joudaweb - časopis Čekanka

Kulový blesk?

4. srpna 2017 12:04:00

Sice ne tak rozsáhlý jako byl ten filmový, ale na rozdíl od něj skutečně v reálu prožitý.

Dnešní článek by též mohl mít název „Jak nakupuji já“ - tedy jak zpravidla nakupuji. A netýká se to běžných denních nákupů do domácnosti, ale různých věcí movitých jak do domácnosti, tak i různých domácích spotřebičů, předmětů dlouhodobé spotřeby pro vylepšení bydlení vůbec, osobních aut nevyjímaje.

 

Nevím, jak jste na tom s nakupováním takových věcí všichni, kdo jste začali můj článek právě číst. Někdo možná dá na reklamu, ostatně na téma reklamy se už tady pár článků i komentářů objevilo, někdo váhá, obchází obchodní řetězce, aby posoudil, kde nakoupit nejvýhodněji, někdo jednoduše jde a koupí. Já jsem tedy ten poslední zde uvedený příklad.

 

Abych se dobrala jádra věci, ještě nejdříve musím trochu odbočit a vysvětlit okolnosti, které inkriminovanému nákupu, o kterém bude řeč, předcházely. Máme za sebou nejteplejší den v letošním roce, ale třebaže byl tropický, tak teplotní rekord nepřekonal. Jak tak prožívám současné tropy, tak mi stále vyskakuje na mysl vzpomínka na situaci z doby před dvěma lety, kdy byl historický teplotní rekord překonán. Určitě si vzpomenete, bylo to konkrétně 8. srpna 2015, když byla v Řeži u Prahy naměřena čtyřicítka. Tehdy panovala tropická vedra několik dnů, po tom rekordním dni ještě několik bylo též tropických. A o čtyři dny později, konkrétně ve středu 12. srpna, kdy byla na teploměru snad pětatřicítka, možná i více, nastala u nás doma - samozřejmě neplánovaně a spontánně - situace, kterou jsme posléze nazvali akce „náš kulový blesk“. Při její realizaci totiž docházelo, i když v podstatně menším rozsahu, k náramné podobnosti s oním filmem. Jenže film je film, tam se může dít leccos, scénář a kamera všechno vyřeší, ale reál je zkrátka reál, tam musí všechno klapnout a dopadnout pouze díky lidem, kteří si ji vymyslí a způsobí.

 

Abych už byla konečně konkrétní, oč tehdy šlo. Že bych si mohla koupit nový televizor, mě občas napadalo, někdy jsem se o tom i zmínila, ale pokaždé jsem se nad tím více nezamýšlela a nechala tak. Podobně to bylo i s ledničkou, i když dosavadní sice fungovala dobře, jenže zejména její mrazicí box se mi začal jevit jako nedostačující. Věděla jsem pouze, že oba spotřebiče určitě jednou vyměním, ale kdy to bude, jsem zatím neřešila. Pokaždé, když mi přišla myšlenka na výměnu té ledničky, tak mě napadaly situace, které v tom případě budu muset řešit – vyprázdnit, odmrazit, zajistit odvoz staré, dovoz nové, ani jsem nechtěla všechno domýšlet...

 

A jak jsem již výše zmínila, že se tak u mě zpravidla děje, zcela spontánně v onen inkriminovaný den - že by díky těm tropickým vedrům, kdy mozek již fungoval pouhou setrvačností a nedomýšlel podrobnosti? - došlo u nás k následné situaci. Bylo to brzy po poledni, když se na nás – mě a moji maminku, přijel podívat můj syn. Slovo dalo slovo, jak plynul hovor jen tak mimochodem se zeptal, kdy si míním koupit ten televizor, že prý snad obchodní řetězec OKAY nabízí nějaké výhody, jestli bychom se tam neměli zajet podívat. Jak už jsem zmínila, od rozhodnutí nemám k činu daleko, tak jsem se bleskově rozhodla a jeli jsme se tam tedy podívat, mimochodem - je to pouze kousek od mého bydliště.

 

Než jsme se uvnitř mohli procházením uliček dostat k televizorům, které tam mají umístěné až v zadní části prodejny, museli jsme mimo jiné projít okolo různých spotřebičů, a když jsme se ocitli u ledniček, v tom se to stalo. Padl mi do oka jeden typ, který přesně vyhovoval mým představám. Větší, než ta moje doma, chladicí box větší, mrazicí box o jeden šuplík větší, navíc samoodmrazovací...

