joudaweb - časopis Čekanka

Mladoboleslavské bruslení

8. dubna 2020 13:02:00

Zimní stadion v Mladé Boleslavi

Milí čtenáři, v minulém díle jsem již naznačila, že se dnes budeme věnovat bruslení. V Boleslavi patří k nejstarším a nejoblíbenějším sportům. K bruslení se využívala zamrzlá plocha Podoleckého a Houpavého potoka i zalité louky podél Klenice a Jizery. Přírodním kluzištěm v místech, o kterých píši, se začal rozvíjet bruslařský sport.

První brusle byly připevňovány k botám řemínky nebo tkanicemi, pozdější šroubovány do podešví obuvi nebo na prkénka. Mnozí jistě vzpomenete na jména “želka, kolumbusky, džeksny, nože či kanady”. Bylo i mnoho dětí, které měly jen jednu brusli vyrobenou třeba z části struhadla, připevněnou na kousku dřeva a přivázanou papírovým provázkem.

 

V Boleslavi byl v roce 1878 založen Bruslařský a veslařský klub, který provozoval v létě veslování, v zimě bruslení. O dva roky později se veslařský klub osamostatnil a bruslaři se věnovali zejména rychlobruslení, později došlo i na krasobruslení. Hokej vtrhl do města až jako poslední.

 

V těchto místech, jak je patrné, bývalo první boleslavské přírodní kluziště

V roce 1883 bylo v Boleslavi otevřeno první veřejné kluziště v místech, kde se dřív rozléval Podolecký rybník (byli jsme u něj v minulém díle). Vodou z Klenice se zalila plocha do výšky několika centimetrů a jednoduché kluziště pak už jen čekalo na mrazík. Nehrozilo nebezpečí prolomení ledu nebo utonutí, ale chybělo zázemí běžné v pozdější době. Nebyly zde šatny, přímo u ledu se lidé převlékali a obouvali, chybělo i hygienické zařízení a občerstvení. Podmínky se vylepšily v roce 1891, kdy skončila Jubilejní zemská výstava v Praze. Na exponát “Mělnická vinárna” zde byla využita roubená “česká chalupa”, kterou klub koupil, rozebral, převezl ke kluzišti a znovu sestavil. Byl to vynikající počin, chalupa sloužila až do roku 1934 jako šatna, ohřívárna i klubovna. A později ji ještě využil sousední tenisový oddíl.

 

Bruslařský klub byl od počátku organizován, v čele stál právník Bedřich Laufberger, narůstal počet členů i aktivita klubu. Mnoho příznivců a sportovců pomohlo rozvoji klubu a umožnilo pořádat zajímavé akce. Klubovní pokladnu naplňovaly peníze ze vstupného na bruslení i na různá vystoupení. Byly to nejen rychlobruslařské závody, první v roce 1890 za účasti velkých pražských klubů, ale i vojenské koncerty, bruslení při živé hudbě a krasobruslařská vystoupení. Od roku 1911 klub pravidelně pořádal na konci sezóny karneval na ledě, kterého se vždy zúčastnilo plno masek a velký počet přihlížejících. Aby byly masky řádně vidět, svítilo na ně až 600 lampionů a okraj kluziště osvětlovaly ohňové fontány.

 

Hokej se objevil až na přelomu století. První hokejové utkání se v Boleslavi konalo v roce 1904 v rámci rychlobruslařských závodů na 300 metrů. Nebyl to běžný zápas, ale ukázkový, soutěže dnešního typu ještě tenkrát u nás nebyly. Pravděpodobně hráli členové bruslařského klubu se studenty, se zahnutými holemi a gumovým míčkem. Spíše utkání připomínalo pozemní hokej na ledě, říkalo se mu “bandy”.

 

V roce 1908 byl ustanoven Český hokejový svaz a mezi prvními 12 mužstvy byl i náš klub - BK Mladá Boleslav. Prvním svazovým sekretářem byl zvolen zástupce našeho klubu, Karel Meisner. Založení BK Mladá Boleslav se datuje rokem 1909. Začaly se hrát organizované soutěže, ale ne v kanadském hokeji, ale v bandy hokeji.

 

BK MB patřil nejen k zakládajícím členům svazu, ale byl také vybrán mezi nejlepší česká mužstva (Slavie, Spatra, ASK Praha), která měla zajistit vyslání českého týmu na turnaj do Chamonix. Sice se pro oblevu zápasy nemohly konat, ale i tak je to známka vynikající úrovně místního hokeje.

Kanadský hokej se začal hrát až po 1. sv. válce, bandy hokej zanikl. Kluziště na Štěpánce bylo v roce 1922 doplněno elektrickým osvětlením a otevřela se nová éra ledního hokeje. Hráči mohli trénovat i večer a zdokonalovat své umění na ledové ploše. Pravidelná soutěž se ještě nehrála, jen turnaje, které pořádaly jednotlivé kluby.

