Tato kniha je sice určena především pro mladší čtenáře, ale snažila jsem se ji psát tak, aby nabídla zajímavé informace i dospělým čtenářům, jimž postačí do historie spíše trochu nahlížet, aniž by museli zdolávat odborné – v tomto případě kastelologické – texty.
Její první díl přináší informace o stavbě panovnických sídel (jimiž nebyly pouze hrady), o jejich obraně i o běžném životě vznešených obyvatel – od vytápění, svícení a (ne)mytí až po hodování či turnaje (jichž se nezúčastňovaly kobyly). Druhá část knihy je pozvánkou k procházkám po nejvýznamnějších sídlech, kterou doplňují pokud možno snadno zapamatovatelné a méně známé zajímavosti.
Text provází 101 ilustrací.
Pokud se do knížky začtete, dozvíte se
---proč králové nepobíhali po hradních nádvořích s korunou na hlavě,
---k čemu sloužily „kočky“ na kolečkách, a co byly „vlčí jámy“,
---kdy vstupovali panovníci do svého obydlí po žebříku,
---proč bylo nutno v přesýpacích hodinách vyměňovat písek,
---že spotřeba vody hradních obyvatel byla asi 20krát menší než dnes,
---proč mívala vědra na vodu kovová ucha,
---že již ve 14. století moudří lékaři varovali krále před přejídáním a nedostatkem pohybu,
---co měl Karel IV. společného se švestkami, čím si čistil zuby a proč byl vězněn na dvou hradech,
---že omáčky často sloužívaly k zamaskování chuti zkaženého masa,
---jak rytíři chránili svá brnění před rezivěním,
---že účastníci turnajů nebyli vytahováni na koňský hřbet jeřábem,
---že Karlštejn měl být prodán koncem 17. století soukromníkovi, a čím do jeho historie zasáhl (ne)známý písař Fabricius,
---že u dnešní pražské Prašné brány stával městský hrad zvaný Králův dvůr, sloužící jako „trucovna“,
---které slavné lázně byly založeny díky Lokti,
---že zvon Zikmund v katedrále sv. Víta na Pražském hradě musí rozhoupávat šest zvoníků nejlépe se sluchátky na uších,
---co měli zakázáno obyvatelé domečků Zlaté uličky na Pražském hradě,
---který český hrad byl vlastně kasárnami,
---proč je Točník označován za poslední český typický hrad a zároveň první český zámek, a proč měl spoustu chodbiček,
---jak razili pregéři pomocí cánů a farfulí mince ve Vlašském dvoře,
---který panovnický zámek dostal „otočený“ orloj a na kterém se nachází nejstarší dochovaný, 150 let starý výtah.
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
OBSAH
I. ČÁST
ÚVOD
NEJPRVE SI POVÍDEJME
JAK TO VŠECHNO ZAČALO
---Šli a šli, až došli …
---Trocha nut(d)ných informací
---První říše na našem území
PŘEDSTAVUJÍ SE KNÍŽECÍ HRADIŠTĚ
PŘEDSTAVUJÍ SE KRÁLOVSKÉ HRADY
Nebyl hrad jako hrad, a proč ubývaly?
