joudaweb - časopis Čekanka

Mladoboleslavská Ptácká ulice s lihovarem a pivovarem

26. února 2020 09:36:00

Svah nad Ptáckou ulicí s vinicemi a starou vodárenskou věží

Vítám vás na další pouti Ptáckou ulicí. Minule jsme prošli území s mlýny až k mostu přes náhon a Jizeru směřující do Čejetic. Dnes se na toto místo opět vrátíme. Povíme si o průmyslových podnicích, které zde dříve byly.

Ptácká ulice je území, které prošlo velikou přeměnou a až na výjimky zde nezůstal kámen na kameni. Určitě se to týká oblasti, o které jsem psala minule, a kam se podíváme dnes. Zmizely továrny pod hradem, mlýny, vodárna, a i když na ploše, která patří dnes automobilce vyrostly nové budovy, není to ono. Pamatuji vysoký komín patřící k lihovaru, domky stojící naproti němu a lemující ulici s pivovarem. Také vodárnu, most přes náhon a starší přes Jizeru. Když projíždíte ulici autem, ani si neuvědomíte, jak ohyzdné ty nové stavby jsou. Ale když se vypravíte pěšky od hradu, projdete pod Templem a zamíříte k mostu, u bývalého mlýnu se zastavíte a rozhlédnete, pak uvidíte ten kontrast. Krásné panorama Starého Města s hradem a naproti němu kostky tvářící se jako moderně použitá průmyslová architektura. Přibyla parkoviště před halami a vše korunovala šedivá stavba parkovacího domu.

 

Ulice prošla rekultivací, byl zrekonstruován Podstupenský pramen. Všechna zástavba po obou částech ulice až k mostu zmizela. Svahy nad komunikací byly zpevněny, vytvořeny terasy a opěrné zdi. Vznikl prostor, který byl osázen sazenicemi vinné révy, růžemi v zajímavých aranžmá a dalšími trvalkami. Vinná réva se zde pěstuje bez použití chemických přípravků, rostliny jsou vysázeny k dřevěným kůlům. Ono tedy stačí to, co pohltí ze silnice, která patří k té nejvíce frekventované ve městě. Možná jí patří i palma vítězství, projet touto oblastí není jednoduché. Ale hrozny město sklízí, vyrábí i nápoj, který bývá k dispozici při městských slavnostech.

 

Pokles ceny peněz zaviněný státním úpadkem v roce 1811 nejvíce dopadl na chudé vrstvy, ale nastartoval novou tovární výrobu. Ve velkém se začal prosazovat textilní průmysl, zejména výroba kartounů, mušelínů a perkalinů.

Od druhé poloviny 18. století se město rozvíjelo zejména v průmyslové sféře. Vznikaly manufaktury, proti kterým bojovaly cechy. Ale neměly šanci se prosadit a zachovat si své postavení. Rozvoj tovární výroby, využívající nové technologické postupy a řadu vynálezů, navždy změnil pohled na práci řemeslníků. Po zániku cechů se rozvíjely svobodné živnosti, přibyla i nová řemesla - tiskaři, sklenáři, fotografové...

 

Zejména v 19. století nastal průmyslový boom. V případě Boleslavi právě v této části města, kde se nyní nacházíme. Malé dílny, pyšnící se názvem závod nebo továrna, se v některých případech rozrostly co do významu i velikosti. Rozvoj rodinných firem, které postupně svou živnost přeorganizovaly na “fabriční podnikání" byl kolem této ulice enormní. Do jednoho takového velmi úspěšného podniku se dnes společně podíváme.

 

Naši procházku po průmyslové části ulice začneme pod hradem. Zamíříme na protější stranu a povíme si o významném lihovaru, který byl znám po celé monarchii. Pyšnil se totiž nejvyšším komínem v soustátí a byl výjimečný i tím, že neměl korunu. Stál na podstavci vysokém 10 metrů, širokém 8,8 metrů, přičemž tloušťka zdí v dolní části byla necelé 3 metry.

 

Majitelem lihovaru byla českolipská firma Ledererů, která se specializovala na podnikání v lihovarnictví. V roce 1867 se chemik Ignác Lederer přesunul do Mladé Boleslavi. Začínal v malé místnosti měšťanského domu. Postupně přistavěl další provozní budovy až zastavěl plochu 3100 metrů čtverečních. Areál, který mu patřil, byl o dalších 3000 metrů větší.