A nyní v datech stručně o historii:

1923 - první ukázkové utkání s pražskou Spartou, postupně tu hrála všechna významná mužstva

1923 - vánoční turnaj za účasti Sparty, Zbraslavi a MB - překvapivě vyhrála Zbraslav

1928 - náš odchovanec Oldřich Šmelhaus se už jako hráč Slavie Praha stal reprezentantem ČSR

1928 - mužstvo ČSR spolu se Šmelhausem, Pušbauerem a Malečkem vyhrálo mezinárodní turnaj v Paříži (Francie, francouzská část Kanady, Belgie)

1930 - 1934 - mužstvo vyhrálo mistrovskou Severočeskou hokejovou župu (Pardubice, Náchod, Dvůr Králové, Kladno, Hradec Králové)

1934 - jako mistr severočeské župy postupil BK MB do východní divize českého venkova

1936 - po vítězství v kvalifikačním zápase si mužstvo zajistilo postup do nejvyšší soutěže

1937 - 1939 - MB hrála v prvních dvou ročnících nejvyšší soutěže, i když stále jako amatéři na rozdíl od jiných celků (LTC Praha, AC Sparta, SK Slavia, Stadion České Budějovice, ČSK Vítkovice, německý klub z Opavy Troppauer EV, HC Vysoké Tatry)

1940 - BK MB poráží mistra středočeské župy AC Spartu 2:1 a v přátelském zápase dává mistru Protektorátu LTC Praha 4 branky, ale vzhledem k tomu, že měl v brance útočníka místo brankáře, prohrál zápas s mistrem 8:4

Za války sehráli hokejisté spoustu přátelských utkání s okolními městy, diváků chodilo kolem 2000.

1945 - předsedou klubu se stal dlouholetý hráč O. Šmelhaus

1947 - před pražským MS se u nás sehrálo přátelské utkání s mužstvem USA s nelichotivým výsledkem 1:14. Byl to první boleslavský mezinárodní hokejový zápas a navštívilo ho více než 4000 diváků.

1947 - za vydatné oblevy, kdy led nevydržel nápor diváků (mnozí měli plné boty vody), a voda se dostala i na kluziště, se hrálo přátelské utkání s nejlepším československým klubem LTC Praha. Byla to událost nevídaná, zájem o zhlédnutí byl obrovský. Mnozí se mačkali ve stráních, posedávali na stromech a ačkoliv podmínky byly neregulérní, zápas se dohrál. Slavné LTC vyhrálo 8:4.

 

 

Zimní stadion za mého mládí, 50. - 60. léta 20. století

Rychlobruslení bylo z počátku nejoblíbenější formou bruslení, ale rychle si diváci oblíbili i krasobruslení. Pravidelně byla na stadionu pořádána krasobruslařská revue za účasti předních pražských klubů. V roce 1940 byl založen samostatný krasobruslařský odbor, který se věnoval talentovaným dětem a zasvěcoval je do krásy tohoto sportovního odvětví.

 

Protože sezóna bruslařů byla dlouhá tak, jak si příroda usmyslela, a úspěchy našich hokejistů vzrůstaly, uvažovalo město o postavení stadionu s umělou ledovou plochou. Hlavním iniciátorem a vedoucím správního výboru pro výstavbu byl zvolen pozdější předseda oddílu Gustav Lachman. Na jeho počest se mnoho let koná turnaj žáků šestých tříd.

 

Nový stadion měl být postaven nedaleko přírodního kluziště na pozemku, kde stával sirotčinec, který byl zlikvidován při bombardování v květnu 1945. Se stavbou se začalo v roce 1953, o dva roky později byla otevřena přírodní ledová plocha, později byly zapojeny i agregátory vyrábějící umělý led. Stavělo se v akci M, později Z, tedy spíše svépomocí. Brigádníky a řemeslníky, kteří přišli pomoci, měl na starosti Jaroslav Pecka, kterého jsem poznala jako velmi svědomitého ledaře a strojaře, který udržoval lední plochu v tom nejlepším možném stavu.

 

Stadion měl nejprve dvě protilehlé tribuny. Blíž ke Klenici pro sedící diváky se šatnami, sociálním zařízením a kabinkou, z níž se linulo slovo a hudba. Naproti u silnice byla tribuna pro stojící diváky se zděnou rozhlasovou kabinou. Později byly obě tribuny zastřešeny. Poté se stavěla tribuna pro stojící návštěvníky u strojovny a ve východní části se šatnami pro veřejnost a s bufetem. V horní části byly místo předpokládané restaurace umístěny projekční kanceláře. Dnes je to hlavní vchod do stadionu. V dřívějších dobách se chodilo vchodem z Viniční ulice u tribuny pro stojící diváky.

