joudaweb - časopis Čekanka

Mladoboleslavská zeměbranecká kasárna na Celně

6. prosince 2019 10:11:00

Masarykova kasárna na počátku minulého století

Milí čtenáři, ještě jednou zavítáme do Jičínské ulice, která navazuje na náměstí Republiky. V minulém díle jsme prošli pravou část směrem ven z města, v dnešním se podíváme na levou. Ulici lemovala v minulých stoletích alej. Nejprve byla topolová, ale po stížnostech, se že v těchto stromech drží hmyz a jsou tudíž nečisté, nahradila ji alej kaštanová. Vzhledem k tomu, že značnou část ulice zabírala zeměbranecká kasárna, bude to dnes díl spíše pro muže...

Jak již víme z předchozích dílů, město bylo posádkové. V roce 1783 byla dokončena přestavba polorozbořeného hradu. Při ní byla zazděna původní okna, nahradila je malá, srovnaná v řadě jako vojáci. Bylo přistavěno jedno patro a rozšířeno severovýchodní křídlo. Ale ani tyto stavební úpravy, které měly navýšit ubytovací kapacity, neumožnily pojmout všechny vojáky.

 

 

 

V kasárnách na hradě se nacházel 36. pěší pluk. Mnozí vojáci bydleli v soukromých domech nebo i městských, část vojska byla ubytována v restauraci Německý dům na Slovance. Postupně přibyly další vojenské objekty. Nejen nemocnice, o níž jsem psala, ale i důstojnická škola (v roce 1898 nákladem 54 314 korun), střelnice na Štěpánce a dělostřelecká pod Chlumem. Nechyběla ani cvičiště, největší se nalézalo před budoucími kasárnami a zaujímalo plochu, na nichž dnes stojí soudní budova a část náměstí Republiky.

Nejdůležitější vojenskou stavbou byla bezesporu zeměbranecká kasárna postavená v letech 1882 - 1897. Plocha před nimi sloužila vojákům již dříve jako cvičiště a jízdárna. Teprve později byla postavena kasárna, soudní budova a pivovar. Z výčtu je patrné, že i dnes se nacházíme na Celně. Prostor za kasárnami měl své pojmenování. Říkalo se zde "U sv. Veroniky" podle velkého dřevěného kříže s obrazem sv. Veroniky, která držela roušku s otiskem Kristova obličeje.

 

 

Kasárna se po 1. sv válce nazývala Masarykova, po 2. světové válce Kasárna 9. května.

 

Bývalá kasárna po přestavbě

Kasárna měla tři křídla a svou rozlohou zabrala velikou oblast začínající naproti dnešnímu soudu a končící až v úrovni pivovaru. V reálu to vypadalo, že nejméně polovinu levé části Jičínské ulice zabrala kasárna. Pod nimi je dnes blok obytných domů a  kousek dál už jen panelová zástavba, na kterou dnes navazují obchodní centra různých firem.

 

Kasárna se stala dominantou města. Měla romantický historický ráz s věžičkami a cimbuřím. Byla stavěna podle plánů boleslavských stavitelů J. Mráze (krnská škola), K. Dlouhého a K. Kulhavého (oba sokolovna). Se stavbou se započalo v roce 1882 a práce byly rozděleny na několik částí. Počáteční stála město 107 142 zl, přičemž byl rozpočet překročen o 21 000 zl., což se radním nelíbilo. Východní část byla budována v letech 1896 - 1897 nákladem 320 974 korun. Střední trakt přibyl v letech 1889 - 1890 za 104 662 korun. V konečné fázi se stavěla kantýna, až v roce 1899 nákladem 50 800 korun. Vojenský erár platil městu nájemné nejen z budov, ale i z jídelny.

Za rozsáhlou hlavní budovou byly postaveny menší hrázděné domy, v nichž byli ubytováni záložníci. Mezi vojáky byli i příslušníci jiných národností, Maďaři, Rusíni či Slováci. Mnozí pocházeli z nuzných podmínek, neuměli číst a psát, proto byly pro ně pořádány kurzy čtení a psaní. Část plochy za budovou zabíralo menší cvičiště a zejména budova, v níž probíhaly pro vojáky, ale i školy, kulturní či vzdělávací akce.