 

Zastavila jsem se u ní, a když syn viděl můj zájem, nabádal mě, ať neváhám a koupím ji. Jenže v tu ránu mi proběhla v hlavě spousta věcí, především to všechno, co bych musela v případě její koupě v tom vedru s tou starou doma rychle provést, kam dát věci z mrazicího boxu, aby vydržely zmražené, váhala jsem, ale nakonec jsem se nechala přesvědčit a koupila ji. Došli jsme k těm televizorům, i tam jsem si vybrala a bylo nakoupeno… Takže místo koupě pouze televizoru, o němž jsem předtím nebyla zcela přesvědčená, že jej koupím, protože jsme se tam přece jeli „jen“ podívat, jsem rovnou koupila spotřebiče oba a zabila tak současně dvě mouchy jednou ranou.

 

Nastalo rozhodování, jak dostat ledničku domů. Navrhovala jsem, abychom využili služby řetězce a nechali si ji domů dovézt, jenže syn prohlásil, že ji naloží do svého auta a doveze sám za pomoci svého syna. Nedbal mého přesvědčování a začal jednat. Televizor jsme dali do auta hned, dohodli s prodejci náš vlastní odvoz ledničky a jeli jsme domů. Syn mého syna - můj vnuk - byl momentálně s druhou babičkou na chatě nedaleko Ostravy, tak se s ním domluvil, že pro něj zajede, aby mu pomohl. Ještě musím podotknout, že když jsme jeli domů, řešili jsme, co s tou ledničkou původní uděláme. Napadlo nás, že bychom ji mohli dát právě na onu chatu, a bylo proto dobře, že jsme se současně domluvili s tamtou babičkou na výměně jejich staré, která tam již pomalu dosluhovala. Dohodli jsme se navzájem, že ještě téhož dne výměnu ledniček na chatě uskutečníme.

 

Takže syn odjel a já jsem začala rychle jednat, abych stihla tu původní vyklidit, odmrazit a připravit k odvozu, než tu novou moji dva chlapi přivezou. Byla to blesková akce, maminka jen vrtěla hlavou, co se to děje. V tom vedru vyvstal problém zejména s mraženými výrobky, některé jsem důkladně zabalila do novin, ale s některými rychle se rozmrazujícími mi pomohla moje sousedka, ochotně mi je uložila do svého mrazicího boxu. Stihla jsem to, ani jsem nevěděla jak. Všechno to, o čem jsem předtím přemýšlela, jak provedu v případě výměny staré za novou, se ukázalo jako zbytečné, protože jsem momentálně fungovala jako robot, aniž bych uvažovala, trvalo mi to, ani už nevím, snad necelé dvě hodiny a bylo hotovo...

 

Dostat novou ledničku i s obalem do auta mého syna byl trochu problém, ale za pomoci zaměstnanců prodejny se povedlo a oni úspěšně dorazili na parkoviště u našeho domu. Jenže od parkoviště to je k domu ještě nějakých pár metrů, a protože to byl dost těžký náklad, jim dvěma by se to jen tak lehce nepovedlo. Náhoda chtěla tomu tak, že v té době se zrovna v okolí prováděly úpravy veřejného prostranství a chodníků a zaměstnanci stavební firmy měli k dispozici různé pracovní a dopravní pomůcky. Tak jim jeden vozík zapůjčili, aby na něj bednu naložili a dovezli až ke schodům. Potom už šlo vše ráz na ráz. Nejdříve uvolnit místo po původní pro tu novou, umístit novou, starou odnést a naložit do auta, odvézt na chatu i s mým vnukem. Syn poté, když na chatě umístili tu moji, tak starou dosluhující ještě naložil do auta a odvezl do sběrného dvora.

 

A to je konec příběhu, který se odehrál v jednom tropickém odpoledni. No uznejte, nebyl to opravdu takový malý kulový blesk? O tom, jak jsem při těch fofrech vypadala, se snad ani nemusím zmiňovat. Stačí si to představit v těchto tropických dnech, kdy jsme rádi, že vůbec existujeme, lékaři radí nepodnikat žádné velké aktivity, pít dostatek tekutin, v noci se nedá spát… A já jsem v takovém vedru koupila ledničku - paradox. Sice to odpovídá, protože co je lepší, než se nějakým způsobem ochladit, ale za takových okolností a takovým způsobem? Ani jsem nepotřebovala sprchu, jak se na mně vyřádily mé potní žlázy. Ale jsem jí ráda, zatím slouží, především ta její samoodmrazovací schopnost mě hodně baví. A televizor též funguje, tak co si více přát. Největší stín na tom všem je, že oba spotřebiče už slouží jen a pouze mé osobě...