V roce 1956 se konečně začal vyrábět umělý led. Na konci listopadu, tři dny po spuštění provozu, se na novém ledě odehrálo první hokejové utkání s Ostravou. Při konání pražského hokejového MS v roce 1959 se v našem městě hrála některá utkání o 7. - 12. místo za účasti týmů Norska, Švýcarska, NSR, Polska a Itálie. Pro boleslavské to byla velkolepá událost, město navštívilo mnoho známých hostů, na každé utkání přišlo kolem 4500 diváků. V přestávkách se lidé mohli podívat na různá vystoupení. Hvězdami byli zejména pozdější mistři světa Eva a Pavel Romanovi.

 

Nyní jsme kousek za 60. léty a přichází éra mého bruslení. Dodnes vzpomínám na led plný kaluží nebo závějí sněhu a také na promrzlé prsty u nohou, které jsem si hřála v šatně na topení. Po krátkém prohřátí a procvičení jsem mohla pokračovat. Kaluže jsme vysušovali, haldy sněhu škrabáky odstraňovali i za pomoci strojařů. Kolikrát se pak ani nevyplatilo pokračovat v tréninku, protože jeho čas byl pevně daný a nemohl být posunut. A tak jsme všichni přivítali plány na zastřešení stadionu. V roce 1968 začala jednání i s jedním z autorů projektu dostavby, nám již známého Osvalda Döberta (Mladoboleslavská třída TGM). Současně se kolem roku 1970 modernizovalo i strojní zařízení.

 

 

Stadion byl zastřešen v roce 1973, tedy v době, kdy se o sportovní dění starala tělovýchovná jednota Škoda Auto. I když byly nyní podmínky pro krasobruslení nesrovnatelně lepší, jedna hala nestačila pro všechny zájemce - hokejisty, krasobruslaře, školy i veřejné bruslení. V určitém období, zejména na podzim, jsme jezdívali pravidelně do Staré Boleslavi. V městské části Houštka byla bruslařům k dispozici zastřešená hala velikosti asi třetiny běžné plochy, kterou si nechal postavit na konci 30. let 20. století Jan Pachl, syn Jana Rudolfa Pachla, majitele modřanské čokoládovny RUPA, později Orion a Nestlé.

 

V areálu s rozlehlou zahradou, zimním stadionem a krásnou romantickou vilou s otevřenou logií do květinového ráje jsme pobývali v létě na pravidelných soustředěních před sezónou. Na podzim nebo z jara jsme využívali ledovou plochu při odpoledních trénincích. Vila poskytovala ubytování většímu množství sportovců, mnohdy i reprezentantům naší vlasti. Nezapomenu na setkání s vynikající atletem Josefem Odložilem, který s námi, malými holkami, prohodil pár slov.

 

Vile se říkalo Pachlova a je dnes památkově chráněna. Stavitelem byl tamější rodák Vladimír Líman, který postavil ve Staré Boleslavi i další vily pro své příbuzné.

 

Mým věrným čtenářům bude jméno Líman povědomé. A také aby ne, stejně jako staroboleslavský zakladatel rodu Antonín, který byl tesařem, byl jeho mladoboleslavský bratr Václav také tesařem, ostatně tak jako skoro celá Límanova rodina. Práce se dřevem a jeho užití či architektura jim byla vlastní. A právě Václav byl otcem mladoboleslavského architekta Karla Zdeňka Límana, jenž postavil u Pražské silnice nádhernou vilu a proslavil se svou prací pro rumunského krále (Mladoboleslavská ulice Na Vinici).

 

Než se vrátím k bruslení, tak si dovolím malou odbočku. Jan Pachl byl ředitelem čokoládovny, jeho pozdější manželka Jarmila, rozená Pošíková, se po svatbě s letcem Zdeňkem Lhotou věnovala herectví. Mimo jiných rolí si zahrála nešťastně provdanou statkářskou dceru Jindru Janýrovou ve filmu Jindra, hraběnka Ostrovínová. Některé scény se natáčely v roce 1924 na zámku Stránov v Jizerním Vtelně. Po tragickém úmrtí svého muže se Jarmila provdala za Jana Pachla a narodila se jim dcera Jarmilka, budoucí krasobruslařka.

Ale vraťme se zpátky na malé kluziště, které je jakousi raritou. Jarmilka byla sportovně nadaná a chtěla se věnovat krasobruslení. A protože neměla kde bruslit, postavil pro ni otec v roce 1946 umělé kluziště zvané Pachlák. Ledovou plochu využívali i slavní hokejisté - např. Vladimír Zábrodský, Václav Roziňák či Bohumil (Boža) Modrý, ale i dvojnásobná mistryně světa Ája Vrzáňová a olympionička Jiřina Nekolová.