36. pěší pluk nesl svůj název od roku 1769. Sloužil nejméně 9 císařům a zúčastnil se asi 250 bojových akcí. Působil ve všech válkách, které mocnářství vedlo. V 17. století bojoval s Turky, dobýval Bělehrad. O něco později byl nasazen v Lombardii, v Německu, kolem roku 1745 válčil s Prusy a Francouzi. Ve válce o bavorské dědictví ležel spolu s generálem Laudonem u Mnichova Hradiště. Na konci 18. století se předvedl v Itálii, byla mu za statečnost udělena pochvala. Během napoleonských válek vystřídal několik bojišť.

Část ulice s kasárnami a novými domy

Pluk bojoval i na našem území. V letech 1741 - 1745 ve válce o rakouské dědictví v Praze a u Žďáru, za sedmileté války 1756 - 1757 se nacházel u Lovosic a v Praze, za války o bavorské dědictví 1779 u Mostu. V 19. století bojoval v bitvách u Znojma a u Chlumce a v revolučním roce 1848 na pražských barikádách.

Nejprve sídlil pluk na Litoměřicku, v Mostě, v Terezíně i v Praze. Od roku 1817 byl umístěn v Boleslavi a doplňován vojáky pouze z Boleslavského kraje. Nejprve měli vojáci modré výložky, později bledě červené. Uniformu doplňovaly kožené kaskety (černé klobouky) a  krátké šavle. Později byly kaskety vyměněny za přilby a vojínům odebrány šavle.

Heslo pluku znělo “Vždy vpřed” (“Immer vorwärts’). A také se vojáci tímto heslem řídili. Vojenský řád Marie Terezie získalo 8 mužů z našeho pluku, zatímco z pěšího vídeňského se této poctě dostalo jen 3 důstojníkům.

V roce 1878 narukoval k 36. pěšímu pluku do Prahy korunní princ Rudolf, syn císaře Františka I. a císařovny Alžběty Bavorské. Později se stal velitelem pluku. Vykonával u něj vojenskou povinnost, ale nebydlel v Boleslavi, nýbrž v Praze na Hradčanech. Umístění prince právě v tomto pluku bylo i jakousi poctou vojákům. Rudolf se plně věnoval předávání teoretických a praktických vojenských znalostí, pluku velel příkladně.

Do Boleslavi, v níž byl umístěn rezervní pluk, přijel v listopadu 1878 a byl přítomen vojenské přehlídce. Město se na jeho návštěvu připravilo. Postavilo slavobránu u hradu, u ní byl očekáván radními, úředníky i školáky. Rudolf se ubytoval v hotelu U Zlatého věnce na Staroměstském náměstí. Zúčastnil se představení v divadle, po němž ho do hotelu vyprovázela místní mládež a zástupci spolků. Večer se v hotelu konala slavnostní večeře pro 40 pozvaných hostů.

 

Druhá jeho návštěva Boleslavi proběhla v květnu 1880, přičemž navštívil současně i Mnichovo Hradiště a Doksy. O rok později se Rudolf oženil s belgickou princeznou Stephanií (Štěpánkou). Jak víme, manželství nebylo šťastné, ale po nevěstě byl pojmenován nově založený boleslavský městský park. Do Boleslavi přijela Štěpánka v roce 1892, kdy se osobně zúčastnila svěcení plukovního praporu.

Bývalá kasárna po přestavbě

24. června 1883 pěší pluk pod velením polního zbrojmistra hraběte Degenfelda oslavil 200. výročí založení. Slavnost proběhla na výroční den bitvy u Custozy. Mezi mnoha vojenskými i civilními hodnostáři nechyběl ani dřívější velitel pluku korunní princ Rudolf. Po pronesení slavnostních proslovů se všichni odebrali ke slavnostní tabuli do důstojnické menáže.

