetany. S oběma umělci se znal osobně a oba rádi do Boleslavi jezdili. Velký úspěch sklidilo nastudování Dvořákovy skladby Stabat Mater, kterého se autor osobně zúčastnil a nešetřil chválou. Na Dvořákovu počest byl uspořádán koncert složený pouze z jeho skladeb, z nichž některé dirigoval, některé doprovázel na klavír. Na památku dostal Dvořák diplom, vavřínový věnec a stříbrný pohár s vyrytým věnováním. Na rozloučenou se sborem a načas i s vlastí tu Dvořák koncertoval v roce 1892 před svým odjezdem do Ameriky. Večer se společně sešli U Věnce, povídali si a Dvořák byl obdarován palmovou ratolestí se stuhami. Další významný koncert se konal na oslavu jeho 60. narozenin. Na jeho pohřeb o dva roky později byla z Boleslavi vyslána delegace.

 

Novoměstské náměstí, zde bydlela Katynka Kolářová

Boleslav bylo zaslíbené město pro Bedřicha Smetanu. Dá se snad říct, že to bylo „jeho město“. Často sem jezdíval za svou a později se svou milou Katynkou, chodívali na procházky do okolí, často tu koncertoval. V roce 1862 zde zorganizoval koncert na podporu Národního divadla, sám přispěl hrou na piano. Jezdíval za svým bratrem Karlem do chloumské hájovny, za dcerou Žofií do jabkenické myslivny, za sestrou Františkou bydlící u svého švagra i za vlastenci, kterým často hrál. Na Havelském hřbitově má pohřbenou maminku, která zde nečekaně umřela, když byla na návštěvě u dcery. Jezdíval na její hrob, poslední léta trávil u své dcery v Jabkenicích. Rád chodíval na procházky po Boleslavsku a příroda tohoto místa ho inspirovala při psaní skladeb.

 

František Hruška dostal od něj povolení k nastudování Prodané nevěsty, jezdíval za Mistrem do myslivny pro rady a na návštěvu. Opera sklidila velký úspěch, líbila se i Smetanovi, který musel za bouřlivého potlesku na jeviště a byl obdarován vavřínovým věncem. Zpěvácký spolek zajížděl za umělcem do Jabkenic a snažil se udržovat s již nemocným skladatelem kontakt. Jeho 60. narozeniny oslavil spolek společně se Smetanou v boleslavském divadle, přičemž zahrál pouze jeho skladby, vystoupilo i nové komorní sdružení Boleslava, smyčcový kvartet a vojenská hudba. O pár dní později vystrojil spolek Smetanovi pohřeb a měsíc poté zahrál za velkého zájmu lidí a spolků Rekviem…

 

Úmrtí F. Hrušky bylo nečekané a velmi smutné. Posledního rozloučení se zúčastnily davy lidí. Průvod vycházel z Vrabčiny od bývalé hasičské zbrojnice přes Školní náměstí, Železnou ulici a dál přes Novoměstské náměstí. Spolek Boleslav mu postavil nad hrobem pomník.

 

Nástupcem Hrušky se stal Josef Cyril Sychra (1859 – 1935), basista a varhaník, sbormistr, učitel zpěvu na gymnáziu a reálce, majitel vlastní soukromé hudební školy. Se sborem sklidil mnoho úspěchů, vyhrával různé soutěže. Aby měl možnost doplňovat sbor kvalitními zpěváky, uspořádal pro nové posily výukové kurzy. Když byla v roce 1899 založena Pěvecká pojizerská župa Hruškova, Boleslav jezdil na župní zájezdy. Oslavy 50. výročí založení spolku Boleslav v roce 1907 byly velkolepé. Přijela i Česká filharmonie a předvedla symfonickou báseň Z českých luhů a hájů. Za obrovského zájmu diváků přidala i další skladby v kostele a na zahradě Flaklovky. Divadlo bylo v té době z bezpečnostních důvodů zavřeno.

 

Sychrův otec Václav byl vynikajícím zpěvákem, houslistou a varhaníkem. Josef předal geny dál, i jeho synové byli muzikanty. Oba se zapojili do boleslavského sboru. Sychra nejen sbor mimořádně dobře vedl, ale i zkomponoval mnoho skladeb. Jeho význam byl pro sbor Boleslav mimořádný, když odešel, začal spolek pomalu upadat, své učinila i válka. Na počest tohoto výjimečného člověka byla v Boleslavi pojmenována ulice.

