joudaweb - časopis Čekanka

Předsváteční období jsem jako již tradičně vyplnila knihovnickou činností. Zorganizovala jsem již druhý ročník knižního hodování, kdy si každý mohl odnést přebytečné knihy zdarma domů. Navíc jsem připravila velikonoční výstavu, protože vánoční sklidila docela úspěch.

 

 

Bylo to období hektické, plné příprav a úklidu. Na stoly jsem narovnala předměty spojené s jarními svátky, některé jsem měla od spoluobčanů. Mým zájmem bylo ukázat zejména dětem, jaké symboly jsou se svátky spojeny, a něco jim o nich povědět v souvislosti s historií. Uvědomuji si, že v každém svátečním zvyku najdeme částečky původních obyčejů, a je dobré znát je a neměnit je různými zlozvyky.

 

 

Po celý měsíc si lidé mohli prohlédnout vyšívané květinové ubrusy a obrazy, různě zdobená vajíčka v ošatkách, řehtačky i mou malinkou pomlázku. Upekla jsem dětem jako názornou pomůcku mazanec, jidáše i beránka. Nechybělo velikonoční cukroví, které děti dostaly s sebou v sáčku na svačinu. Všichni návštěvníci výstavy, nejen děti, si odnesli i  šité ptáčky jako trvanlivější památku na naše setkání. Překvapilo mě, že předškolní i školní děti se zájmem poslouchaly a měly i zvídavé dotazy. Zajímavé bylo, že každá třída reagovala na jiné otázky a chovala se trochu jinak. I mé povídání bylo pokaždé maličko jiné, neumím nic opakovat stejně, měnila jsem text i podle věku dětí.

 

 

Mezi informacemi, které jsem dětem předávala, byly i koledy, verše spojené s jarem i nápisy na vajíčkách, které psaly dívky svým chlapcům. Všechny jsou z Mladoboleslavska a byly uveřejněny v knížce a na výstavě Pomlázka teče, dejte, teta vejce. A i když je po svátcích, několik již napíši. Možná si je rádi přečtete, chvíli posedíte a zavzpomínáte. Příští rok jako když je najdete…

 

 

Velikonoční mladoboleslavské koledy

 

Hoši, hoši, hoši!

Zatočte se v koši,

dejte nám po groši,

nebo po vajíčku,

nebo po trojníčku.

 

 

Pomlázka teče,

dejte, teta, vejce,

nedáte-li červený, dejte aspoň bílý,

slepička vám snese jiný

na peci v koutku

na zeleným proutku.

Proutek se otočí,

korbel piva natočí.

 

 

Panímámo, slyšte chásku,

přicházíme na pomlázku.

Opentlené žíly máme,

kdo nám nedá, uhlídáme.

Panímámo, nemeškejte,

barevné vajíčko dejte.

Však slepičky vykdákaly,

že již vám jich kopy daly.

Jestli jste jich nebarvila,

také jsou nám bílá milá,

schováme je pěkně v ranci,

srovnají se tam s mazanci.

Zaplať Pán Bůh nastokráte,

obilíčko dej vám zlaté,

aby zrní slípky měly,

kuřátka vám vyseděly.

 

 

Barbora Hoblová, o níž jsem psala ve svém mladoboleslavském seriálu, zapsala i pár písní, které byly zpívány při koledě. Jednu zde uvedu:

 

Nesem vám nové leto a dobrou novinu,

radujte se, křesťané, vzkříšení Kristovu.

Barvou se odívejte, stromové, kvítejte,

tráva, koření, svou ourodu dejte.

Kyrie eleison

Poněvadž naše matka země se otvírá,

zima a mráz studený od nás se ubírá,

zelenaj se luka, kdy žezulka kuká,

až i srdce okřehá každého člověka.

Kyrie eleison

 

 

Závěrem uvedu několik vzkazů a nápisů, které byly napsány na velikonočních vajíčkách:

 

To vajíčko malovaný, je vod srdce darovaný.

Komu vajíčko daruju, toho upřímně miluju.

Komu to vajíčko dám, toho jistě ráda mám.

Já tobě dám vajíčko, ty mi dej své srdéčko.

 

 

Přeji vám všem krásné jaro, plno sluníčka a pohody, a zejména co nejvíce zdraví…