joudaweb - časopis Čekanka

Dvoustý!?

20. září 2017 11:54:00

Zkusili byste uhodnout, o čem dvoustém dnešní článek by asi tak mohl pojednávat?

 

Pojďte přečíst, zvu vás!

Nebudu chodit okolo horké kaše, hned v úvodu dávám odvolávku na svůj článek, který jsem uveřejnila v lednu 2014 s názvem "Jen tak". Doufám, že budete, milé mé čtenářky i případní čtenáři, aspoň trochu zvědaví, a že si jej znovu otevřete a nahlédnete, nad čím jsem se to tenkrát zamýšlela a napsala. Pokud ano, budu tomu jen ráda.

 

Pokud jste tak učinili, tak je jasné, co je v číslovce "100" s "nepatrnou" záměnou jedničky za dvojku tématem dnešního článku.

 

Ano, je to tak, dnešní článek je v pořadí skutečně můj dvoustý. Mám-li být upřímná i trochu neskromná, samé se mi to nechce věřit. Pokud nahlédnete, nebo jste již přečetli o mém stém článku zde na Čekance, na který jsem uvedla odvolávku, tak vám jistě neunikla moje poznámka, ve které se zmiňuji o mém neblahém pocitu, který jsem tenkrát měla a pochybovala jsem o tom, že se mi povede dosáhnout toho, aby se mi podařilo dosáhnout dalšího výsledku s dvojkou na prvním místě oné číslovky.

 

Zmínila jsem však v něm zároveň rčení, že "nikdy neříkej nikdy", a ukončila neukončenou větou, že "Uvidíme...".

 

A vida! Znovu se projevilo ono postupně mnoha léty a generacemi prověřené, že všechna rčení, přísloví a různé průpovídky vznikly na skutečně reálném podkladě a zkušenostech a mají v sobě kus pravdy. Takže se povedlo a dvoustovka je na světě. Ale ať jsou všechna rčení jakkoli pravdivá a prověřená, tak zde na tomto místě bezvýhradně prohlašuji, že do třetice trojka na začátku se mi už určitě nepovede. To by tedy muselo být...! Přiznávám, že si občas říkám, jestli ta dvoustovka nestačila...

 

A mám také silnou pochybnost o tom, že by se mi snad mohlo podařit dosáhnout alespoň na polokulatou dvěstěpadesátku. Nevím, nevím... Léta člověk nezastaví... A také nacházet a najít tolik dalších témat. Ani nemám odvahu znovu napsat ono "nikdy neříkej nikdy"! Líbí se mi však jeden verš nějaké písně, já už jsem to sice někde v jednom článku uvedla, o tom, že "každý zde máme svoje trepky, jdem v nich po cestách už od kolébky". Takže člověk nikdy neví, co jej v životě ještě čeká...

 

Znovu se vracím k názvu onoho článku z doby před téměř čtyřmi lety nazvanému "Jen tak". Ten dnešní považuji opět za jakési zamyšlení a rozjímání "jen tak". A doufám, že při jeho pročítání jej všichni stejným způsobem přijmete. Není to žádné nějaké moje vychvalování, pouze jakýsi osobní údiv a skromné sdělení, co jsem za dobu trvání Čekanky vymyslila a vytvořila. V každém článku jsem se snažila co nejpřijatelnějším způsobem přiblížit buďto různé situace, vzpomínky své vlastní i odposlouchané, zajímavosti ze života vážné i humorné, vykreslení různých zlomových osudových situací v návaznosti na světové dění, zabrousila jsem i do historie, literatury, sportu, zkrátka do všech různých oblastí, a vždy jsem měla a mám stěžejní zájem svým vyjadřováním aspoň trochu zaujmout. Vždy se však snažím držet faktů a konkrétna. Jsem realistka a nemám ráda nějaké výplody fantazií nebo něco ve smyslu jako "můj milý deníčku".

 

Tak si říkám, že kdybych to všechno sečetla a dala dohromady, nejméně dvě, možná i tři knihy by z toho v konečném výsledku byly. A v tom nepočítám spoustu svých komentářů k příspěvkům kolegyň a kolegů, z nichž některé by vydaly i na kratší článek.

 

Mám radost z toho, že jeden z mých prvních článků zde na Čekance již téměř dosahuje na osmitisícovku přečtení. V porovnání s různými miliónovými přehráváními na youtube je to sice ještě méně než jedna kapka v moři, ale s ohledem na komorní prostředí Čekanky a skalní okruh čtenářek okolo ní, do něhož občas zabrousí náhodná čtenářka či čtenář, jsem ráda, že se zde stále něco děje a občas se najde někdo, kdo svým komentářem k některému z různých článků ještě dodatečně i po delší době od jeho uveřejnění přispěje něčím ze svého. A pokaždé, když se na Čekance objeví nový článek, zaraduji se a se zájmem si jej přečtu. Mám takové soukromé skromné přání, aby jak naše skalní přispěvatelky a přispěvatelé, tak i případní další, kteří mají chuť se zapojit, tak neváhali a dělili se s námi se svými pocity, zážitky, zajímavostmi. Vždyť je všude okolo nás plno věcí a událostí...

