joudaweb - časopis Čekanka

Mám radost zejména z návštěvy dětí ze školky a školy. Vystavené předměty si se zájmem prohlížely, dotazovaly se na materiál, či jak se ozdoby vyrábějí. Po prohlídce jsem jim vyprávěla o vánočních tradicích nebo o symbolických předmětech spojených se svátky. Protože se všem třídám líbilo album s šedesáti Ladovými zimními pohlednicemi, ukázala jsem je všem a současně vyprávěla, co na nich je, co nám Josef Lada namaloval.

Poté přišla na řadu kniha od Kamily Skopové, z které jsem si vybrala několik vánočních fotografií, podle nichž jsem podala dětem další informace. A závěrem se všechny děti posadily a poslouchaly vánoční příběh o skřítcích, lakomém zlatníkovi, o Pavlíkovi, dětech i Ježíškovi. Krátké odstavečky písma jsou doprovázeny bohatými ilustracemi, a tak děti seděly, poslouchaly a prohlížely obrázky. Závěrem mi ti nejmenší zazpívali koledy a od všech tříd jsem dostala i půvabné dárky, které zvlášť od dětí potěší mnohokrát víc.

 

Na rozloučenou všichni dostali sáček s vánočním cukrovím a na památku háčkovanou barevnou hvězdičku. Snad jim na stromečku či větvičce vydrží svítit mnoho let. Děti mohly také vybrat některou z hraček, které jim v košících zanechal pod stromečkem Ježíšek.

A protože o vánočních tradicích je na Čekance již plno článků, a chystám na příští rok větší texty, rozloučím se s vámi písničkou a básní.

 

Veselé vánoce

 

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,

po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

 

Proč si děda říci nedá, tluče o stůl v předsíni,

a pak běda, marně hledá kapra pod skříní.

Bez prskavek, tvrdil Slávek, na Štědrý den nelze být,

a já pak jsem s minimaxem zavlažoval byt.

 

Jednou v roce na Vánoce strejda housle popadne,

jeho vinou se z nich linou tóny záhadné.

A když sní se co je v míse, televizor pustíme,

v jizbě dusné všechno usne k blaženosti mé.

 

Naše teta peče léta na Vánoce vánočku.

Nereptáme, aspoň máme něco pro kočku.

Tyhle ryby neměly by maso míti samou kost,

říká táta vždy, když chvátá na pohotovost.

 

Strejdu vida děda přidá: Neseme vám noviny,

čímž prakticky zničí vždycky večer rodinný.

Mně se taky klíží zraky, bylo toho trochu moc,

máme na rok na klid nárok, zas až do Vánoc.

 

Vánoce, Vánoce přicházejí, zpívejme přátelé,

po roce Vánoce, Vánoce přicházejí, šťastné a veselé.

 

 

 

Vánoce

Jaroslav Vrchlický

 

Hlas zvonů táhne nad závějí,

kdes v dálce tiše zaniká:

dnes všechny struny v srdci znějí,

neb mladost se jich dotýká.

 

Jak strom jen pohne haluzemi,

hned střásá ledné křišťály,

rampouchy se střech visí k zemi

jak varhan velké píšťaly.

 

Zem jak by liliemi zkvetla,

kam sníh pad, tam se zachytil:

Bůh úsměv v tvářích, v oknech světla,

a v nebi hvězdy rozsvítil.

 

A staré písně v duši znějí,

a s nimi jdou sny jesliček:

kol hlavy mé, jak ve závěji

hlas tratících se rolniček.

 

Můj duch zas tone v blaha moři,

vzdech srdcem táhne hluboce,

a zvony znějí, světla hoří -

Ó vánoce! ó vánoce!

 

 

 

Obdarovat a být obdarován = milovat a být milován.

 

Štědrý den nebyl pojmenován podle hromady dárků, ale název symbolizoval štědrý dar, který lidé dostaly, narození Spasitele. A tak mějme na paměti, že dárky nejsou to nejdůležitější. Můžeme chápat štědrost také ve smyslu chování se vůči druhým, slavnostní atmosférou a spokojeným soužitím se svými blízkými.

 

Přeji všem požehnané vánoční svátky a do nového roku jen to nejlepší, zejména hodně zdraví a pohody.