 

Vedlo se mu velmi dobře. Rozvoj továrny byl spjat s jeho podnikatelským uměním a myšlením. Byl řádně vzdělán a dokázal vědomosti použít. Melasa, která vzniká při výrobě cukru, byla považována za odpad. Zemědělci o ni zájem neměli, protože krávy ji nežraly. On ale věděl, že tato surovina, považována za bezcennou, obsahuje až 50 % cukru a tudíž se výborně hodí na výrobu lihu. Melasu získával zadarmo a z toho, co mu zbylo po vyluhování, vyráběl pálením potaš a tu prodával sklářům. Realizoval sen mnoha podnikatelů, žádné vstupní výdaje, žádný odpad, jen zisky. Také postupně rozšiřoval své impérium. Po Boleslavi koupil zlíchovský a kolínský lihovar, své aktivity přesunul i do Vídně či do Trenčína, kde ho zajímala borovička. Pokračování rodinné lihovarnické tradici viděl ve svých synech, které všechny poslal na nejlepší studia do různých evropských měst.

 

Vraťme se zpátky do Boleslavi. Ignác Lederer stavěl budovy, které potřeboval a rozšiřoval tak svůj areál. Přibyly sklady, kotelna a rafinérie cukru. Svou živnost rozšířil kolem roku 1880 o továrnu na umělá hnojiva, draslo a lučebniny. V této době se snažili radní výrobu zakázat, protože velmi obtěžovala obyvatele města zápachem. Hustý smrad, mastný prach a kouř se táhl celým údolím. Soud s podnikatelem vyhráli, ale ten se odvolal k soudnímu dvoru do Vídně a tam vyhrál on s podmínkou, že postaví komín vysoký 100 metrů, čímž bude problém s čistotou vzduchu vyřešen. Podmínku jeho stavař nesplnil, komín se nakláněl a tak dosáhl výše pouze 80 metrů. Od samého začátku stavby se dřík komínu vychyloval, rozdíl byl skoro 1 metr, a nakonec stál stavitele život, jelikož psychicky nezvládl své pochybení. Nepomohlo, že komín byl postaven kvalitně, zdivo se ani po 100 letech nedrolilo. Vazba zdiva byla prolita betonem, vnitřní stupadla byla zazděna do spirály, což umožnilo lepší čištění komínu. Demolice v roce 2011 byla prováděna pomocí pneumatického kladiva a demoličního bagru, ručně se podařilo zničit jen malý úsek.

 

V roce 1895 se rodinný podnik přeměnil na Akciovou společnost Mladoboleslavského lihovaru a lučební továrny. Mimo lihu se zde vyráběly i likéry, potaš, síran a chlorid draselný. O čtyři roky později byl celý komplex elektrifikován.

Po vzniku republiky v roce 1918 patřil lihovar k největším podnikům ve městě, zaměstnání v něm našlo asi 500 lidí. Denní výroba činila 290 hl lihu, plynová kotelna produkovala až 14 tun páry za hodinu. Nádrže melasy pojmuly až 1200 hl. V kvasírně byly obrovské nádrže na surovinu v různé fázi výroby, odstředivky, pračky a destilační přístroje. Z modernějšího zařízení se v továrně vyskytoval rafinační přístroj Melichar, destilační kolony /obojí v mědi/, odparka výpalků, kompresorová stanice a diesel agregát. Nechyběla parní elektrárna, z níž se postupně stala čerpací stanice chladící vody, kotelna na mazut a na plyn. Elektrárna byla dokonce ozdobena štukovými ornamenty.

 

Budovy patřící Škoda - Auto na místě bývalého lihovaru

Řadu lihovarnických budov uzavíral patrový dům postavený přímo nad mlýnským pramenem Jizery. Byl postaven v letech 1896 - 1897 a sloužil úředníkům lihovaru.

V roce 2011 zakoupila objekt lihovaru i se vším technickým vybavením Škoda Auto a všechny budovy zbourala. Dnes jsou zde postaveny tovární objekty, v nichž zaměstnanci vymýšlejí nové modely či vylepšení, prostě vývojové oddělení. Ale na dívání to moc hezké není, i když jsou trochu porostlé zelení…

Přejdeme na druhou stranu ulice a vrátíme se zpátky pod hrad. Dnes je skalní prostor pod hradem vyčištěn, skála je odkryta, ale dříve tomu tak nebylo. Skalní jeskyně zarostlé neupravenými keři využívali místní kluci ke svým hrám, z nichž jedna se jmenovala “na raubíře” a druhá “na četníky”. Raubíři plundrovali ovocné zahrady a v jeskyních si úlovky rozdělovali. Četníci je v jeskyních obklíčili a snažili se je pochytat.

 

Jeskyně hloubily “báby věchtářky”, které z útrob seškrabovaly písek, jenž používaly spolu s věchtovím při drhnutí podlah a dřevěného nádobí. Část také nosily do města v putýnkách a prodávaly. Věchtovím byla nazývána pýřavka neboli pýr, travina s klásky, která se také používala na léčení trávicích a kožních problémů, na pročištění organismu nebo při detoxikaci. Léčivý je oddenek, který se vykopává na podzim a na jaře, a musí se dobře usušit.