 

V 30. letech 20. století se Boleslaví přehnala epidemie asijské cholery. Vzhledem k tomu, že onemocnělo velmi mnoho vojáků, byla posádka převelena do Bělé pod Bezdězem.

 

Do roku 1918 byla v kasárnách umístěna rakouská armáda, potom československá. Během 2. sv. války zde Němci zřídili věznici, která proslula krutými výslechy. Naši vojáci se vrátili v roce 1945, ale byli vyhnáni v roce 1968 sovětskými okupanty. Nejprve dorazily polské jednotky, po nich sovětské tanky. Českoslovenští vojáci odmítli Rusy do kasáren pustit, hrozil ozbrojený konflikt. Nakonec museli ustoupit, byli převeleni na Slovensko a Rusové se zabydleli nejen v těchto kasárnách, ale zabrali postupně i další městské objekty - kasárna Jana Žižky z Trocnova, rolnickou školu, vojenské skladiště v Laurinově ulici, Klementovu vilu v Husově ulici, restaurace a mnoho bytů. Bylo pro ně a jejich rodiny postaveno menší sídliště i se školou. V kasárnách byl vybudován skvěle zařízený obchod s potravinami i průmyslovým zbožím, kam mohli chodit nakupovat i Češi. Nabídka zboží byla nesrovnatelně lepší než v běžných městských obchodech. Běžně byly vidět v ulicích projíždějící kolony vojenských vozidel i  pochody vojáků přemísťujících se kamsi. Nebylo příjemné potkávat v ulicích ozbrojené vojáky. A to už vůbec nehovořím o zkáze, která s nimi přišla, ať už materiální nebo duchovní. Z Mladé Boleslavi se stalo sovětské posádkové město, přičemž vojsko mělo absolutní přednost v uspokojování svých nároků před obyvateli města.

 

Po odsunu v dubnu 1991 se začaly opravovat vybydlené objekty, vracet je k ušlechtilejšímu využití. Ale i zde bylo plno problémů, vojenská byrokracie řešila problémy pomalu. Až v roce 2000 se mohlo přistoupit k rekonstrukci kasáren. Nejstarší část byla zbourána, strženy byly i objekty na kasárenském dvoře. Na uvolněném značně rozsáhlém místě byla v roce 2003 postavena nová hasičská zbrojnice a podél silnice řada obytných domů s obchody v přízemí.

 

O tom, co probíhalo v kasárnách i mimo nich během velkých světových válek, přichystám samostatné díly jako vzpomínku na všechny, kteří v nich padli.

 

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

Karel Herčík – radniční měsíčník Boleslavan - Kapitoly z historie

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

František Bareš - Paměti města Mladé Boleslavě

Jaroslav Kocourek a kolektiv - Boleslav Mladá a krásná

Vojenský historický ústav Praha

Wikipedie

 

Fotografie – staré fotografie jsem dostala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji. Nové jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem s Jiřinkou v mysli…

 

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 1321x   komentářů: 0

Komentáře


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
šestset dvacet jedna:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 57x   komentářů: 1, nejnovější: 09. 08. 2020, 23:04:26
přečteno: 581x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47
přečteno: 1151x   komentářů: 8, nejnovější: 30. 06. 2020, 19:40:23
přečteno: 811x   komentářů: 2, nejnovější: 21. 06. 2020, 07:17:02
přečteno: 1012x   komentářů: 2, nejnovější: 14. 05. 2020, 13:15:09
přečteno: 815x   komentářů: 4, nejnovější: 12. 05. 2020, 19:41:06
přečteno: 1477x   komentářů: 14, nejnovější: 12. 05. 2020, 16:12:24
přečteno: 2095x   komentářů: 1, nejnovější: 05. 05. 2020, 18:02:22

Nejčtenější

přečteno: 12584x   
přečteno: 11066x   
přečteno: 10150x   
přečteno: 10091x   
přečteno: 9308x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
šestset dvacet jedna:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 12. 8. 2020