joudaweb - časopis Čekanka

Boleslav Mladý

29. srpna 2018 14:15:00

Boleslavský hrad

Milí čtenáři, v několika dílech se vypravíte, tedy bude-li vás moje rodiště zajímat, se mnou a s Jiřinkou do města, které jistě všichni znáte. Mladá Boleslav patří k městům, které od svého založení ovlivňovaly dějiny našeho národa. Zde se odehrávaly důležité události v minulosti, ale i v současnosti. Jiřinka se o historii města velmi zajímala. Už při mém pobytu v Ostravě jsme se bavily o založení, o zajímavých boleslavských osobnostech, těšila se, že si projdeme nejen Staré Město a jeho památky, ale i části města, které jsme nazývaly „školní“ pro koncentraci krásných školních budov, protože Jiřinka měla ke školství velmi blízko. Měly jsme již také objednanou exkurzi do automobilky, chtěla jsem jí hlavně ukázat novou lisovnu s obrovskými lisy, což je tedy úžasný zážitek. Ale bohužel, tak alespoň takto se s Jiřinkou a s vámi, pokud budete chtít, projdeme historií Mladé Boleslavi, která je spojená již s nejranějším obdobím vlády Přemyslovců.

Dnešní Mladá Boleslav leží na středním toku řeky Jizery, která ovlivnila rozvoj města zejména v 19. století výstavbou průmyslových podniků. V dřívějších dobách sloužila nejen mlynářům a drobným živnostníkům, ale hlavně se využívala jako zdroj pitné a užitkové vody. Větší vliv na založení města měla ale říčka Klenice, pramenící v Českém ráji, protékající kolem hradu Kost a přírodní rezervací Plakánek, po cestě přijímající několik přítoků a vytvářející tak přirozené místo pro vznik osad. U Mladé Boleslavi její pouť končí, soutok s Jizerou je právě pod ostrohem, na kterém bylo od pradávných dob hradisko.

 

Moje město bylo založeno v druhé polovině 10. století. V té době Přemyslovci, vládnoucí v pražské kotlině, násilně sjednocovali slovanské kmeny na českém území. V naší oblasti v té době vládli Charváti, své hradiště měli na vyvýšenině, které se tenkrát, a vlastně i nyní, říká Chlum. U nás se jejich území nachází mezi dnešní Dobrovicí a Mladou Boleslaví. O tuto oblast měla pražská knížata velký zájem, vždyť zde sídlilo několik kmenů, které chtěli připojit pod svou nadvládu. Území ovládli až po zničení kmene Charvátů a jejich sídla Chlumu. Poté postavili symbol svého vítězství a moci, hrad na ostrohu nad říčkou Klenicí a nad prastarou osadou Podolec.

 

Současně s mocí politickou šířili Přemyslovci i křesťanskou víru. Již kníže Bořivoj, první doložený Přemyslovec, se svou manželkou Ludmilou přijali křest kolem roku 882 z rukou slovanského věrozvěsta Metoděje. Ludmila možná o něco později, ale to nic nemění na skutečnosti, že přijetí křesťanské víry umožnilo Přemyslovcům získat převahu nad českými kmenovými knížaty, sjednotit zemi pod svou vládu a zajistit jí větší bezpečnost.

 

Říčka Klenice

Neví se přesně, jak se vše událo, a tak můžu předpokládat, že na skále a za ní se rozkládalo hradisko, pod skálou, tedy kolem říčky Klenice, osada Podolec. Ta byla starší než hrad, archeologické nálezy dokazují osídlení již z doby tzv. lužické kultury. Není divu, přes Podolec vedly staré obchodní cesty. Jedna od Labe kolem Luštěnic a Němčic přes boleslavské území až k ještědským lesům a končila u Baltu. Druhá vedla z Prahy přes Benátky, Bezděčín a samozřejmě Podolec, a pokračovala dál na Moravu. Osada Podolec ležela na strategickém území, z čehož velmi profitovala.