Dejme kámen ke kameni – ať se dílo podaří
Bezpečnost jistily piknůsky a flankovací věže
Život na hradech s koronami, sedile a cisternami
Hradní zábavy včetně turnajů, při nichž chyběly kobylky
II. ČÁST
VYDEJME SE NA PROCHÁZKY
VÝZNAMNÁ KNÍŽECÍ HRADIŠTĚ
BUDEČ
KOUŘIM
LEVÝ HRADEC
LBICE
MIKULČICE
PRAŽSKÝ HRAD
STARÉ MĚSTO
VYŠEHRAD
VÝZNAMNÉ KRÁLOVSKÉ HRADY
BEZDĚZ –výšinný strážce zemské stezky, který sloužil i jako vězení
HRÁDEK NA ZDERAZE – pražské sídlo, které si neužilo mnoho slávy
KARLŠTEJN – jediný královský hrad patřící „pouze české zemi a českému národu“ – i když měl namále
KARLÍK
KARLSBERG neboli KAŠPERK
KARLSBURG neboli TEPENEC
KARSLHAUS neboli HRÁDEK U PURKARCE (ev. Karlův hrádek)
KARLSKRONE neboli RADYNĚ
KRÁLŮV DVŮR – „trucovna“ českých králů na 102 let
KŘIVOKLÁT – hrad, který hostil krále i podvodníky
LOKET – sídlo, které potrápilo Otce vlasti
NOVÝ HRAD U KUNRATIC – milovaný hrádek, který sloužil pouze pět let
PRAŽSKÝ HRAD – podle Guinessovy knihy rekordů největší obývaný hrad světa
PREITENSTEIN – jediný a navíc neobvyklý hrad Jana Lucemburského
PŘIMDA – hradní „stařenka“ postavená tajně německým knížetem
ŠPILBERK – markrabský hrad, jenž byl předchůdcem nejobávanějšího vězení
TOČNÍK – polozámecké sídlo nazvané podle „šikovné“ přístupové cesty
TÝŘOV – hrad, který představil „zázrak“ jménem aktivní obrana
VLAŠSKÝ DVŮR – sídlo, o které pečovali dva králové
ZVÍKOV – hrad, který měl vzbuzovat respekt
ŽEBRÁK – šlechtický hrad, jehož se ujal král
VÝZNAMNÉ CÍSAŘSKÉ ZÁMKY
BENÁTKY N. JIZEROU – zámek, na němž „vládl“ Tycho Brahe
BRANDÝS NAD LABEM – jehož Rudolfinka vedla do zahrady
ZÁMEK LÁNY – budoucí prezidentské sídlo
PLOSKOVICE – první soukromé letní sídlo ex-císaře Ferdinanda V.
ZÁKUPY – druhé soukromé letní sídlo s výtahem na ruční pohon
xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
ÚVOD
Většina z nás považovala v dětství za samozřejmé, že v naší zemi vládli králové, kteří založili a vybudovali všechny hrady, v nichž žili a panovali v pohodlí i v bezpečí.
My si však v této knížce ukážeme, že ledacos bylo jinak:
---než se začaly budovat hrady, vládli u nás panovníci zvaní od 9. století knížata, kteří sídlili v opevněných sídlech zvaných HRADIŠTĚ,
---HRADY jako (ve své době) nejmodernější luxusní a bezpečná sídla zakládali a stavěli panovníci honosící se titulem král teprve od konce 12. století,
---jelikož postupem času bylo zřejmé, že i hrady mají řadu nedostatků, začaly od přelomu 15. a 16. století „vyrůstat“ ZÁMKY, které nabízely především pohodlné bydlení; tato sídla však sloužila českým panovníkům téměř výhradně k odpočinku a zábavě.
Knížka, v níž se podíváme především do období mezi 9. až 16. stoletím, má dvě části.
V té první se dozvíte, co měla hradiště společného s hrady a čím se od nich lišila. Ke královským hradům si řekneme například to, že jejich kamenné stavby byly studené a nepříliš útulné, a na nádvořích určitě nepobíhali králové s korunou na hlavě, jak to známe z pohádek. Panovníci totiž směli nosit tuto ozdobu pouze při slavnostních příležitostech, a navíc na (obvykle neuklizených) nádvořích občas spíše pobíhala domácí zvířata včetně vepříků. Dočtete se také o tom, odkdy byly hrady budovány pomocí lešení, malty a jeřábů, k čemu jejich obyvatelé využívali sedile, cisterny či mokré kůže a co dělal král, když ho rozbolely zuby. Pasáž o zámcích českých panovníků mimo jiné „prozradí“, v kterém z nich byl instalován nejstarší dochovaný výtah.
V druhé části knihy se pomocí mapek společně „projdeme“ po nejznámějších hradištích, a po nejvýznamnějších či nejzajímavějších panovnických hradech i zámcích a řekneme si o nich zajímavosti, které si většinou snadno zapamatujete. Chybět nebudou ani některé legendy, a to nejen o čertech, černém psu či o karlštejnském Půďákovi, ale například i o údajné Daliborově hře na housle, u níž najdete zajímavý obrázek.
Kniha nakladatelství Grada právě vyšla!
Autor: Stanislava Jarolímková
Od 1. ledna 2021 naleznete každý pátek na adrese Pražské okénko Stanislavy Jarolímkové nový článek v rubrice této naší autorky, kterou pro ni zřídila průvodkyně a zakladatelka tohoto portálu paní Kristýna Maková.
Krátké tématicky různorodé texty doprovázejí fotografie a kresby, a propojuje je barevná postavička průvodkyně, kterou pro S. Jarolímkovou nakreslil jako dárek známý kreslíř a malíř Karel Benetka.
Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.
JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz Aktualizováno: 22. 11. 2023