 

Co říci závěrem! V závěru toho předcházejícího článku jsem uvedla, že s ohledem na to, že Čekanka je virtuální časopis, tak také proto virtuálně bouchám Dom Pérignon a připíjím na všechno a všechny okolo ní a v prvé řadě vůbec nápadu vytvořit ji. A to naše paní šéfredaktorka Táňa tenkrát měla opravdu dobrý nápad a povedl se jí husarský kousek, když i v sedmém roce od jejího vzniku Čekanka stále žije a roste a kvete, i když to občas není zrovna jednoduché.

 

Trochu jsem pátrala a zjišťovala, čím dobrým, resp. nejlepším, bych mohla připít při svém dnešním dvoustém článku. Zjistila jsem, že šampaňské Dom Pérignon byla tenkrát správná volba. Název dostalo po jistém Domu Pérignonovi žijícímu v letech 1638-1715. Legenda prý praví, že to byl roztržitý mnich, jenž kdesi ve sklepě zapomněl šumivé víno, které znovu zkvasilo, a výsledek byl hodně překvapivý, takže se od té doby nechávalo víno překvasit dvakrát a legendární Dom Pérignon byl na světě. Sice pouze na základě legendy a náhodou...

 

Jenže, jak se říká, na každém "šprochu" je pravdy trochu. Ostatně kolikrát v dějinách lidstva náhoda zapracovala při vzniku mimořádných objevů a ovlivnila nebo pomohla v podstatě ve všech oblastech života. Nebudu je vyjmenovávat, jsou velmi dobře vám všem známy, za všechny jen připomínám penicilín, teorii relativity, Archimédův zákon...

 

Ostatně náhoda-nenáhoda byla i tématem jednoho z mých čekankových článků. Na toto téma bych mohla povídat dosti dlouho. Kolikrát si v některých případech s údivem připomínám a ptám se sama sebe, jestli to byla náhoda, nebo co to vlastně bylo, jestliže se mi "náhodou" přihodí něco, co mě překvapí a udiví. Možná se ještě někdy zmíním. Nemusím ostatně chodit daleko, také moje účast zde na Čekance je toho příkladem. Nikdy jsem neměla ambice a vůbec mě nenapadlo, že bych se aktivně zúčastnila na něčem takovém.

 

Takže ani pro tentokrát značku neměním a opět virtuálně – jak jinak – Dom Pérignon je ona značka, kterou připíjím na všechno a všechny, jimž dělá radost žít a být s Čekankou – virtuálně! Ještě jej tak ochutnat i v reálu!

 

A na úplný závěr jen připomínám a mám na vás všechny, kdo jste dočetli až potud můj dnešní článek, prosbu, abyste jej v žádném případě nepovažovali za něco, čím se chlubím. Je to jen pouhé konstatování faktů, a protože, jak jsem již výše uvedla, na další kulatý či polokulatý článek nejspíš již nedosáhnu, tak jsem dnes využila možnost shrnout své dosavadní čekankové působení, kterým jsem - tedy doufám - přispěla k tomu, že snad rádi otevíráte a nahlížíte na zdejší webovou stránku.

 

A do budoucna - nevím sice, jak dlouhého, se těším na vaši další přízeň i na vše nové, o čem si budu moci na Čekance přečíst také já!

 

Tož tak...!

Autor: Jiřina Tabášková


přečteno: 479x   komentářů: 5

Nejnověji komentované

přečteno: 62x   komentářů: 2, nejnovější: 11. 12. 2017, 09:06:43
přečteno: 98x   komentářů: 4, nejnovější: 04. 12. 2017, 18:14:00
přečteno: 166x   komentářů: 3, nejnovější: 27. 11. 2017, 18:18:37
přečteno: 152x   komentářů: 1, nejnovější: 25. 11. 2017, 21:29:52
přečteno: 138x   komentářů: 1, nejnovější: 25. 11. 2017, 19:16:24
přečteno: 236x   komentářů: 2, nejnovější: 01. 11. 2017, 19:44:14
přečteno: 241x   komentářů: 3, nejnovější: 01. 11. 2017, 14:29:14
přečteno: 4327x   komentářů: 32, nejnovější: 12. 10. 2017, 10:00:21

Nejčtenější

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
osmset šedesát šest:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 6. 12. 2017