 

Jsou známy dvě pověsti o vzniku města Mladá Boleslav. V Hájkově kronice se píše, že v roce 973 došlo ke střetu mezi pohany a vojskem Boleslava II. Pohané se prý usídlili na hoře u Zámostí a Stránova, kolem ležení si vykopali široké zákopy a odtud útočili na křesťany a způsobovali jim velké škody. Pohany trápil nedostatek potravy, a tak když se k jejich zákopům přiblížili křesťané, vyrazili do útoku. Ti, jelikož jich bylo méně než pohanů, začali ustupovat, ale jejich vůdce, Bratřimil z Hrušova, vyrazil jako první neohroženě mezi pohany, za ním další stateční a nakonec v bitvě zvítězili. Pohani zahynuli na bojišti nebo utekli. Boleslav rozdělil rovným dílem mezi své vojáky válečnou kořist, a aby mohli poděkovat Pánu Bohu za vítězství, zůstali ještě několik dní na bojišti a modlili se. Ve snu dostal Boleslav radu, aby na příhodném místě vystavěl město. Jeho lidé našli výhodné místo nad řekou Jizerou, na hoře, která se jmenovala Hrobka, protože zde pohané pohřbívali své mrtvé. A tak byl postaven hrad a nazván Boleslav Mladý a město Hrobka. Později název města zanikl a zůstalo jen pojmenování hradu.

Druhá pověst vypráví o německém králi Otovi ze saské dynastie Lioudolfovců, který se vypravil bojovat s českým vládcem Boleslavem I. Bitva se konala na místě, které se nazývalo Nové Hradisko. Boleslav byl obklíčen, Ota vítězil. Když přerušil Ota útočení, aby jeho vojáci posbírali cennosti u padlých nepřátel, Boleslav vyšel z hradu, sešel se s Otou a dohodli se na ukončení bitvy. Ota s kořistí a jakýmsi Boleslavovým slibem odtáhl se svými vojáky do Saska.

 

Nevíme, co slíbil Boleslav Otovi, jisté ale je, že věnoval v roce 950 řezenskému klášteru sv. Jimrana dva královské dvorce. A pod hradem vyrostlo z původní malé osady podhradí s kostelem, který byl zasvěcen sv. Vítu. Jak víme, tento patron byl uctíván nejen u nás, ale i v Sasku. Je možné, že právě tento kostelík byl jakýmsi symbolem míru.

 

Boleslavský hrad

Zajímavé je, že historici nevědí, jestli je skutečně hrad pojmenovaný po Boleslavovi a dokonce ani nevědí, po kterém by to mohlo být. Předpokládají, že stavitelem byl Boleslav II. a hrad věnoval svému synovi Boleslavu III. Ryšavému. Je také možné, že město získalo jméno po synovi krále Vratislava I. Většina se ale shodne, že jméno dostal hrad po některém Boleslavovi z rodu Přemyslovců. I název města je zajímavý. Na rozdíl od Staré Boleslavi, ležící poblíž soutoku Jizery s Labem, je město uváděno jako Nový Boleslav nebo také Mladý Boleslav, tedy v mužském rodě. Poprvé je toto jméno uvedeno v listině knížete Soběslava z roku 1130 v souvislosti s potvrzením desátku pro vyšehradskou kapitulu. Existuje ještě starší zápis z roku 1052, také o výběru desátek, tentokrát z obou boleslavských měst, ale je zde pochybnost o pravosti listiny. V roce 1132 je v jedné listině zmíněno, že Boleslav Mladý je město. Někde se užívá jméno Boleslav Mladý, někde Nový, v roce 1602 se objevuje na kresbě Jana Willenbergra současné jméno Mladá Boleslav. O něco později se více používá delší varianta – Město Boleslava Mladého nad Jizerou.