 

Výčet zajímavých koncertů, které proběhly ve městě, by mohl být nekonečný. Tak jen namátkou vyberu pár nejzajímavějších, alespoň pro mě. V roce 1922 zde koncertovaly sestry Paganini, pravnučky slavného skladatele. O rok později tu byla Ema Destinová a zpěvák Otakar Mařák. Následující rok proběhl v rámci oslav 100. výročí narození B. Smetany, konalo se mnoho koncertů, přijelo i České kvarteto a hrálo jeho skladby. Oslavy tohoto výročí byly zakončeny odhalením Smetanova pomníku v Jabkenicích. Opakovaně zavítal do Boleslavi Jan Kubelík, solisté Národního divadla Jarmila Novotná a Vilém Zítek, světová pěvkyně Ada Sari, působící v opeře La Scala v Miláně…

 

V letech 1931 – 1968 hrála v Boleslavi Mladoboleslavská filharmonie. Na jejím založení měl velký vliv Mistr houslař J. B. Herclík (vzpomeňte na první procházku po Školním náměstí). Založit symfonický orchestr nebylo lehké, chyběli nejen hráči a dirigent, ale i nástroje. Kdosi sehnal obě hlavní složky ve zrušené vojenské kapele. První vystoupení hráli starší vojenští hudebníci na nástroje již vyřazené, nicméně dirigent Oskar Batěk, ředitel hudební školy v Nymburce, dokázal vše sladit a koncert měl mimořádný úspěch.

Filharmonie hrála několikrát do roka i v dobách předválečných, válečných a chvíli po válce. Pak došlo ke sloučení, na příkaz soudruhů, se závodním klubem ROH AZNP. Pomalu se aktivita sdružení utlumovala, až těsně před vpádem okupantů skončila.

Vystoupení filharmonie byla vždy vyprodaná a vítaná. Hudebníci hráli většinou skladby B. Smetany, A. Dvořáka, J. Suka, K. Rudolfa. Nejoblíbenější byla Má vlast a Slovanské tance. Složení předváděných děl se často přizpůsobovalo významným dnům zpěváků nebo skladatelů. Nejoblíbenější byly přece jen díla B. Smetany, už jenom pro jeho spojení s Boleslaví a s jeho vztahem k ní.

 

Provedla jsem vás hudební Boleslaví, i když vím, že ani zdaleka jsem nenapsala vše. Další hudebníci či hudební tělesa jistě prominou. Ale i z mého skromného výčtu je zřejmé, že Boleslaví zněly zajímavé skladby...

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Boleslavští autoři - Mladá Boleslav od minulosti k dnešku

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

Karel Herčík – radniční měsíčník Boleslavan - Kapitoly z historie

Karel Herčík - Čtení o Mladé Boleslavi

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

Václav František Rudolf - Staré obrázky boleslavské

Boleslavský deník

Středočeská vědecká knihovna v Kladně

Wikipedie

 

 

Fotografie – staré fotografie jsem dostala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji. Nové jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem s Jiřinkou v mysli…

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 337x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 77x   komentářů: 7, nejnovější: 12. 09. 2019, 09:09:51
přečteno: 176x   komentářů: 2, nejnovější: 05. 09. 2019, 12:44:24
přečteno: 154x   komentářů: 3, nejnovější: 02. 09. 2019, 21:08:50
přečteno: 263x   komentářů: 3, nejnovější: 26. 08. 2019, 12:37:48
přečteno: 241x   komentářů: 6, nejnovější: 24. 08. 2019, 20:31:20
přečteno: 1569x   komentářů: 4, nejnovější: 27. 06. 2019, 09:52:08
přečteno: 805x   komentářů: 2, nejnovější: 28. 05. 2019, 22:28:55
přečteno: 820x   komentářů: 2, nejnovější: 15. 05. 2019, 22:31:36

Nejčtenější

přečteno: 11121x   
přečteno: 9544x   
přečteno: 8665x   
přečteno: 8625x   
přečteno: 7513x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
šestset devadesát jedna:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 15. 9. 2019