 

Pivovar na Ptáku patřící kosmonoské vrchnosti

Právě v tomto úseku v podhradí stávala řada menších domů a mezi nimi pivovar. Nesl popisné číslo 2 a je znám od roku 1823. Pivovar nepatřil Boleslavi, ale kosmonoské vrchnosti. Možná si vzpomenete, právě ta vlastnila i opodál se rozkládající hospodářský dvůr se zahradami.

Stavební úpravy pivovaru probíhaly postupně, v roce 1883 byla postavena nová pivovarská věž a lednice. Po znovuotevření provozu se zde sešla komise, aby "ohledala první nový výsledek tohoto pivovaru”. Komise se shodla, že “pivo kosmonoského pivovaru pije se snadně a lehce” a tak se členové rozhodli, že ho přijdou vyzkoušet ještě ve dvou následujících týdnech.

 

Mnozí vzpomínají na "modré pondělky", kterými začíná velikonoční týden, dny, kdy bylo zakázáno pracovat. Nejen tento pivovar byl plný pivachtivých chlapů. Dřevěné vysmolené korbele plné nahořklého nápoje doplňovaly pokrmy ze studené kuchyně - syrečky, pomazánka "toleranc" z tvarohu, másla a pažitky, do růženců vyskládané vuřty. Na pivovarském dvoře se za doprovodu muziky tancovalo.

 

Reklama fungovala i v 19. století. Na jednom letáčku z roku 1884 je napsáno - “od velikonočních svátků čepuje se v kosmonoském pivovaře výtečný kozel. Zakázky pánů hostinských vyřizuje správně a rychle Správa Kosmonoského pivovaru v Mladé Boleslavi”. Před svým zánikem kolem 30. let 20. století byl pivovar využíván jako sklad piva.

 

Úsek pod hradem, kde dříve stával pivovar a menší domky

Vedle pivovaru se nacházely menší domky. V nich probíhaly běžné živnosti, které nacházíme v celé této oblasti. V 50. letech 19. století byla v domku nejblíže k pivovaru jirchárna Benedikta Röhra, o deset let později kovárna Jana Kuby. Na konci 19. století zde provozoval Jan Brouček první parní chemickou barvírnu a prádelnu. Čistil zde chemicky veškeré běžné ošacení, důstojnické a úřednické uniformy a stejnokroje různých boleslavských spolků. Nezalekl se ani jemnějšího textilu jako byly záclony, vyšívané ubrusy, háčkované dečky, hedvábné a vlněné látky.

A jsme na konci dnešního dílu. Ocitli jsme se naproti Vaňkovu mlýnu a v příštím díle se podíváme na významné textilní továrny, které se nacházely na obou březích Jizery. Dnes již svému účelu neslouží, ale některé budovy stojí, i když přestavěné podle dnešních požadavků majitelů, tedy Škoda Auto.

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Boleslavští autoři - Mladá Boleslav od minulosti k dnešku

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

Karel Herčík – radniční měsíčník Boleslavan - Kapitoly z historie

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

Sylva Městecká - Obrázky z Mladé Boleslavi, Průvodce po Ptáku ve 2. polovině 19. a na počátku 20. století

Václav František Rudolf - Staré obrázky boleslavské

Wikipedie

 

 

Fotografie – některé staré fotografie jsem získala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji. Mnohé informace a starodávné fotografie jsem dostala od manželů Šímových, kteří organizují promítání starších fotografií a seznamují účastníky besed s historií města. Patří jim můj vřelý dík a obdiv. Snímky ze současnosti jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem s Jiřinkou v mysli…

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 835x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 532x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47
přečteno: 729x   komentářů: 8, nejnovější: 30. 06. 2020, 19:40:23
přečteno: 778x   komentářů: 2, nejnovější: 21. 06. 2020, 07:17:02
přečteno: 980x   komentářů: 2, nejnovější: 14. 05. 2020, 13:15:09
přečteno: 790x   komentářů: 4, nejnovější: 12. 05. 2020, 19:41:06
přečteno: 1445x   komentářů: 14, nejnovější: 12. 05. 2020, 16:12:24
přečteno: 2069x   komentářů: 1, nejnovější: 05. 05. 2020, 18:02:22
přečteno: 885x   komentářů: 4, nejnovější: 03. 05. 2020, 20:52:20

Nejčtenější

přečteno: 12562x   
přečteno: 11038x   
přečteno: 10138x   
přečteno: 10076x   
přečteno: 9287x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
osmset čtyřicet osm:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 7. 8. 2020