joudaweb - časopis Čekanka

Mladoboleslavské Výstaviště

26. června 2019 00:00:00

Boleslavské Výstaviště

Milí čtenáři, dnes nepůjdeme daleko. Zůstaneme stát u pomníku J. A. Komenského naproti bývalé reálky, otočíme se zády k pomníku i škole a ocitneme se v parku na Výstavišti. Plocha je to dosti rozsáhlá, ohraničená ulicemi Palackého, Tylovou, Husovou a třídou V. Klementa.

Já pamatuji toto území jako místo, kterým bylo radno co nejrychleji projít, moc se nezastavovat mezi vzrostlými a neprůhlednými stromy a keři. Cestičky vedly tak, aby se člověk dostal co nejpříměji z jednoho místa do druhého. Cesta přes park velmi zkracovala cestu, vývody vedly na všechny strany, do různých částí města. Dnes je to místo setkávání, odpočinku i zábavy. Zeleň neruší, ale vhodně doplňuje, dětské hřiště láká nejmenší, pro dospělé je zde dostatek laviček a zákoutí ke klidnému spočinutí. Květinové záhony a alej doplňují park uprostřed města, kde se setkávají lidé při různých příležitostech. Hudební altánek se proměnil v kavárnu, konají se tu opět kulturní vystoupení. Jak pamatuji z dětství, v jednu dobu tu probíhaly nedělní dopolední koncerty, často i vojenských kapel.

 

Jsme opět na bývalé Šámalově zahradě nebo chcete-li Šámalově poli. Od 80. let se tu říkalo na Hřišti, sportovali tu sokolové a bývalo zde cvičné pole patřící rolnické škole, které sídlila nedaleko v Jaselské ulici. Po třech velkých výstavách dostala lokalita pojmenování na Výstavišti, což mi přijde logické. Zajímavé je, že se jméno udrželo od 20. let minulého století až do dnešních dní, ačkoli výstavní tradice skončila na konci 30. let. Jen po krátká období přišla jiná jména. Hned po vzniku republiky tu byl Wilsonův park, potom Masarykovy sady a za 2. sv. války Vítězné náměstí.

 

Na rozloze dnešního parku bylo v době výstavby škol pouze pole s volně rostoucími keři a trávou. Volný prostor tu vznikl, když se rolnická škola přestěhovala daleko za město a cvičné pole již nepotřebovala. Město uvolněné místo později využilo na pořádání výstav.

 

První velká výstava, Krajinská, se tu konala již v roce 1887. Nejen na ploše Výstaviště, ale i v budově dívčí školy, či v polích pod Chlumem, kde byly zájemcům předváděny zemědělské stroje. Největší návštěvnost byla ve večerních hodinách, areál byl osvětlen Křižíkovými obloukovými lampami. U příležitosti výstavy vydal historik František Bareš Průvodce městem, první knihu tohoto typu o Mladé Boleslavi. Ministerstvo orby udělovalo nejúspěšnějším exponátům finanční a věcné odměny. Pamětní mince vytvořil V. Kupfer. Umístil na přední stranu dvě postavy, z níž jedna nesla váhy. Nechyběl český znak a koruna, název výstavy a letopočet. Na zadní stranu do vavřínového věnce vyryl nápis „Pokroku a dovednosti“.

 

V červenci 1894 proběhla na Výstavišti Okresní národopisná výstavka krajinská, na níž bylo vystaveno plno předmětů ručně vyrobených a zdobených, od potřeb do domácnosti až po knihy. Byla jakousi přípravou před pražskou Národopisnou výstavou českoslovanskou, která se uskutečnila o rok později v Praze. Na okresních úrovních byly vystaveny předměty, o nichž do té doby nikdo nevěděl, často ani majitelé neznali jejich hodnotu, jen je považovali za výjimečné. Z těchto zajímavých kousků byly vybrány exponáty pro pražskou výstavu.

 

Ta se konala od 15. května do konce října 1895 v Královské oboře. Tisíce návštěvníků si prohlédly české a slovanské předměty denní potřeby i výjimečné exponáty. Hlavním tématem byly českoslovanské lidové tradice. Každá oblast republiky nabídla své typické zvyky a obyčeje, slavení svátků či svateb nebo i léčení nemocí a využívání darů přírody. Vlastní pavilon měla i Mladá Boleslav, která svým pojetím a vystavovanými předměty patřila k těm nejlépe hodnoceným a nejvíce navštěvovaným.