 

Příběh, který jsem právě popsala, je jedním z řady, které jsme zažívali v průběhu doby při koupi různých spotřebičů, zařízení do domácnosti i osobních aut, jak jsem již výše uvedla. O tom, jakým způsobem se nám podařilo koupit pianino PETROF, si můžete koneckonců přečíst nebo připomenout, budete-li mít zájem, v článku „PETROF? PETROF!“.

 

O tom, jakým způsobem jsme kupovali již zmíněná osobní auta, se možná někdy zmíním. Bylo to též dosti zajímavé...

Autor: Jiřina Tabášková


přečteno: 837x   komentářů: 8

Komentáře

(Jiřina)    vloženo: 11. 08. 2017, 21:52:57

No vida!

To jsem ráda, paní Dano, že jste opět tady!

(Dana)    vloženo: 11. 08. 2017, 21:16:48

Hlásím, že žiji.

A hlásím se k ledničce Minsk. Tenkrát byla asi jediná, která se dala koupit bez známostí. Měli jsme ji asi 15 let, rozloučila jsem se s ní z důvodu, že když spínala tak vrčela jako traktor. Po chvilce se trochu ztišila. Zajímavé je, že druhou ledničku jsem vybírala prostorově podle Minsku. Teď mám třetí, dar od dcery, přebývala jí při stěhování. Možná má menší spotřebu, ale má vevnitř jen tři police. Občas si nostalgicky vzpomenu na tu předešlou, kterou jsem darovala za odvoz...

(Alena)    vloženo: 08. 08. 2017, 16:46:41

Milí čtenáři, v pátek jsem zde psala, jak je v dnešní době lehké nakupovat spotřebiče. A ejhle, v sobotu přišel manžel po prohlídce naší malé ledničky, která skrývá kbelík naloženého masa na uzení, že přece jenom musíme koupit novou, protože se mu zdá, že nepracuje tak, jak by měla. A tak jsem hned našla příslušné stránky a pustila se do hledání. A byla jsem překvapena zjištěním, že to nebude tak lehké. My máme velký mrazák, umístěný sice o patro výš, ale to nevadí. Zatím nám nohy slouží. V kuchyni mám ledničku bez mrazáku a nahoře vedle mrazáku ledničku, kterou mi daroval soused, když jsem potřebovala před třemi lety vypomoci. Neměla jsem kam uložit horu pečených zákusků a jim se již nehodila. Tudíž jsem ji s nimi vyměnila za košíky ořechů.

A právě tato menší a již značně stará lednička je třeba vyměnit. Problém je v tom, že monoklimatických není mnoho a s mrazákem ji nechci, protože hned vedle mám velký a navíc ji používám pouze na nakládání masa a při občasném uložení plechů s cukrovím nebo dortů. Nakonec jsem našla dva modely, které by vyhovovaly, ale jen jeden z nich je možno objednat. Ale dopravce není příliš znám a nemám k němu důvěru. Druhý spotřebič nikde nemají, až asi na konci srpna. Tolik tedy na doplnění, že se i v dnešní době mohou najít problémy, i když jen malinké. Malá lednička je již vypnuta, maso vyuzeno, k pečení něčeho velkého se nechystám, tudíž není spěch a počkám, až se má lednička objeví na trhu.

Milá Táňo, myslím, že Vy dostanete i na vyšší police, nejste tak maličká, jako já s Jiřinkou. Ale můžete se podívat i po modelu, který má mrazák nahoře a ledničku dole. Jen nevím, jestli by pak byla větší než ta, co máte nyní doma...Ony ty kombinované vysoké jsou většinou menší než monoklimatické.

(Jiřina)    vloženo: 08. 08. 2017, 14:02:59

Víte, Táňo, ta lednice je vysoká 180 cm a úplně nahoře je taková zvlněná police, kam se ukládají naležato minerálky, cola a podobné nápoje. Uložit to tam, na to moje výška stačí, i když ruce musím trochu více zvednout, a potom s odebíráním též nemám problém, a ty další nižší police, to už je v pořádku.

Ale když chci horní povrch lednice umýt nebo setřít prach, musím vzít schůdky, stejně jako když chci doplnit vodu do vázičky, kterou mám nahoře.

A někdy to pořeší i syn nebo vnuk, když jsou náhodou u mě, ale to pouze sundat tu vázičku, ostatní si dělám sama a uvnitř nemám problém.

