joudaweb - časopis Čekanka

Pokud se do knížky začtete, dozvíte se

---proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě,

---k čemu sloužily „kočky“ na kolečkách, a co byly „vlčí jámy“,

---kdy vstupovali panovníci do svého obydlí po žebříku,

---proč bylo nutno v přesýpacích hodinách vyměňovat písek,

---že spotřeba vody hradních obyvatel byla asi 20krát menší než dnes,

---proč mívala vědra na vodu kovová ucha,

---že již ve 14. století moudří lékaři varovali krále před přejídáním a nedostatkem pohybu,

---co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech,

---že omáčky často sloužívaly k zamaskování chuti zkaženého masa,

---jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním,

---že účastníci turnajů nebyli vytahováni na koňský hřbet jeřábem,

---že Karlštejn měl být prodán koncem 17. století soukromníkovi, a čím do jeho historie zasáhl (ne)známý písař Fabricius,

---že u dnešní pražské Prašné brány stával městský hrad zvaný Králův dvůr, sloužící jako „trucovna“,

---které slavné lázně byly založeny díky Lokti,

---že zvon Zikmund v katedrále sv. Víta na Pražském hradě musí rozhoupávat šest zvoníků nejlépe se sluchátky na uších,

---co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě,

---který český hrad byl vlastně kasárnami,

---proč je Točník označován za poslední český typický hrad a zároveň první český zámek, a proč měl spoustu chodbiček,

---jak razili pregéři pomocí cánů a farfulí mince ve Vlašském dvoře,

---který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj a na kterém se nachází nejstarší dochovaný, 150 let starý výtah.

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

OBSAH

I. ČÁST

ÚVOD

NEJPRVE SI POVÍDEJME

JAK TO VŠECHNO ZAČALO

---Šli a šli, až došli …

---Trocha nut(d)ných informací

---První říše na našem území

PŘEDSTAVUJÍ SE KNÍŽECÍ HRADIŠTĚ

PŘEDSTAVUJÍ SE KRÁLOVSKÉ HRADY

Nebyl hrad jako hrad, a proč ubývaly?

Dejme kámen ke kameni – ať se dílo podaří

Bezpečnost jistily piknůsky a flankovací věže

Život na hradech s koronami, sedile a cisternami

Hradní zábavy včetně turnajů, při nichž chyběly kobylky

 

II. ČÁST

VYDEJME SE NA PROCHÁZKY

VÝZNAMNÁ KNÍŽECÍ HRADIŠTĚ

BUDEČ

KOUŘIM

LEVÝ HRADEC

LBICE

MIKULČICE

PRAŽSKÝ HRAD

STARÉ MĚSTO

VYŠEHRAD

 

VÝZNAMNÉ KRÁLOVSKÉ HRADY

BEZDĚZ –výšinný strážce zemské stezky, který sloužil i jako vězení

HRÁDEK NA ZDERAZE – pražské sídlo, které si neužilo mnoho slávy

KARLŠTEJN – jediný královský hrad patřící „pouze české zemi a českému národu“ – i když měl namále

KARLÍK

KARLSBERG neboli KAŠPERK

KARLSBURG neboli TEPENEC

KARSLHAUS neboli HRÁDEK U PURKARCE (ev. Karlův hrádek)

KARLSKRONE neboli RADYNĚ

KRÁLŮV DVŮR – „trucovna“ českých králů na 102 let

KŘIVOKLÁT – hrad, který hostil krále i podvodníky

LOKET – sídlo, které potrápilo Otce vlasti

NOVÝ HRAD U KUNRATIC – milovaný hrádek, který sloužil pouze pět let

PRAŽSKÝ HRAD – podle Guinessovy knihy rekordů největší obývaný hrad světa

PREITENSTEIN – jediný a navíc neobvyklý hrad Jana Lucemburského

PŘIMDA – hradní „stařenka“ postavená tajně německým knížetem

ŠPILBERK – markrabský hrad, jenž byl předchůdcem nejobávanějšího vězení

TOČNÍK – polozámecké sídlo nazvané podle „šikovné“ přístupové cesty

TÝŘOV – hrad, který představil „zázrak“ jménem aktivní obrana

VLAŠSKÝ DVŮR – sídlo, o které pečovali dva králové

ZVÍKOV – hrad, který měl vzbuzovat respekt

ŽEBRÁK – šlechtický hrad, jehož se ujal král

 

VÝZNAMNÉ CÍSAŘSKÉ ZÁMKY

BENÁTKY N. JIZEROU – zámek, na němž „vládl“ Tycho Brahe

BRANDÝS NAD LABEM – jehož Rudolfinka vedla do zahrady

ZÁMEK LÁNY – budoucí prezidentské sídlo

PLOSKOVICE – první soukromé letní sídlo ex-císaře Ferdinanda V.

ZÁKUPY – druhé soukromé letní sídlo s výtahem na ruční pohon

 

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

ÚVOD

 

Většina z nás považovala v dětství za samozřejmé, že v naší zemi vládli králové, kteří založili a vybudovali všechny hrady, v nichž žili a panovali v pohodlí i v bezpečí.

My si však v této knížce ukážeme, že ledacos bylo jinak:

---než se začaly budovat hrady, vládli u nás panovníci zvaní od 9. století knížata, kteří sídlili v opevněných sídlech zvaných HRADIŠTĚ,

---HRADY jako (ve své době) nejmodernější luxusní a bezpečná sídla zakládali a stavěli panovníci honosící se titulem král teprve od konce 12. století,

---jelikož postupem času bylo zřejmé, že i hrady mají řadu nedostatků, začaly od přelomu 15. a 16. století „vyrůstat“ ZÁMKY, které nabízely především pohodlné bydlení; tato sídla však sloužila českým panovníkům téměř výhradně k odpočinku a zábavě.

 

Knížka, v níž se podíváme především do období mezi 9. až 16. stoletím, má dvě části.

V té první se dozvíte, co měla hradiště společného s hrady a čím se od nich lišila. Ke královským hradům si řekneme například to, že jejich kamenné stavby byly studené a nepříliš útulné, a na nádvořích určitě nepobíhali králové s korunou na hlavě, jak to známe z pohádek. Panovníci totiž směli nosit tuto ozdobu pouze při slavnostních příležitostech, a navíc na (obvykle neuklizených) nádvořích občas spíše pobíhala domácí zvířata včetně vepříků. Dočtete se také o tom, odkdy byly hrady budovány pomocí lešení, malty a jeřábů, k čemu jejich obyvatelé využívali sedile, cisterny či mokré kůže a co dělal král, když ho rozbolely zuby. Pasáž o zámcích českých panovníků mimo jiné „prozradí“, v kterém z nich byl instalován nejstarší dochovaný výtah.

 

V druhé části knihy se pomocí mapek společně „projdeme“ po nejznámějších hradištích, a po nejvýznamnějších či nejzajímavějších panovnických hradech i zámcích a řekneme si o nich zajímavosti, které si většinou snadno zapamatujete. Chybět nebudou ani některé legendy, a to nejen o čertech, černém psu či o karlštejnském Půďákovi, ale například i o údajné Daliborově hře na housle, u níž najdete zajímavý obrázek.