 

Protože výstavy pořádané na Výstavišti v Boleslavi sklidily velký úspěch, začalo se počítat, že zde budou i další podobné akce. V roce 1912 byla městu svěřena Severočeská výstava hospodářská a živnostensko-průmyslová a jak název napovídá, většina exponátů byla z průmyslu, zemědělství, řemesel a různých živností. Byla to největší republiková akce, jíž se zúčastnilo skoro 1000 vystavovatelů. Pražský architekt František Janda, žák Jana Kotěry, vytvořil impozantní projekt, do něhož vměstnal desítky pavilonů, jimž vévodil průmyslový, dlouhý 50 metrů. Do výstavního areálu zapojil i místní školy. V reálce byly k vidění novinky ze zemědělství, měšťanská škola se zaměřila na školství a kulturu. Velké zemědělské stroje byly vystavovány na poli u Kosmonos. Zejména motorové pluhy sklidily velký úspěch. Nechyběly ani restaurace, kavárny a další potravinářské prodejny. Všechny budovy i ulice byly slavnostně vyzdobeny prapory, poutači a květinami. O osvětlení se postarala firma Františka Křižíka. Cestu na výstavu si našlo asi 300 000 návštěvníků. Potvrdila zvyšující se rozvoj průmyslu v našem státě i zájem obyvatel o nové technologie a novinky.

 

Altán, za ním budova divadla

V ulici za divadlem, v místech, kde je od roku 1937 provozní část divadla, měl prodejnu lahůdek a vinárnu T. Blažek, který lákal diváky poutačem na morela – amarantino, pravděpodobně na višňový likér. Mnozí živnostníci se snažili návštěvníkům nabízet své zboží, stejně tak, jako je tomu dnes.

 

František Janda vystavěl nejen pavilony s exponáty a doplňkové pro návštěvníky, ale dbal také na kulturní pojetí akce. Postavil hudební altán se sloupkovou balustrádou, v němž hrála různá seskupení hudebníků. Koncerty vojenské hudby nabízel posluchačům 21. pěší pluk z Čáslavi.

 

Jedno ze sousoší Tančících žen, vlevo divadlo, vzadu bývalá reálka

Ostravský výtvarník Vojtěch Sapík umístil po obou stranách pavilonu sousoší Tančící ženy, které sklidilo u části veřejnosti zaslouženou chválu, u druhé vzbudilo polemiku o vhodnosti námětu. Mnohým se nelíbily nahé tančící ženy ovinuté vinnou révou v místech, kudy chodí děti do škol. V tomto směru je zajímavé, že všechny pavilony zmizely, ale hudební altánek, i když v jiné podobě, a právě zmíněná sousoší zůstala na svých místech dodnes. Stále zdobí část areálu před reálkou, odděluje ho od pomníku J. A. Komenského.

 

O něco později nastalo první světové válečné šílenství. Na ploše Výstaviště se v roce 1914 sloužila mše před odchodem vojáků na frontu. Potom byla plocha zorána a v rámci pomoci s pěstováním potravin tu byly vysety slunečnice.

 

Mimořádná a ještě větší akce se zde konala v roce 1927. Národohospodářský ústav uspořádal Výstavu severních Čech, zaměřenou zejména na živnosti. Přípravu na tuto akci narušovali fašisté, přidali se k nim i národní demokraté. Pořádali průvody, které dělnici vždy rozehnali. Generál Radola Gajda dostal od účastníků demonstrací novou škodovku.

 

O vypracování projektu byl požádán „boleslavský stavitel“ Jiří Vendelín Kroha. Tentokrát byla plocha Výstaviště malá, stala se jen centrem dění. Byly zabrány všechny školy, sokolovna a přilehlé ulice. Na ploše 95 hektarů vyrostly desítky pavilonů a stánků, všechny náležitě ozdobeny a naplněny zajímavými výrobky. Po více než tři měsíce dokázala skoro tisícovka firem uspokojit víc než půl milionu návštěvníků. Svůj pavilon měla i firma Laurin & Klement, stejně jako na minulé výstavě. Poprvé byla na výstavě umístěna odborná expozice českého skla. A tak jako dnes, akci zakončil mohutný ohňostroj.

 

Na výstavu zavítali nejen běžní návštěvníci a živnostníci, ale i nejvyšší představitelé republiky v čele s prezidentem T. G. Masarykem. Ten byl v Boleslavi několikrát, hned po vzniku republiky se stal čestným občanem města. Při této příležitosti prezident otevřel Masarykův dům sociální péče, pozdější dětskou nemocnici. Prohlédl si i Krohovu Zemskou průmyslovou školu i s výstavními stánky a na radnici napsal zápis do pamětní knihy města. Výstavu doprovázelo mnoho různých akcí. Konaly se sjezdy politických stran a měst, konference, specializované výstavní dny, semináře, besedy…

 

V době výstavy probíhaly také různé kulturní akce. Nejen v hudebním altánku, který tu zůstal po předchozí výstavě, ale i v novém Pavilonu umění, který stával blízko Husovy ulice a naneštěstí naproti vily továrníka V. Klementa. Toho rušil hluk při konání kulturních akcí natolik, že požadoval po městu, aby byl objekt zbourán. Jako kompenzaci slíbil postavit městský sirotčinec. I přes protesty veřejnosti byl pavilon odstraněn a město tak přišlo o prostor na pořádání kulturních akcí. Sirotčinec byl opravdu postaven, stojí nedaleko na třídě V. Klementa. Dnes je v něm komunitní centrum Klementinka. Já do něj chodím několikrát za rok na promítání starých fotografií, které nám, i s vyprávěním o dávno zaniklé době, nabízejí manželé Šímovi.