I to jsem si tenkrát všechno v tom obchodě odzkoušela, protože jsem si mého výškového deficitu byla plně vědoma a nechtěla jsem udělat chybu.

Takže si myslím, že byste, milá Táňo, ani Vy s vyšší ledničkou žádný problém neměla. A je to výhoda, zejména ten mrazicí box, člověk si může udělat zásoby, třeba i pečiva, a když jsou plískanice nebo jiná nepřízeň počasí, tak je tuze výhodné, když stačí pouze sáhnout do mražáku.

Milá Alenko, děkuji za Tvůj příspěvek k článku. Ono je stále na co vzpomínat, též jsem ledacos při různých nákupech zažila. Ale vždy se povedlo a často to bylo hodně zajímavé.

(Táňa)    vloženo: 08. 08. 2017, 11:53:13

Milá Jiřino, já vím, že je to dotaz trochu mimo... ale zajímalo by mě, jak při své výšce dosáhnete v lednici na ty horní police. Manžel pořád nadává na malou lednici a chce vyšší, ale já se bojím, že vršek stejně nevyužiju, protože tam nedosáhnu :-)

(Táňa)    vloženo: 08. 08. 2017, 00:00:02

Milá Aleno, holt technika někdy zazlobí. Uvedla jsem vše do pořádku.

(Alena)    vloženo: 04. 08. 2017, 16:49:44

Nevím, jak se to stalo, ale můj příspěvek se otiskl dvakrát, i když jsem ho poslala dál pouze jednou. Jen jednou jsem psala kontrolní čísla. Táňo, jestli to lze, prosím o vymazání jednoho komentáře. Moc děkuji.

(Alena)    vloženo: 04. 08. 2017, 16:45:56

Jiřinko, hezký článek, který mi připomněl, jak jsme v roce 1980 kupovali ledničku. V těch největších vedrech si postavila hlavu a ukončila svůj život za doprovodu většího kouře a zápachu. A co nyní, v době, kdy se tyto věci nekupovaly, ale sháněly, často záleželo na velkém štěstí. Objížděli jsme tenkrát s mým budoucím mužem všechny obchody s tímto artiklem, všude si div neklepali na čelo, že zrovna ve vedrech potřebujeme ledničku, kterou nemají mnohdy ani v zimě. Všude byly jen na objednání, což se nám nehodilo, nebylo v červenci kam přemístit nakoupené potraviny. Až v o trochu vzdálenější větší vesničce, kde se nacházel obchod s domácími potřebami, jednu jedinou měli. Ale zarazila nás značka - Minsk. Já jsem k tomuto ruskému výrobku neměla žádnou důvěru, ostatně tak jako ke všemu ruskému. Ale paní prodavačka tvrdila, že výrobky této značky jsou jediné, které lidé nereklamují, slouží prý poctivě po mnoho let. A protože to byla jediná, kterou jsme si v ten mohli domů odvézt, přítel ji naložil, zaplatil a odvezl. A musím říct, že paní prodavačka měla pravdu. Ona lednička u nás sloužila celých 35 let. Až tehdy jsme usoudili, že je na čase se s ní rozloučit a pořídit si modernější výrobek, hlavně s ohledem na spotřebu energie. Těžko se mi s ní loučilo... Další nákup tohoto spotřebiče byl velmi jednoduchý. Našla jsem si na internetu model, který se mi líbil, po poradě s dětmi objednala, prodejci dovezli, současně si odvezli starý spotřebič a bylo to hotové během chvilky. Ale nákup jsem si nechala na leden, nejen, že jsem čekala na slevy a dočkala se i u mého vyhlédnutého modelu, ale hlavně s uchováním potravin nebyl problém...


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
třista třicet šest:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 861x   komentářů: 4, nejnovější: 15. 01. 2018, 03:49:51
přečteno: 117x   komentářů: 4, nejnovější: 07. 01. 2018, 20:46:23
přečteno: 136x   komentářů: 5, nejnovější: 07. 01. 2018, 16:37:07
přečteno: 305x   komentářů: 3, nejnovější: 24. 12. 2017, 10:13:07
přečteno: 332x   komentářů: 4, nejnovější: 04. 12. 2017, 18:14:00
přečteno: 373x   komentářů: 3, nejnovější: 27. 11. 2017, 18:18:37
přečteno: 386x   komentářů: 1, nejnovější: 25. 11. 2017, 21:29:52
přečteno: 377x   komentářů: 1, nejnovější: 25. 11. 2017, 19:16:24

Nejčtenější

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
třista třicet šest:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 5. 1. 2018