joudaweb - časopis Čekanka

Moje slíbená dohra

9. srpna 2018 12:39:00

Je zvláštní, jak některým lidem dělá dobře ubližovat druhým, pouštět se do nich, zda svojí práci vykonávají tak, jak by správně měli, stěžovat si na ně

vedoucímu, …

Věděla jsem, že přítel bude další, koho si zelené sponky budou chtít podat. A taky že jo. Netrvalo to tak dlouho, jenom pár dní, ale upřímně čekala jsem to rychlejší. Zelené sponky zřejmě čekaly na speciální příležitost, a když se žádná nenaskytla, žádný průšvih, dalo se udělat jediné, popustit uzdičku fantazie – lhát a zase lhát.

Všichni víme, že lež má krátké nohy a daleko se s ní nedojde, proč by to někdo zkoušel? O co vlastně jde? Je to nějaký nový průzkum, zkouška, jak se dostat do Guinessovy knihy rekordů a porazit rekord, kdo dál dojde se svými lžemi?

Tak mi připadá, že rodiče zelených sponek něco vynechali při výchově své vypečené dcerušky. Určitě to má po své mamince, přítel tvrdí, že ne, ale po někom to mít určitě musí. Má po ní takový ten nepřítomný pohled – mouchy snězte si mě, a navíc si spolu pořád něco šuškají, občas se stane, že se pohled maminky zelených sponek zastaví na mně, když si něco šuškají, nebo když prochází kolem lahůdek na svačinu, mrazí mě přitom po zádech, rozhodně to není žádný hřejivý pohled, který by mi říkal: „Omlouvám se, slečno, ona už je prostě taková a nic s ní nenadělám. Starého psa novým kouskům nenaučíš.“

Mimochodem myslím, vlastně spíš věřím, že to není pravda. Věřím, že starý pes se dá naučit novým kouskům, jenom to chce obrněné nervy a hodně trpělivosti, což v dnešní době nemá skoro nikdo, a tak na obhajobu vymysleli právě toto přísloví.

O několik dní později, zatímco přítel chodil do práce a já válela svoje šunky doma v posteli nebo chodila s Bellou na procházky nebo psala různé články nebo četla povinnou četbu, mi bylo řečeno, že zelené sponky se jen tak nevzdají. Jednoho z nás prostě musí dostat, jelikož já byla na pár dní – 10 dní, mimo hru, zbýval chudák přítel.

Stěžovala si na něho manažerce, že nedělá, že pořád někam odbíhá z placu, a tak dále. Samozřejmě, že si přítel sem tam odběhne, ať už na svačinu, záchod nebo pro něco do skladu.

Kdo si vůbec myslí, že je?

Je tam teprve čtrnáct dní, jak si může myslet, že by mohla mít takovou pravomoc?

Jak si vůbec může myslet, že by na ní manažerka mohla dát, když přítel tam pracuje rok a tři měsíce a nikdy neměl žádný průšvih?

Vlastně se dá říct, že přítel hodně často manažerce zachraňuje zadek. Stává se,

že nastane tzv. kritický stav, málo zaměstnanců, málo ochotných lidí, stačí jedna esemeska a přítel už se ochotně obléká a mění svojí oblíbenou postel za práci.

To si pište, že za ním manažerka stála, jako kdyby byla přibitá. Za mnou taky stála, což mě překvapilo, přišlo mi, že mě nemá moc ráda, čistě kvůli soukromému životu, ukázalo se, že profesionální chování jí není cizí. V mých očích se pohled na ní změnil o hodně k lepšímu, nepotopila mě a toho si vážím. Zase to neberte tak, jako že měla nějaké důkazy proti mně, svojí práci odvádím, jak nejlépe umím a že sem tam zapomenu občas něco nakrájet na noční, se stává, obzvláště když jsem to už hodně dlouho nedělala sama, předtím na mě vždycky někdo dohlížel. Jen jsem chtěla naznačit, že když se někoho chcete zbavit, vždycky se na něj dá něco vyhrabat, že je to tak?

Přítel i zelené sponky byli pozvání do kanceláře manažerky. Zelené sponky dostaly za úkol sdělit, na co si stěžovaly, dotyčnému z očí do očí, samozřejmě neměla dostatek odvahy vpálit příteli do obličeje, to, co křičela na manažerku, musela sama manažerka vyjít s pravdou ven. Bylo to absurdní, přítel se ani nemusel hájit. Bylo by to zbytečné, když se ničím neprovinil. Zeleným sponkám bylo sděleno, že jestli hodlají takhle dál donášet, tak že tu moc dlouho nevydrží, mají už druhý křížek, až dostanou třetí, tak poletí. A zeleným sponkám bude konec.

K tomu mohu dodat jediné: Už aby to bylo!

Autor: Princezna


přečteno: 173x   komentářů: 0

Nejnovější

29. 08. 2018
Boleslav Mladý
09. 08. 2018
Milá Čekanko!
09. 08. 2018
Moje slíbená dohra
09. 08. 2018
Benátky nad Jizerou

Nejnověji komentované

přečteno: 55x   komentářů: 2, nejnovější: 19. 10. 2018, 23:58:48
přečteno: 1128x   komentářů: 10, nejnovější: 23. 08. 2018, 19:38:07
přečteno: 317x   komentářů: 2, nejnovější: 22. 08. 2018, 21:32:11
přečteno: 409x   komentářů: 3, nejnovější: 11. 08. 2018, 23:24:55
přečteno: 382x   komentářů: 5, nejnovější: 04. 08. 2018, 21:08:57
přečteno: 365x   komentářů: 2, nejnovější: 02. 08. 2018, 22:32:52
přečteno: 431x   komentářů: 2, nejnovější: 26. 07. 2018, 23:01:50
přečteno: 452x   komentářů: 1, nejnovější: 19. 07. 2018, 14:14:09

Nejčtenější

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
čtyřista devadesát tři:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 19. 10. 2018