 

Z minulé výstavy nám v parku zůstal hudební pavilon a sousoší žen, z této bazén s fontánou a plastikou dívky, držící v rukou lotosový květ. Nachází se ve středu parku a je dílem sochaře Karla Kotrby. Při revitalizaci parku byla opravena i fontána, výšku tryskající vody ve středu i po obvodu lze nyní regulovat. Jen škoda, že se vandalové chovají k soše krásné dívky ošklivě a neustále ji poškozují.

 

Buk lesní, zajímavý tvar větví, při troše pozornosti můžete najít v  koruně nikdy nekončící větev

Před výstavou byla na ploše pouze jednoduše sestříhaná tráva a cestičky. Po ní město požádalo významného zahradního architekta, rodáka z Mladé Boleslavi, Josefa Kumpána, o vytvoření parkové úpravy, kterou zaplatila spořitelna. Josef byl jedním z nejlepších meziválečných autorů zahrad, parků, plováren a hřbitovů. Podílel se také na úpravách zahrad Pražského hradu. Boleslavští tehdy mířili vysoko a opravdu se podařilo vytvořit krásný park se záhony, stromy a zahradními stavbami.

 

Za vlády komunistů park velmi zpustnul, nikdo se o toto území nestaral. Jak jsem psala, bylo to místo rychlého přesunu, dnes je zde radost projít, natož posedět. Významné stromy mají své cedulky, pěšinky i záhony jsou krásně upravené a většinu roku rozkvetlé, plocha je sice nenásilně rozdělena, ale přitom přehledná a navozující pocit velkého prostoru. Kašna opět chrlí vodu, altánek je dnes trochu jiný, ale posezení v kavárně jistě přijde návštěvníkům vhod. Shromažďují se zde školní děti po náročné výuce i ti nejmladší na svém hřišti, starší mohou vyslechnout některý z koncertů, které zde opět probíhají, nebo se zúčastnit jiné kulturní akce.

 

Další výstavy na Výstavišti již neproběhly, příčinu vidím v blížící se válce, po ní vládnutí komunistů, kteří se starali pouze o to, komu co sebrat a zničit. Prosperující živnosti a podniky zlikvidovali, lidé měli své starosti a celkový útlum nastal i s měnovou reformou. A po roce 1968, kdy ulicemi procházely řady okupantů, kteří nejen ovládli plno městských budov a zničili je, ale bylo nutno je i nakrmit, a to v době chybějících základních životních potřeb nebylo nic jednoduchého. A tak tradice výstavnictví zanikla a nedokázala ji obnovit ani Škodovka, což je docela překvapivé…

 

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Boleslavští autoři - Mladá Boleslav od minulosti k dnešku

Karel Herčík – Historické perličky z Mladoboleslavska

Karel Herčík – radniční měsíčník Boleslavan - Kapitoly z historie

Karel Herčík - Čtení o Mladé Boleslavi

Sylva Městecká – Boleslavský uličník

Václav František Rudolf - Staré obrázky boleslavské

Boleslavský deník

Wikipedie

 

Fotografie – staré fotografie jsem dostala od paní Hálové, které tímto velmi děkuji. Nové jsou mé vlastní, místa jsem fotografovala při mých procházkách městem s Jiřinkou v mysli…

 

 

 

 

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 466x   komentářů: 0

Komentáře


Přidání komentáře:

Vaše jméno:

Váš e-mail: (pokud jej uvedete, zobrazí se)

Nadpis:

Text:

vyplňte kontrolní číslo
osmset padesát šest:
(nechte prázdné)
ODESLAT

Nejnověji komentované

přečteno: 86x   komentářů: 7, nejnovější: 12. 09. 2019, 09:09:51
přečteno: 196x   komentářů: 2, nejnovější: 05. 09. 2019, 12:44:24
přečteno: 173x   komentářů: 3, nejnovější: 02. 09. 2019, 21:08:50
přečteno: 293x   komentářů: 3, nejnovější: 26. 08. 2019, 12:37:48
přečteno: 279x   komentářů: 6, nejnovější: 24. 08. 2019, 20:31:20
přečteno: 1581x   komentářů: 4, nejnovější: 27. 06. 2019, 09:52:08
přečteno: 827x   komentářů: 2, nejnovější: 28. 05. 2019, 22:28:55
přečteno: 837x   komentářů: 2, nejnovější: 15. 05. 2019, 22:31:36

Nejčtenější

přečteno: 11128x   
přečteno: 9551x   
přečteno: 8672x   
přečteno: 8634x   
přečteno: 7524x   

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
osmset padesát šest:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 16. 9. 2019