 

Již od 11. století je hrad s hradiskem na ostrohu a osadou Podolec v podhradí centrem veliké oblasti. Od 12. století se toto území nazývá Boleslavsko. V době po založení města byl Boleslavský kraj daleko větší než dnešní území Mladoboleslavska. Zahrnoval celé Pojizeří a dnešní Liberecký kraj, na severu tudíž tvořil zemskou hranici. Na druhé straně se rozkládal až ke Staré Boleslavi, přičemž ta Mladá se stala centrem oblasti již od doby svého vzniku. Přispívala k tomu jistě i tržní osada Podolec se svou výhodnou polohou, hradem a správci, kteří se o území starali.

 

Hrad byl od prvopočátku důležitým článkem správního systému státu, vlastnili ho čeští panovníci. Ti byli neomezenými vládci celého státu. Své služebníky jmenovali z rodů, které jim věrně sloužily a  byli seskupeni v knížecí družině. Z ní byli vybíráni správci hradišť, kteří zastupovali knížete. Nejprve se jim říkalo "krajský kmet", později již nám známějším názvem kastelán a purkrabí. Sídlili na hradě Boleslava Mladého, dbali na plnění knížecích nařízení, spravovali celý kraj, hrad i podhradí. Některé z prvních kastelánů na boleslavském hradě známe i jmény – z roku 1159 Vecen, r. 1177 Přibyslav, později Litobor a Záviš, pocházející ze starého rodu Markvarticů. Posledním kastelánem byl Jaroslav z Hruštice, který získal osadu Podolec a funkci na hradě odměnou za pomoc, kterou poskytl králi Václavu I. při jeho sporech se šlechtou a synem Přemyslem Otakarem. Po něm řídili hrad velitelé hradních posádek.

 

Krajský kmet byl velitelem vojenské družiny, která sídlila na hradě, a pod jeho vedením šla do případné války vojenská hotovost, k níž patřili všichni svobodní muži z celého kraje. Kmet byl také nejvyšším sudím kraje. Později úředníci přibývali a specializovali se na určitou správní činnost. Komorník spravoval důchody ze statků a cel, z tržních a soudních poplatků. Soudci řešili sporné a trestné delikty. Mezi úředníky byl i lovčí, správce lesů, jenž měl za úkol stíhat pytláky a ty, kteří bez povolení a zaplacení kácely stromy. Úředníky platil kníže či král a připadla jim také třetina výnosů kraje.

 

Boleslavský hrad

Krajský kmet byl strážcem práva a jeho rozhodnutí vykonával komorník. Svolával také rody k zemským robotám. V této době to byly práce konané ve prospěch kraje nebo i celé země. Robotníci stavěli hrady nebo opevnění k zabezpečení ochrany území, hlídali cesty v lesích, opravovali cesty a mosty. K povinnostem patřilo i poskytnutí potřebných věcí knížecímu dvoru nebo úředníkům, pokud přijeli do města, hlavně zajištění potravin a ubytování lidí i zvířat. Kmet se také staral o zemské stezky a brány nacházející se v jeho kraji. Přes zemské brány vedly obchodní trasy k větším městům. Brány se nacházely na okrajích lesů a bývala u nich jakási celnice, čili hraniční přechod, kde se vybíral poplatek za vstup do kraje. Aby nedocházelo k tomu, že by někdo strážnici obešel, lesní prostupné cestičky se uzavíraly záseky. Strážci zemských bran zajišťovali doprovod obchodním karavanám, chycené lupiče předávali soudci. Během války zabavoval kmet u rolníků potraviny pro vojáky, někdy obyvatelé doprovázeli vojáky a starali se o jejich veškeré potřeby. Krajský kmet byl prostě nepostradatelný...

 

Správa hradu a celého kraje byla na konci 13. století svěřena hradním úředníkům. Už v této době se specializovali na určitou oblast. Nejprve se objevili hradní sudí, poté úředníci zabývající se vybíráním dávek od obyvatelstva, dohlížející na stavbu a údržbu cest, zajišťující správu hradu a ochranu státních hranic.