 

Rodina Pachlova poslechla svého přítele Jana Masaryka a v roce 1948 opustila republiku a usadila se v Montrealu. Jan i zde podnikal ve výrobě čokolády a Jarmilka se stále věnovala krasobruslení. Ačkoli jsme o jejích úspěších neslyšeli, stala se čtyřikrát krasobruslařskou mistryní Kanady a na olympiádě v Cortině d'Ampezzo získala bramborovou medaili. Tolik k zajímavému místu, maličkému kluzišti a k rodině, se kterou jsou spřízněni nejen Límanovi, ale i rodina pražského gynekologa MUDr. Záhorského, zakladatele porodnice v Londýnské ulici, rektora Vysoké školy báňské Pošíka a průkopníka českého akrobatického letectví Zdeňka Lhoty.

 

Pohled ze Štěpánky a od Klenice na zimní stadion

V novodobé historii byla vybudována druhá zastřešená ledová plocha, která má kanadské rozměry. Místo ubytovny vyrostl v sousedství haly hotel Zimní stadion a restaurace, která je umístěna přímo nad hlavní ledovou plochou a návštěvníci tak mohou sledovat dění na ledové ploše. A pak také velké parkoviště. Všem těmto stavbám ustoupilo několik domů lemujících silnici nebo stojících pod úrovní hlavní komunikace směrem ke Klenici u Krysí uličky.

 

Nebudu psát o úspěších či neúspěších zdejšího bruslařského klubu. Ale ráda bych vzpomněla na dvě hokejové legendy, které zdejší město proslavily. Tím prvním je pan Jaroslav Buřil, kterého jsem osobně znala a s jehož dvěma dcerami jsem prožívala své krasobruslařské období.

Byl skvělým útočníkem, pamětníci jistě vzpomenou na “selskou jízdu” Buřil, Trégl, Čech. Hrával ve Spartě a v Litoměřicích, ale na jeho zdejší působení v letech 1957 - 1968 vzpomínají fanoušci dodnes. Anketa ke 100. výročí založení Bruslařského klubu MB v roce 2008 mu přinesla ocenění, které získají jen skutečné legendy a osobnosti. Fanoušci a sportovní veřejnost ho zvolila hokejistou století. A protože se pan Buřil zajímal i o veřejný život po skončení své kariéry, získal v roce 2017 Cenu města Mladé Boleslavi.

 

Druhým hokejistou, a pro mnohé známějším, je Jiří Hrdina. Ačkoli je hvězdou světového hokejového nebe, vítězem Stanley Cupu, v mladoboleslavské anketě o hokejistu století se umístil na 5. místě. Svědčí to o tom, že bylo mnoho významných hokejistů, kteří své bruslařské začátky spojují se zdejším stadionem. I Jiřího Hrdinu jsem potkávala na zimním stadionu a později sledovala, jak se mu dařilo v zámoří.

 

Pro dnešek opustíme zimní stadion, ale ke sportu se vrátíme i v příštím dílu. Pozvu vás do krásného městského parku s poetickým jménem Štěpánka. Tam můžeme nejen sportovat, ale také se kochat krásnou přírodou.

 

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Boleslavští autoři - Mladá Boleslav od minulosti k dnešku

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

Karel Herčík – radniční měsíčník Boleslavan - Kapitoly z historie

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

Václav František Rudolf - Staré obrázky boleslavské

BK Mladá Boleslav

Městské listy, oficiální noviny Brandýsa nad Labem - Staré Boleslavi

Wikipedie

 

 

Fotografie – některé staré fotografie jsem získala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji. Mnohé informace a starodávné fotografie jsem dostala od manželů Šímových, kteří organizují promítání starších fotografií a seznamují účastníky besed s historií města. Patří jim můj vřelý dík a obdiv. Snímky ze současnosti jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem s Jiřinkou v mysli…

 

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 611x   komentářů: 0

Nejnověji komentované

přečteno: 169x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 07. 2020, 21:10:47
přečteno: 382x   komentářů: 8, nejnovější: 30. 06. 2020, 19:40:23
přečteno: 454x   komentářů: 2, nejnovější: 21. 06. 2020, 07:17:02
přečteno: 687x   komentářů: 2, nejnovější: 14. 05. 2020, 13:15:09
přečteno: 554x   komentářů: 4, nejnovější: 12. 05. 2020, 19:41:06
přečteno: 1155x   komentářů: 14, nejnovější: 12. 05. 2020, 16:12:24
přečteno: 1880x   komentářů: 1, nejnovější: 05. 05. 2020, 18:02:22
přečteno: 660x   komentářů: 4, nejnovější: 03. 05. 2020, 20:52:20

Nejčtenější

přečteno: 12396x   
přečteno: 10848x   
přečteno: 9998x   
přečteno: 9942x   
přečteno: 9120x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
pětset dva:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 12. 7. 2020