joudaweb - časopis Čekanka

Hudební produkce patří neodmyslitelně k adventu. Vánoční hudba měla vždy velký vliv na atmosféru svátků. Jeden z nejstarších zápisů hudby z tohoto období pochází z rukopisu z 11. - 12. století. Zajímavé je, že vánoční písně byly prvními písněmi s českým textem, a to již ve 14. století. Nejznámější písní je Česká píseň o narození Páně, zapsána v Rukopisu vyšebrodském.

 

Písně starých českých Vánoc jsou spojeny s Adamem Václavem Michnou z Otradovic, jenž byl varhaníkem a skladatelem. Své skladby vydával i tiskem, a tak se dostávaly k většímu počtu lidí, a to nejen ve městech, ale rozšiřováním i do venkovských stavení.

 

Do sbírky Česká mariánská muzika napsal Adam Václav Michna z Otradovic své životní vyznání:

“Rozuměj, laskavý a pobožný zpěváku, že tyto melodie na následující písničky co nejprostěji na čtyři a některé na pět hlasův jsem komponoval tak, aby je netoliko v vzácných městech od dobrých muzikantův, ale v nesprostějších městečkách od sprostých kantorův zpívati a užívati se mohly….”

 

Z předmluvy do této sbírky vidíme, že se vánoční hudba nehrála jen ve větších městech, ale že se zásluhou skladatelů a jejich neúnavného snažení o rozšiřování svých děl, dostaly i mezi venkovské kantory a chudý lid. Učily se je děti ve školách a zpívaly je v předvánočním čase.

 

Významné a osobité jsou české pastorely, spjaté s každodenním životem, popisující věci, které lidé znali, jen na pozadí události narození Spasitele. Jásavé melodie navazovaly na lidové písně, byly proto lidem blízké. Představitelem této skupiny tvůrců může být František Vladislav Hek, vlastenecký kupec, jehož známe z Jiráskova románu F. L. Věk.

 

Nejznámějším autorem vánoční mše je pro mnohé z nás Jakub Jan Ryba. Jeho dílo k nám promlouvá přes staletí a stále nám přináší radost, štěstí a klid v těch hektických předsvátečních dnech. Ještě lepší je uvedení po štědrovečerní nadílce, kdy v nás doznívá krása večera se svými bližními. Je s podivem, že právě muž, jemuž osud připravil mnoho krušného, dokázal napsat hudbu, jenž nás dodnes hladí po duši.

 

Českou mši vánoční, nebo také Rybovku, napsal autor v roce 1796. Brzy se rozšířila, často upravovala, ale stále je považována za nejznámější vánoční církevní skladbu.

 

Pár veršů, počátek i konec:

Hej, mistře,

vstaň bystře,

vzhlédni na jasnost,

nebes na švarnost,

krásu uhlídáš,

v tento noční čas.

Hvězdy jsou dnes krásnější,

obloha je jasnější,

měsíc krásně plápolá,

světlý je sad obora,

denice již vychází,

z hájů volá zvěř,

cvrlikáním přelibým ptáčků zvučí keř,

rozléhá se les.

Slyším za horou tam zvuk,

moldánkový jemný hluk.

Ejhle! Slyšíš,

mistře, slyšíš,

dudlování, libé hraní,

jak to zvučí, krásně hučí:

honem vstaň, mistře,

prohlédni bystře!

 

 

S radostí, s plesáním, s veselostí, srdcem spokojeným (2x)

od Betléma kráčíme, radost velkou cítíme.

Radujme se, veselme se, že jsme viděli Ježíše,

který se dnes narodil, celý svět vysvobodil.

Tobě, Bože, nebe, moře, lesy, hory,

s všemi tvory ať se klaní vše stvoření,

že nám nastalo spasení skrze Ježíše Krista,

zaplesej duše čistá!

Radujte se všecka stvoření

z Syna Božího narození.

Slavme Boha nejvyššího, Syna jeho jediného

hudbami, citerami, varhanami,

též cymbály, píšťalami, též jak bubny,

tak troubami ctěme Pána mocného,

jenž nám dal syna svého!

Uděl nám všem spokojenost,

vlej do našich srdcí svornost,

abychom se milovali,

tím jen tebe vyznávali,

Bože náš dobrotivý,

Otče vždy milostivý!

Budem tebe vděčně chváliti,

tebe, Pána, vždy velebiti.

Budem chválit svého otce,

z upřímného, ctného srdce

písněmi, modlitbami, milováním

tě vzýváním, Otce Boha, jeho Syna,

též i Ducha budem vždy velebiti,

tě na věky chváliti.

Budiž veleben, až na věky,

amen, amen!

 

Přeji vám, aby vás krásná melodie Rybovy mše Hej mistře provázela posledními dny v letošním roce a v novém roce 2024 vás naplnila klidem, štěstím a spokojeností se svými blízkými, třeba i nad šálkem kávy či čaje. Pěkný nový rok Vám všem…