 

Důležitým rodem, který se staral o boleslavský hrad, byli od 12. století Markvarticové. Jméno přijali po Markvartovi, předním velmoži na dvoře krále Vladislava II. Působil zde jako královský komorní a staral se o finanční prostředky panovníka. Za své služby pro krále získal se svým bratrem Benešem velká území kolem řeky Jizery, na nichž postavili příslušníci rodu mnoho hradů a tvrzí a ovlivňovali tak celé Pojizeří. Byli zakladateli dalších větví, vyšli z nich nám všem známí Lemberkové, Vartenberkové, Valdštejnové, páni z Michalovic, z Dětenic, z Hruštice, ze Zvířetic a mnoho dalších. Členové tohoto rodu bývali ve službách u královského dvora nebo na vysokých církevních postech.

 

První známý Markvart měl tři syny, Heřmana, Havla a Záviše. Havel byl kanovníkem, Záviš kastelánem na boleslavském hradě. Heřman sloužil u dvora jako maršálek a zasloužil se o další pokračování rodu. Jeho synové, Beneš Heřmanic a Markvart z Března, posunuli rod dále. Potomci Beneše byli páni z Michalovic, potomci Markvarta páni ze Zvířetic, z Lemberka a z Valdštejna. Rozepisuji se o potomcích Markvarta proto, že měli velký vliv na pozdější osudy města i hradu, jejich život ovlivnil další historické dění. Ale o tom snad příště…

 

Nafotila jsem pro vás boleslavský hrad ze tří stran. Takto je vidět z podhradí na Podolci a z městské části Pták. Snad je vidět, jak mohutná stavba to je a můžeme se jen domýšlet, jak mohla působit na naše předky.

 

Literatura - Dějiny obcí okresu mladoboleslavského a benáteckého, sebralo a napsalo učitelstvo okresu mladoboleslavského v čele s Karlem Sellnerem, okresním školním inspektorem. Kniha je z roku 1926.

Wikipedie

Mladá Boleslav od minulosti k dnešku - boleslavští autoři

Fotografie - mé vlastní

 

Autor: Alena Prchlíková


přečteno: 298x   komentářů: 0

Nejnovější

29. 08. 2018
Boleslav Mladý
09. 08. 2018
Milá Čekanko!
09. 08. 2018
Moje slíbená dohra
09. 08. 2018
Benátky nad Jizerou

Nejnověji komentované

přečteno: 55x   komentářů: 2, nejnovější: 19. 10. 2018, 23:58:48
přečteno: 1128x   komentářů: 10, nejnovější: 23. 08. 2018, 19:38:07
přečteno: 316x   komentářů: 2, nejnovější: 22. 08. 2018, 21:32:11
přečteno: 408x   komentářů: 3, nejnovější: 11. 08. 2018, 23:24:55
přečteno: 382x   komentářů: 5, nejnovější: 04. 08. 2018, 21:08:57
přečteno: 365x   komentářů: 2, nejnovější: 02. 08. 2018, 22:32:52
přečteno: 431x   komentářů: 2, nejnovější: 26. 07. 2018, 23:01:50
přečteno: 451x   komentářů: 1, nejnovější: 19. 07. 2018, 14:14:09

Nejčtenější

Galerie, které se nevešly do článků

Pozvání na blog

Možná vás zaujme, že naše autorka Zdeňka Ortová nám utekla ke svému vlastnímu blogu. Pro ty z vás, kteří se nechtějí o její humor připravit, uvádím na tento blog odkaz.

Napište nám

Vaše jméno:

Váš e-mail:

(na stránkách se nezobrazí)

Váš vzkaz:

Kontrolní údaje

Sem prosím napište číslo
dvěstě šedesát:

Toto pole nechte prázdné:

ODESLAT

Použití cookiesUžití cookies

Na těchto stránkách jsou použity tzv. cookies.

Do cookies se poznamenává údaj o kliknutí na článek pro účely statistiky čtenosti článku.

Použití cookies můžete kdykoliv zakázat v nastavení svého internetového prohlížeče. Stránky pak budou fungovat stejně, pouze bude zkreslena statistika.
 

JOUDAweb - autorka © Taťána Kubátová, e-mail:obchod@tkweb.cz, web: www.jouda.tkweb.cz            Aktualizováno: 19. 10. 2018